Archivy blogu

Rasputin (Raspoutine) 2011

Rasputin. Muž opředený mnoha mýty, pro některé guru a prorok, zachránce ruského impéria a jako léčitel a mystik i zdraví mnoha lidí, pro jiné nepřítel Ruska číslo jedna. Na dvoře poslední ruského měl Rasputin silný vliv, který se opíral především o důvěru pověrčivé , manželky imperátora. Původem ze sibiřské vesnice se tento mystik dostal až na carský dvůr, když zachránil carského syna, v roce 1905. Legendou je i Rasputinova smrt 30. prosince 1916. Atentátníci ho pod vedením knížete Jusupova otrávili cyankáli, které však na něj nepůsobilo, po té několikrát střelili a nakonec hodili do Něvy, kde se, podle pitvy, utopil… Ztvárnění Rasputina hvězdným se setkalo se značnou kritikou. Údajně bylo natáčení řízeno Depardieuem, kterého pověřil samotný . Postava Rasputina vždycky přitahovala nejen historiky, ale i literáty a byla vděčnou látku i pro filmaře. Každopádně Rasputin je zajímavým příspěvkem do této řady. Ve Francii byl film vysílán pouze na televizní stanici France 3 v roce 2011 a prezentován jako televizní historický film. Posléze vyšel na DVD. Naopak v Rusku byl film uveden téměř dva roky po té, v roce 2013, v nové střihové verzi v kinech jako historický velkofilm. Film se natáčel ve městě Puškino nedaleko Petrohradu v Kateřinském a Jusupovském paláci, kde byl Rasputin zavražděn.

Odvrácená tvář Paříže: Záhada v Moulin Rouge (Mystère au Moulin Rouge) 2011

Píše se rok 1892. Diana přijíždí do Paříže, aby našla svou zmizelou sestru Marii, která tančila ve slavném Moulin Rouge. Při pátrání odhalí, že někdo zavraždil už několik tanečnic z různých kabaretů po celé Paříži…

Oblast Q (Area Q.) 2011

Thomas Mathews, investigativní novinář, jehož svět se otočil vzhůru nohama, když zmizel jeho syn, je poslán do Brazílie vyšetřit údajná pozorování mimozemského života.

Ryba smrdí od hlavy (Ryba smrdí od hlavy) 2011

O manipulujících psychopatech, vládcích světa a moci.V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Spolu s mnoha osobnostmi jsme si položili otázku – jak je to možné? Co je v západním společenském systému hlavou ryby (fishead), která podle lidového rčení smrdí jako první a způsobuje, že je naše společnost náchylná na nečekané katastrofy takového druhu? Jako by světové elity – bankéři, manažeři i politici – zcela selhali ve svých rolích. Možná stojí za to začít odtud. Kdo jsou lidé, kteří drží moc a jejich rozhodnutí mají přímý či nepřímý dopad na životy milionů ostatních?Jedna z odpovědí přišla z nečekané strany – od předních odborníků na psychiatrii, kteří díky novým diagnostickým technologiím odhalují nemilosrdnou pravdu: Každý stý člověk žijící v západní společnosti trpí některou z forem psychopatie. Ačkoliv tento pojem zná nepoučený laik spíše z filmů o masových vrazích, ve skutečnosti se jen pouhý zlomek jedinců z této skupiny dopouští násilné trestné činnosti, za kterou nakonec skončí ve vězení. Mnohem větší zastoupení mají neviditelní psychopati mezi námi, jejichž diagnóza je dobře maskována a často není známa ani jim samým. Tito lidé trpí formou poškození mozku a jejich reakce na mezilidské vztahy nevykazují obvyklé rysy, jako je svědomí, soucit či empatie. Přesto (anebo právě proto) bývají podle konvenčních měřítek velmi úspěšní a často zastávají vedoucí a řídící pozice. Mohou být nekontrolovatelní psychopati na vlivných postech hrozbou pro stabilitu komplikovaného řádu západní společnosti? Nepředstavují fishead, který hledáme?Ale obraťme na chvíli naši pozornost jinam. Od počátku devadesátých let zahajuje svůj zlatý věk jiný neviditelný fenomén. Dochází k rapidnímu nárůstu spotřeby antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti) – jinými slovy pilulek štěstí. Tyto léky milují všichni: pacienti, lékaři i výrobci. Jejich konzumenti bývají výkonní, spokojení, bez zbytečného ostychu. Lékaři si připadají mocní, k zázraku stačí jediný recept. A farmaceutické firmy počítají zisky. Konzumace pilulek štěstí začala být chápána jako moderní a přijatelný způsob řešení psychických obtíží mezi všemi vrstvami západní společnosti. V určitém životním období přiznává užívání těchto léků každý třetí dospělý Američan a výjimkou dnes nejsou ani domácí mazlíčci, kteří končí na antidepresivech po smrti majitele. Avšak pilulky štěstí nefungují jako pračka, myčka nebo jiní pomocníci v domácnosti, které nám přinesla technologická revoluce. Chemický zásah do normálního fungování mozku odstraňuje nejen depresi a úzkost, ale také přirozený pocit zodpovědnosti a schopnost adekvátně hodnotit riziko. A taková změna se snadno promítne do každodenních rozhodnutí. Zatímco na individuální úrovni můžeme činit chybné úvahy v souvislosti s vlastním majetkem a životem, politici a manažeři velkých korporací mají moc činit chybné závěry ohledně majetku a životů nás všech. Zdá se, jako by naše společnost byla plná šťastných lidí. Rozesmáté tváře vidíme všude – v televizi, novinách, časopisech. Jak ohromný posun se udál za pár stovek let, kdy jsme byli obklopeni zejména trpícími tvářemi svatých? Nepředstavuje však naše lačná touha po štěstí – štěstí za jakoukoliv cenu – naprosto chybný cíl, za který jednou všichni draze zaplatíme? Fishead, který se pokoušíme objevit?Chceme stále víc. Kdo z nás dokáže říct dost? Co mám, mi stačí a jsem za to vděčný? Chceme více štěstí a nestydíme se ho získávat instantně v prášku, nikoliv jako přirozenou odměnu za dobře vykonanou těžkou práci nebo za konečný úspěch po dlouhém čase sebezapírání. Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou náplní jejich prázdných životů. Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny lidí. Celý systém začíná být víc než kdy dříve náchylný na selhání globálních rozměrů… V současné civilizaci se obrovská akumulace intelektuálního poznání dostala do masivního nepoměru s emoční vyzrálosti. Nepředstavuje fishead celý tento vývoj, ke kterému bez otázek a s velikým úsměvem na rtech důvěřivě směřuje naše společnost?

Michail Gorbačov (Mikhail Gorbachev) 2011

Matka byla Ukrajinka, otec Rus. Od patnácti let jezdil s kombajnem. Když Moskevská státní univerzita umožnila studovat mladým lidem z dělnických a rolnických vrstev, dětem z chudých rodin, byl Michail Gorbačov přijat na právnickou fakultu. Brzy se stal členem komunistické strany a tajemníkem Komsomolu.Do čela sovětských komunistů se postavil v roce 1985, prvním a zároveň posledním sovětským prezidentem byl v letech 1990 – 1991.Chtěl reformovat socialismus. Nakonec však ztratil kontrolu nad událostmi a ocitl se na okraji politického života. Jeho zásluhy jsou přesto nemalé: perestrojka, glasnosť, parlamentní vláda, ukončení studené války, konec náboženského a politického pronásledování.Většina Rusů mu ovšem stejně nikdy nezapomněla, že připustil rozpad jejich veliké země.  

Egypt, mystické barvy Sinaje (Egypte: Le Sinaï, désert polychrome) 2011

Úchvatná cesta po magickém území mezi africkým a asijským kontinentem… Ve vodách Rudého moře se rýsuje území ve tvaru trojúhelníku – Sinajský poloostrov. Díky své poloze patří k nejteplejším na planetě, ale i tak nabízí mnoho zajímavých míst. Sinaj totiž už od starověku byla významnou křižovatkou cest. I dnes má své nezaměnitelné místo. A to hlavně pro lodní dopravu. Suezský průplav umožňuje spojení mezi Středozemním mořem a Rudým mořem, tudíž Indickým oceánem, aniž by bylo nutno obeplouvat Afriku. Zároveň je i velkým zdrojem příjmů pro Egypt. Na Sinajský poloostrov míří mnoho turistů, a ne malou část z nich tvoří milovníci potápění. Využívají výjimečného světla, které prostupuje dokonce i hlubiny Rudého moře. Navíc potápěči oceňují stálou teplotu vody po celý rok. Ale i ti ostatní návštěvníci mají co objevovat. Od vysokých hor, kde se setkávají kultury a náboženství, průzračného moře s nádhernými korálovými útesy, až po neuvěřitelně pohostinný lid. Sinajský poloostrov nabízí doslova mystickou paletu barev.

Krásy divokého Srbska (Wildes Serbien) 2011

Srbsko, ležící v srdci Balkánu, je zemí rozmanité fauny a flóry, ale také starých obyčejů a zvyklostí.Srbsko se rozprostírá v srdci Balkánu a je nazýváno malou Evropou“. Tahle přezdívka přesně vystihuje místní rozmanitou krajinu. Putování do nejkrásnějších a nedivočejších oblastí Balkánského poloostrova a pohled na velkolepou přírodní scenérii plnou jedinečných zvířecích druhů doslova bere dech. Film Krásy divokého Srbska je pravděpodobně jediným dokumentem ve vysokém rozlišení o srbské přírodě. Zavítejte na místo s nejrozmanitějšími zvířecími a živočišnými druhy v Evropě a nenechejte si ujít zvlášť vzácné záběry divokých šakalů a čápů černých.

Poseidon podzemní labyrint (Poseidon podzemní labyrint) 2011

Na severu České republiky, v Adršpašsko-teplických skalách, je ukryt pozoruhodný systém podzemních prostor, který dlouho unikal pozornosti. Labyrint byl pojmenován Poseidon podle vládce dávných moří. Film Vás zavede na dobrodružnou speleologickou výpravu do podzemního bludiště, kam se běžný návštěvník nedostane.Kapitoly:1. Představení výzkumného týmu2. Skalní chrám a jeho historie3. Dokumentace Poseidonu4. Život v temnotě Poseidonu5. Kořenové krápníky6. Význam Poseidonu

Malá velká panda (Kleiner starker Panda) 2011

Někde v majestátní čínské hornatině dnešních dnů: Přežití pandy je vážně ohroženo, protože bambusu ubývá a lidé stále rozšiřují svůj habitat. A protože lenost je u pandy jednou z nejvýznačnějších vlastností, komunita nutně potřebuje někoho, kdo by je z jejich letargie probral. Manchu s pomocí svých přátel překonává všechny zkoušky. Skupina téměř dospěla k cíli, když vtom lidé najednou vypustili vodu z nové přehrady a ta míří do údolí pand!

Sonny Boy (Sonny Boy) 2011

Sonny Boy – love story natočená na motivy skutečného příběhu, se odehrává v Nizozemsku v počátcích druhé světové války a době nastupujícího nacismu. Vypráví milostný příběh Riky, stárnoucí matky čtyř dětí, a Waldemara, o sedmnáct let mladšího studenta ze Surinamu. V Evropě 30. let, době svázané konvencemi a předsudky, musí milenci čelit nejen nepřízni osudu, ale také odporu pomlouvačného okolí, které nemůže překousnout jejich nemanželský poměr a zejména jejich rasovou rozdílnost. Film o vztahu bílé ženy a černého muže v předválečné Evropě je představen jako epická freska o rodině, kterou zničila válka a lidská omezenost, což jsou témata aktuální i v dnešní době.