Archivy blogu

Cirkus na zelené louce (Cirkus na zelené louce) 1978

O jednom cirkusovém představení, které neproběhlo podle všech pravidel… Před představením cirkusu dojde k maléru. Všechna zvířata jsou postižena náhlou nemocí a nemohou vystupovat. Ředitel běsní. Klaun má za úkol nějaká zvířata rychle sehnat. Do tohoto dějového rámce jsou zakomponována jednotlivá vystoupení cirkusu Aeros z tehdejšího východního Německa, mezi nimž je spousta akrobatických čísel a cvičených zvířat, například pozoruhodná drezúra krav, jízda tygra na koni a podobně. A vzhledem k současné legislativě v našich zemích už asi podobná cvičená zvířata nikde jinde neuvidíte!

Bídníci (Les Miserables) 1978

Televizní zpracování slavného románu Victora Huga. Notoricky známý příběh trestance Jeana Valjeana (Richard Jordan), který se za pomoci biskupa Myriela (Claude Dauphin) stává dobrým člověkem a poté i starostou malého přímořského městečka – přesto však musí stále unikat před nekompromisním policistou Javertem (Anthony Perkins), který si opětné uvěznění Valjeana dal jako celoživotní úkol.

Nebeské dny (Days of Heaven) 1978

Chicago, 1916. Mladý ocelářský dělník Billy (Richard Gere) utíká spolu s dospívající sestrou Lindou a svou dívkou Abby poté, co ve rvačce zabije předáka. Trojice, jež se vydává za sourozence, se přidá ke skupině sezonních dělníků na texaském ranči, jehož majitel (Sam Shepard) postupně podléhá kouzlu Billyho dívky. Prchlivý mladík vidí v rančerově citu k Abby příležitost skoncovat s nuzným životem, jeho pragmatické rozhodnutí však nutně přináší osudové následky. Druhý snímek Terrence Malicka, po jehož dokončení se nejtajuplnější z filmových režisérů na dvacet let odmlčel, bývá nezřídka označován za kinematografické dílo s nejkrásnější kamerou v dějinách filmu. Oscarem oceněný kameraman Nestor Almendros je (spolu se samotným Malickem) autorem uhrančivě krásných elegických kompozic snímaných v okamžicích pověstné magické hodiny“ během západu slunce a těsně po něm.

Mapa zámořských objevů (Mapa zámořských objevů) 1978

Vlastimil Brodský a Vladimír Dlouhý v dramatickém příběhu otce a syna. Hra Jiřího Hubače vypráví o problémech středoškolského profesora-penzisty Barchánka, který ještě učí svůj milovaný dějepis, otce dospívajícího jediného syna. Otec vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý, chápavý, často až příliš měkký vztah k mládí mu příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat a ponižovat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Ve hře podstupují zkoušku oba – nejen syn, ale i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí. Do hlavních rolí otce a syna obsadil režisér Zdeněk Kubeček Vlastimila Brodského a Vladimíra Dlouhého.

Mosazný terč (Brass Target) 1978

Byla smrt generála George S. Pattona skutečně nešťastnou nehodou?Nedlouho po skončení II. světové války, v srpnu 1945, okupační síly USA objevily v solném dole zlato v hodnotě 250 milionů dolarů – celou rezervu německé Říšské banky. Generál vydal rozkaz poslat zlato k úschově do trezorů ve Frankfurtu. Během cesty byla v železničním tunelu americká skvadra usmrcena jedovatým plynem neznámými ozbrojenci a po zlatu se slehla zem. Na nátlak sovětských vojsk se generál Patton osobně ujme vedení vyšetřování, když panuje silné podezření, že za krádeží stáli sami Američané. Do případu se zapojuje vojenská zpravodajská služba s neústupným majorem Joem De Luccou , jehož chladné srdce pookřeje tehdy, jakmile narazí na dávno ztracenou lásku Maru . Stály za krádeží opravdu spojenecké síly? Nebo šlo o důsledek organizovaných partyzánských výbojů, či snad bezděčných poválečných rebelií? Konspirační válečné drama natočil roku 1978 britský režisér , a to dle knižní předlohy Fredericka W. Nolana nazvané The Oshawa Project a vydané roku 1974. Mimo výstižného vykreslení poválečné paranoie Mosaznému terči vévodí skvělé herecké obsazení, které v Evropě rozehrává mistrnou šachovou partii v osidlech studené války. Stojí za zmínku, že představitel role generála, , skutečně za II. světové války pod sloužil, a nakonec získal hodnost kapitána. Původní název filmu je jazykovou hříčkou, která odkazuje jak na mosaz (nábojnice, frčky), tak na vysokou hodnost vojenských šarží, ale též troufalý skutek, který v případě tohoto vyprávění nabývá zcela nelítostných rozměrů.

V ostře sledovaném pásmu (V zone osobogo vnimanija) 1978

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Poručík Tarasov má se svou skupinou průzkumníků v rámci velkého cvičení sovětských vojenských sil narušit nepřátelský prostor, zmást protivníky klamnými manévry a hlavně neutralizovat skryté velitelské stanoviště Severních. Ocitá se tak v ostře sledovaném pásmu, kde jediná chyba může znamenat neúspěch celé mise. Úkol o to těžší, že ve stejné oblasti se nachází i skupinka uprchlých trestanců s ukradenými zbraněmi, kteří jsou schopni čehokoliv.

Zuřivost (The Fury) 1978

Agent tajné americké služby, která se zabývá unášením a výzkumem dětí s výjimečnými psychickými schopnostmi, Ben Childress, unáší syna Robina svému bývalému kolegovi ze CIA Peterovi Sandzovi a při tomto únosu málem Petera zabije. Peterovou jedinou možností k nalezení syna je spojit se s ním pomocí mladé dívky Gillian Bellaver, která je obdařená stejnými schopnostmi jako Robin. Peter a Gillian spojují své síly, aby dostali Robina co nejdříve ze zajetí.

Katastrofa letu 401 (Crash) 1978

Film podle skutečné události. Pravdivý příběh o jednom z nejzáhadnějších leteckých neštěstí a osudu těch, kteří přežili. Stroj letu 401 se ohlašuje do prostoru mezinárodního letiště v Miami. Za záhadných okolností však dojde k odchylce z letové dráhy a stroj se zřítí do bažin Everglades. Pobřežní stráž zachrání 73 cestujících a jediný muž, který by záhadu katastrofy mohl vysvětlit, umírá. Havárii začíná kousek po kousku osvětlovat vyšetřování Carla Tobiase.

Nebe může počkat (Heaven Can Wait) 1978

Úspěšný sportovec Joe sice zemřel při nehodě, nebe mu však dává ještě jednu šanci. Naneštěstí původní tělo již není k dispozici, a tak se musí převtělit do zavražděného milionáře. Vynikající komedie z roku 1978 získala Oscara a čtyři Zlaté glóby.

Čekání na déšť (Čekání na déšť) 1978

Veľkomestské sídlisko, zaliate augustovým slnkom, je prázdne a nepríjemné. Dvanásťročnej Alenke je smutno. Priateľky sú ešte na prázdninách, mama chodí do práce a Alenka je celý deň sama. Snaží sa skrátiť si dlhú chvíľu a vymýšľa si úlohu očarujúcej partnerky herca, ktorý býva v susedstve. Zoznámi sa i s mladým vojakom zo susedného balkóna. Jediné pekné chvíle prežíva v spoločnosti slepého invalida pána Taraba, ktorý odchádza do nemocnice a zveruje jej do opatery svojho vlčiaka. Alenkina matka má priateľa, ktorý je dievčatku veľmi nesympatický. Nie je nikto, komu by sa mohla zveriť a kto by ju potešil, a tak víta návrh pána Tarabu, ktorý chce svoj návrat z nemocnice osláviť. Pri nákupe sa Alenka stretáva s vojakom Pavlom a na druhý deň ho vyprevádza na stanicu, kde sa jej zrúti nádej prvého cituvého prebudeniea, keď sa objaví Pavlovo dievča. Alenka tak opäť zostáva sama. Pred domom nájde vlčiaka a dozvie sa, že pána Tarabu zrazilo auto a že je zase v nemocnici. Je to zlá správa, ale spolu s ňou prichdáza niečo, na čo všetci podvedome čakali – dážď. Prší a napätie sa pomaly uvoľňuje… Film Karla Kachyni měl společný rozpočet s filmem Setkání v červenci.