Archivy blogu

Kaňka do pohádky (Blot in a Fairy Tale) 1981

Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři.

Člověk ze železa (Człowiek z żelaza) 1981

Gdaňsk bouří a vzniká Solidarita. Volné pokračování filmu natočené uprostřed bouřlivých událostí…  jde přímo do centra událostí. Stávka v Gdaňských loděnicích a vznik nezávislých odborů Solidarita. Reportér Winkel má natočit reportáž o stávce dělníků v gdaňských loděnicích, zejména se má soustředit na vůdce stávkujících Macieka Tomczyka. Teprve postupně poznává, že je manipulován, aby Tomczyka kompromitoval. Přímo v centru Solidarity poznává, že jejich požadavky jsou oprávněné.

Evita Perónová E1 (Evita Peron E1) 1981

Skrz srdce jednoho muže vládla celému národu. jako nejslavnější žena Argentiny…  (1919–1952) patřila ve své době mezi nejmocnější ženy na světě. Její věhlas přesahoval hranice Argentiny, kde stála po boku generála a později prezidenta (1895–1974). V argentinské společnosti představovala symbol boje za práva žena a chudých navzdory své kontroverzní pověsti. Její pohádkový příběh s tragickým koncem značně zpopularizoval muzikál Evita z pera a z roku 1976. Později se muzikál dočkal s . Nejednalo se ovšem o první životopisný snímek o Evitě, už v roce 1981 totiž vznikl dvoudílný televizní film. V hlavní roli zazářila slavná herečka , která dokázala ztvárnit fascinující portrét argentinské první dámy. Snímek přináší komplexní pohled na životní roli Evy Perónové a scénář vychází z životopisných publikací Johna Barnese a Nicholase Frasera… Snímek začíná dětstvím malé Evy, která vyrůstá jako nemanželské dítě chudé švadleny v bídě a nouzi. Od mládí má jediný ambiciózní cíl. Stát se slavnou a úspěšnou herečkou. Brzy proto odchází do Buenos Aires, kde neváhá pro svůj úspěch obětovat vše. Kvůli svému původu musí často čelit hlubokému ponížení, ale díky své houževnatosti a kráse se nakonec dokáže prosadit jako herečka a hlasatelka v rozhlase. Když se seznámí s vlivným členem argentinské vlády Juanem Perónem, téměř okamžitě si získá jeho srdce. Evita se aktivně podílí na budování jeho politické kariéry a má velký vliv na jeho narůstající popularitu. Perón díky populistickým krokům dokáže na svou stranu získat dav a vlivné odbory. Jenže má ve vládě řadu odpůrců a zároveň musí čelit hrozbě zatčení… Eva Perónová se stává první argentinskou ženou, která se aktivně zapojí do politického dění a vystupuje se svými populistickými projevy na podporu svého manžela. Budoucí první dámě se přezdívá Evita a výrazně se zasazuje o práva žen v Argentině. V roce 1946 se Juan Perón stává argentinským prezidentem a Evita opěvovanou první dámou. Evita zakládá charitativní nadaci na pomoc chudým, nemocným a postiženým. Zdá se, že její moc může být neomezená. Postupně ale ztrácí některé ze svých skalních příznivců, kteří jsou rozčarováni způsoby jejího chování. Když ale v pouhých 33 letech umírá, pláče pro ni celá země.

Evita Perónová E2 (Evita Peron E2) 1981

Skrz srdce jednoho muže vládla celému národu. jako nejslavnější žena Argentiny…  (1919–1952) patřila ve své době mezi nejmocnější ženy na světě. Její věhlas přesahoval hranice Argentiny, kde stála po boku generála a později prezidenta (1895–1974). V argentinské společnosti představovala symbol boje za práva žena a chudých navzdory své kontroverzní pověsti. Její pohádkový příběh s tragickým koncem značně zpopularizoval muzikál Evita z pera a z roku 1976. Později se muzikál dočkal s . Nejednalo se ovšem o první životopisný snímek o Evitě, už v roce 1981 totiž vznikl dvoudílný televizní film. V hlavní roli zazářila slavná herečka , která dokázala ztvárnit fascinující portrét argentinské první dámy. Snímek přináší komplexní pohled na životní roli Evy Perónové a scénář vychází z životopisných publikací Johna Barnese a Nicholase Frasera… Snímek začíná dětstvím malé Evy, která vyrůstá jako nemanželské dítě chudé švadleny v bídě a nouzi. Od mládí má jediný ambiciózní cíl. Stát se slavnou a úspěšnou herečkou. Brzy proto odchází do Buenos Aires, kde neváhá pro svůj úspěch obětovat vše. Kvůli svému původu musí často čelit hlubokému ponížení, ale díky své houževnatosti a kráse se nakonec dokáže prosadit jako herečka a hlasatelka v rozhlase. Když se seznámí s vlivným členem argentinské vlády Juanem Perónem, téměř okamžitě si získá jeho srdce. Evita se aktivně podílí na budování jeho politické kariéry a má velký vliv na jeho narůstající popularitu. Perón díky populistickým krokům dokáže na svou stranu získat dav a vlivné odbory. Jenže má ve vládě řadu odpůrců a zároveň musí čelit hrozbě zatčení… Eva Perónová se stává první argentinskou ženou, která se aktivně zapojí do politického dění a vystupuje se svými populistickými projevy na podporu svého manžela. Budoucí první dámě se přezdívá Evita a výrazně se zasazuje o práva žen v Argentině. V roce 1946 se Juan Perón stává argentinským prezidentem a Evita opěvovanou první dámou. Evita zakládá charitativní nadaci na pomoc chudým, nemocným a postiženým. Zdá se, že její moc může být neomezená. Postupně ale ztrácí některé ze svých skalních příznivců, kteří jsou rozčarováni způsoby jejího chování. Když ale v pouhých 33 letech umírá, pláče pro ni celá země.

Dům u hřbitova (The House by the Cemetery) 1981

Kdysi dávno prováděl doktor Freudstein v domě u hřbitova zrůdné experimenty na svých lidských obětech. Dnes, desítky let po jeho smrti, se sem nastěhovala tuctová americká rodina. Dům ožívá její přítomností a zlo se probouzí. Už není úniku pro ně ani jejich přátele, kteří se jim snaží pomoci.

Dům na inzerát (Dům na inzerát) 1981

Poklidný život Edy a Růženy na rodinné vile je narušen, když se Růženčin syn začne pokoušet postarší pár vystěhovat, aby mohl velký dům prodat. Vše se dozvídá kamarád František , který vymyslí plán, jak chamtivého synka vytrestat. Volné pokračování filmu natočil roku 1981 v brněnském studiu .

Dve slobodné bez záväzku (Dve slobodné bez záväzku) 1981

Lyrická komédia o dospievajúcich dievčatách, ktoré si pomocou inzerátu chcú nájsť partnerov a namiesto toho si uvedomia hodnotu medziľudských vzťahov.

Dubové čarování (Dubové čarování) 1981

Tentokrát se v Pohádce pro pamětníky setkáte v kombinaci herce a loutky nejen s mladým hrdinou, ale i jeho kouzelným kamarádem. Malý Slávek si vyčaruje kamaráda – dubového mužíčka. Jenže ten mu způsobí drobné problémy, zvláště ve škole. Nakonec mu učitelka dubového mužíčka vezme a schová, jenže školník figurku nevědomky vyhodí na smetiště. To ale Slávek nemůže nechat jen tak. Spolu s kamarádkou se mužíčka vydají hledat…

Drž se rovně, Kačenko (Drž se rovně, Kačenko) 1981

Čas mládí a prvních tanečních. Komedie o dívce Renatě na prahu dospělosti… Renata je jedináček, je jí šestnáct a právě se chystá do tanečních. Ona se ale vůbec netěší, raději by chodila na lekce juda. Domluví se s kamarádem a místo tanečních kroků se učí základům juda. Matka nic netuší, protože se na první hodině setkala s dávným přítelem ze studií a stejně jako Renata tajně utíká z tanečních, kde dceři měla dělat garde, na chvíli si zavzpomínat na mladé sny a ideály. Jenže Renata ji jednou náhodně v kavárně spatří a je tím hluboce zasažena. Své tajemství vmete matce do očí a vnese rozvrat do celé rodiny…

Drahá maminko (Mommie Dearest) 1981

Americká herečka byla ve třicátých a čtyřicátých letech nekorunovanou královnou filmového plátna, jednou z největších hvězd společnosti MGM a také velmi kontroverzním člověkem. Měla čtyři adoptivní děti obě starší, dcera Christina a syn Christopher, po její smrti zjistily, že je matka vydědila z důvodů jim velmi dobře známých“, jak přesně stálo v poslední vůli. Poslední slovo ovšem měla , která pouhý rok po matčině skonu vydala životopisnou knihu Drahá maminko, v níž svého adoptivního rodiče vykreslila jako zlou, manipulativní a sebestřednou alkoholičku, kterou zajímala jenom její kariéra. Kniha se dočkala velmi kontroverzních reakcí, ovšem stala se, jak se dalo předpokládat, bestsellerem. A dočkala se velmi brzy také své filmové podoby. V režii titulní roli s nepřehlédnutelným gustem vytvořila . Snímek byl po svém uvedení v kinech přijat více než negativně obdržel celkem pět Zlatých malin, a v roce 1990 dokonce Zlatou malinu za nejhorší film uplynulé dekády. S větším časovým odstupem však zjišťujeme, že dobové hodnocení bylo přece jen poněkud příkré a snímek je z dnešního pohledu docela zajímavým pohledem do hollywoodské historie. Život Joan Crawfordové se nedávno stal znovu předmětem uměleckého zpracování, tentokrát v podobě televizního seriálu , líčícího vztah stárnoucí hvězdy k její velké konkurentce .