Měsíční archivy: Listopad 2013

Dařbuján a Pandrhola (Darbujan a Pandrhola) 1960

Hrdinou je chudý havíř Kuba Dařbuján, který se stará o svou Markýtku a jedenáct dětí. Není divu, že se jen málokdy nají dosyta. A to jim vrána právě nese další. Když se narodí, vydá se mu Kuba hledat kmotra. Odmítne stařečka (Pánaboha) protože je dobrý jen k bohatým, myslivce (čerta), rád však přijme nabídku sekáče (Smrti), který jediný je stejně spravedlivý ke všem bez rozdílu. Smrťák mu nabídne úmluvu. Kuba se stane doktorem. Pokud bude stát Smrťák u nohou postele může pacienta uzdravit, pokud u hlavy, není již nemocnému pomoci. Kuba souhlasí a hned druhý den se dá do léčení.

Nakonec po dlouhém zdráhání pomůže i bohatému a lakomému sládkovi Pandrholovi, přestože tím poruší danou úmluvu. Pandrhola navíc nechá Smrťáka zatlouct do velkého sudu, aby se jej zbavil jednou provždy. Od té chvíle však nikdo a nic nemůže zemřít. Ani člověk, ani zvíře. A to je věru nepříjemné.

Rozmarné léto (Capricious Summer) 1968

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet…
Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich „Tento způsob léta…“ se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí – Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová.

Pozor, vizita! (Pozor, vizita!) 1983

Český psychologický film se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič břišního tyfu izolován starý Prepsl, tulák bez rodiny, světoběžník s osobitou etikou a pojetím svobody. Právě on je středem veškerého dění, dominantní postavou příběhu. Zpočátku odmítá přizpůsobit se situaci a žít v izolaci od světa za nemocniční zdí, několikrát se pokusí o útěk, ale časem začne navazovat přátelské vztahy nejen s personálem nemocnice, zejména dezinfektorem Kafkou a uklízečkou Katkou, ale také se stejně postiženými pacienty, svým spolubydlícím dědou Bartůňkem a mladičkou Mankou, vychovanou v dětském domově. Začíná se smiřovat s osudem a nalézá nový smysl života.

Poslušně hlásím (I Dutifully Report) 1958

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švějk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin, na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Kam čert nemůže (When the Woman Butts In) 1960

Ve své době slavná komedie, která si pohrávala s duchařskými, ne-li přímo ďábelskými náznaky. Před domem i v bytě přepracovaného vědce se zjevuje tajemná dívka, která jako by se před jeho očima právě zhmotnila. Někdejší Faustův dům, jehož dávného obyvatele si měl pekelník odnést stropem, umocňuje roztomile strašidelné zakotvení. Dívka si zpola zmateného muže odveze na výlet, ocitnou se na vesnici i nedalekém zámku, kde způsobí mnohé zmatky. I když nejvíce pozornosti získala ústřední dvojice vtipně zahraná Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou, mimořádné obliby dosáhla i rázovitá dvojice vesnických brumlalů (Vlastimil Brodský, Jiří Sovák).

Vážení přátelé, ano (Vázení prátelé, ano) 1989

Během výměny funkcí v podniku na výrobu zdravotní keramiky Fortuna se samostatný referent Bohouš Fisher stane náměstkem nového ředitele Evžena Dlaska. Jenže Bohouš není tak úplně přesvědčený, že to je právě to, co by chtěl dělat. Jeho snem je spíše nějaká užitečnější, tvůrčí práce, například stavba kachlových kamen. Takže zatímco řeší všemožné problémy pracovní, například s opařenou mileneckou dvojicí, i soukromé, třeba se školními problémy svých dcer, nechá si přivézt nářadí ke stavbě kamen, sežene si odbornou literaturu a pustí se do práce.

Údolí včel (Údolí vcel) 1968

Historický příběh Františka Vláčila se odehrává v drsných reáliích druhé poloviny 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řádu a touhou po svobodném životě. Fanatický rytíř Armin von Heide (Jan Kačer) pronásleduje svého přítele Ondřeje (Petr Čepek), potomka českého zemanského rodu, jenž uprchl a vrací se zpátky na rodnou tvrz. Rytíř je rozhodnut jej potrestat za provinění proti regulím řádu a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…

Čarodějův učeň (Krabat: The Sorcerer’s Apprentice) 1978

Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.

Panna a netvor (Beauty and the Beast) 1978

Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem.

Hotel Modrá hvězda (The Blue Star Hotel) 1941

Zuzanka konečně může přestat mýt nádobí v hotelu „Merkur“. Po vzdálené tetě zdědila sama hotel – „Modrou hvězdu“. Pyšně nakráčí do luxusního hotelu v centru města a začne hned s personálními změnami. Protože jde o zařízení patřící akciové společnosti, které nemůže nikdo zdědit, je považována za blázna. Ukáže se, že jejím dědictvím je ve skutečnosti malý omšelý hotýlek stejného jména ve IV. městském okrese. Personálem se stanou tři nezaměstnaní mládenci, kteří dosud tajně v hotelu přespávali, a odpracují si tak dlužné nájemné. Prvním skutečným hostem je bohatý Vladimír Rychta Rohan, jehož rodiče strávili své líbánky právě v tomto hotelu. Chce tam oslavit svatbu, s čímž nesouhlasí snoubenka Milada, která na něj čeká v luxusní „Modré hvězdě“. Vzhledem k tomu, že šlo o sňatek domluvený rodiči, ani Vladimíra a ani Miladu následný rozchod nemrzí…