Archivy blogu

Vzkříšení (Resurrection) 1980

Hlavní postavou filmového dramatu je Edna McCauleyová, která se stane obětí autonehody, při níž zahyne její manžel Joe. Ona sama se krátký čas ocitne ve stavu klinické smrti a prožije onen pověstný posmrtný zážitek zářícího tunelu. Nedojde však až na jeho konec, protože je zachráněna i když těžce zraněná a možná trvale ochrnutá… Na zotavenou odjíždí do svého rodného města v Kansasu, kde se pomalu dává do pořádku a přitom zjistí, že má silné lečitelské schopnosti. Přijímá nečekaný dar z cesty do záhrobí, ale odmítá ho spojovat s božími silami či jiným náboženským vysvětlením. Zcela opačného názoru je ovšem její nový přítel, potulný kazatel Cal Carpenter, který věří, že Edna je novým vtělením Ježíše Krista. Ednino odmítnutí takové interperace ho rozhodí natolik, že se jí rozhodne dokázat pravdu. Způsob jakým to chce udělat se však ukáže být pro Ednu smrtelně nebezpečný.

Cukrová bouda (Cukrová bouda) 1980

Režisér Karel Kachyňa několikrát osvědčil citlivost vůči komorně pojatým válečným příběhům. I když se tento filmu odehrává těsně po skončení bojů, jejich důsledky stále zasahují do života lidí. Příběh se vyznačuje jemným poetickým ozvláštněním i přítomností dětí. Líčí, jak se do téměř opuštěné horské vsi nastěhuje mladá vdova se dvěma synky, z koncentráku tam přispěje i německý antifašista. Vzájemné porozumění však čeká těžká prověrka, protože skrývající se nacističtí fanatici zákeřně střílejí…

Osvícení (The Shining) 1980

Spisovatel Jack Torrance hledá klidné místo pro psaní svého nového románu, a tak přijímá nabídku dělat správce odlehlého horského hotelu. Při úvodním pohovoru se dozvídá mimo jiné hrůznou historku o svém předchůdci, který zešílel ze samoty a odloučení a zavraždil svou ženu a dvě dcery… po příjezdu Jack ubytuje svou rodinu a začíná psát knihu. Brzy však zjišťuje, že samota uprostřed hor je tísnivá a také on začíná přicházet o rozum.

Aligátor (Alligator) 1980

Když byla Marisa Kendall (Robin Riker) malá holčička, koupili jí rodiče v zoo malého aligátora. Jenže pak se otec jednou naštval a mazlíčka spláchl do záchodu. Po letech, když z Marisy vyrostla uznávaná herpetoložka aligátor vyráží lovit do ulic, jelikož stoky mu už nejsou schopné nabídnout dostatek potravy. Jedině místní perspektivní kádr seržant David Madison (Robert Forster) tuší, že se zvířetem není vše v pořádku. Aligátor není jen tak nějaký obyčejný aligátor, ale dvanáct metrů měřící a tunu vážící bestie vykrmená produkty místního nelegálního výzkumu růstových hormonů. Do všeho navíc zasahuje zkorumpovaný starosta (Jack Carter) otvírající nový zábavní park přímo v aligátorově lovišti. Boj s byrokratem začíná a nebude o nic jednodušší než boj s hladovým aligátorem.

Smrt v přímém přenosu (La Mort en direct) 1980

Rok 2021. Lidé žijí spokojeně a šťastně a skandálních námětů je stále méně. Když televizní štáb zjistí, že Katherine Mortenhoe (Romy Schneider) umírá na rakovinu, přesvědčí dobrodruha Roddyho, aby si nechal do levého oka voperovat miniaturní kameru, pověsil se na paty nešťastné ženě a snímal prakticky každý její krok. Roddy musí dbát na dvě věci, pravidelně ošetřovat oční kameru speciálním roztokem a nesmí oko nechat déle než pět minut potmě, jinak oslepne. Honička za umírající zpočátku vypadá jako rutinní plnění povinností, ale když se Roddy s Katherine sblíží, dochází mu zrůdnost celé akce. Couvnout však už nelze…Málokdo v době uvedení snímku na plátna kin tušil, že hlavní představitelce zbývá necelého půldruhého roku života. Vedle ní a Harveye Keitela si nelze nevšimnout Maxe von Sydowa, zato jen málokdo v tehdejší době zaregistroval Robbieho Coltranea v roli řidiče limuzíny.

Poslední metro (The Last Metro) 1980

Gérard Depardieu, Catherine Deneuveová a malé pařížské divadlo za okupace.Po okupaci Paříže v roce 1940 je Lucas Steiner, majitel divadla Montmartre, nucen se kvůli svému židovskému původu skrývat. Všichni jsou přesvědčeni, že uprchl do svobodné zóny, ale skrývá se ve sklepě divadla. Vedení divadla se ujme jeho žena Marion, která zkouší novou hru podle manželových poznámek. Hra má název Ztracená a Marion v hlavní roli sekunduje nenapravitelný sukničkář Bernard Granger, který přišel z jiného divadla. V kritickém období se divadlo více než kdy jindy stává obrazem života: každý něco předstírá, hraje svou roli a nikdo nemůže nikomu věřit. Scénář je schválen úřadem propagandy a začíná kolo zkoušek. Lucas poslouchá ze sklepa herce a připravuje pro Marion režijní poznámky. Ta se mezitím snaží získat kontakty na převaděče, aby se Lucas dostal přes demarkační linii do svobodné zóny a poté do Španělska. Divadlo navštěvuje divadelní kritik Daxiat, který kolaboruje s nacisty, ale on divadlu nepomůže. Vše se komplikuje, když Němci ovládnou Svobodnou zónu.

Velká červená jednička (The Big Red One) 1980

Četař americké armády, který se účastnil 1. sv. války, vede jednotku odstřelovačů ve stejné divizi, jako kdysi před lety sám sloužil. Jednotka se účastní bojů v severní části Afriky, která spadá pod vichistickou vládu ve Francii, vylodění na Sicílii a v Itálii, vylodění v Normandii na pláži Omaha a dostává se až do obsazení Německa. Během těchto dobrodružství se jednotka dostane do několika konfliktů s civilním obyvatelstvem – jako například s těhotnou Francouzskou, která se chystá rodit či do přestřelky v sanatoriu pro mentálně postižené. Paralelně s tím četeř vede malou osobní válku s vojínem Griffem, který veřejně projevuje své pacifistické smýšlení. Griffs nakonec ve stínu nepopsatelné hrůzy osvobozeného koncentračního tábora uzná, že někdy je třeba vzít do ruky zbraňINFO O ROZŠÍŘENÉ VERZI: Jeden z nejproslulejších válečných filmů se téměř po čtvrtstoletí od své premiéry dočkal zásluhou filmového kritika a dokumentaristy Richarda Schickela nejlepšího možného zkompletování. Navzdory faktu, že na 113 minut zkrácený původní materiál čítal více než dvojnásobnou metráž, je velmi pravděpodobné, že verze, kterou Schickel zrestauroval za pomoci poznámek režiséra Samuela Fullera a kompletního scénáře, svými 160 minutami v podstatě odpovídá režisérově představě. Seržant První pěchotní divize (odtud název – označení na rukávu uniformy), ztělesněný Lee Marvinem, a čtyři jemu svěření mladíci procházejí v epizodicky vystavěném příběhu přes severní Afriku, Sicílii, pláž Omaha, Německo až do Československa. Navzdory geografickému rozmáchnutí, odkazujícímu až k epickému velkofilmu, redukuje Fuller druhou světovou válku pouze na pět jedinců.

Kdysi dávno (Somewhere in Time) 1980

Mladého spisovateľa Richarda Colliera /Christopher Reeve/ navštívi po premiére jeho hry staršia dáma, ktorá ho žiada, aby sa vrátil späť. Mystifikovaný sa snaží zistiť, kto to je. Zistí, že ide o známu herečku zo začiatku 20.storočia – Elisu McKennovú. Richard je ňou stále viac a viac posadnutý. Samo-hypnózou sa mu podarí cestovať naspäť v čase, kde sa s ňou stretne. Zamilujú sa do seba, čo sa však nepáči jej manažérovi. Odolá ich láska všetkým prekážkam? Dokážu sa vysporiadať s problémom časovej diferencie? A dokáže Richard existovať v inej dobe, ako tej svojej?

Psanci (The Long Riders) 1980

Šedesátá léta 19. století. Jižanský stát Missouri terorizuje banda pistolníků v dlouhých pláštích jižanských vojáků a maskovaných šátky. Jejich hlavní kořistí jsou peníze z bank a vlaků. Po každé akci sice v jejich stopách vyráží oddíl stíhačů, ale stopa se brzo ztrácí a bandité opět unikají. Zatím nikdo netuší, že zlo je jim neuvěřitelně blízko. Zoufalý guvernér státu najímá k pátrání po bandě Pinkertonovu detektivní agenturu. Několik agentů je při pátrání zabito, ale stopy začínají stále častěji ukazovat na malou farmu paní Jamesové. Smrtící smyčka se začíná stahovat a už prozrazený Jamesův gang musí loupit jinde. Ale občané měst jsou již ostražití a připravení k boji. Banda si jako další cíl vybírá banku ve městě Northfield, které se zdá poměrně bezpečné. Jenže opak je pravdou a Jamesovi chlapi se dostávají do prudké přestřelky, ve které umírá několik členů a ostatní jsou vážně zraněni. Jesse se rozhoduje spolu se svým bratrem Frankem skupinu opustit, aby znesnadnili pronásledování. Všichni ale podvědomě cítí, že dny snad nejslavnějšího, zápaďáckého lupičského gangu jsou pomalu sečteny.

Klec bláznů II (Cage aux folles II, La) 1980

Mimořádný úspěch komedie Klec bláznů si samozřejmě vynutil další pokračování. Naštěstí hlavní dvojice zůstává stejná – Michel Serrault a Ugo Tognazzi. Albín – Michel Serrault, kterému každý říká pouze jeho uměleckým jménem Zaza, se nechce smířit s tím, že už není tak mladý(á) a přitažlivý(á) a že neutáhne celou show. I přes stále větší rozmary je Zaza neustále milován(a) a opečováván(a) svým přítelem Renatem. Kdyby Zaza nedělal(a) naschvály a neprovokoval(a), nezapletli by se do hry gangsterů a tajných agentů. Tady už nejde o milenecké rozmíšky, ale o život. Renato si vzpomene na svou italskou rodinu a se Zazou prchají na jih Itálie, kde vládnou zcela jiné poměry, co se postavení mužů a žen týče.