Archivy blogu

Předeme, předeme zlatou nitku (Předeme, předeme zlatou nitku) 1981

Kdo by podle názvu hádal, že uvidí pohádku o přadlenách, neuhodl by. V téhle pohádce zlatou nitku osudu už od kolébky spřádají urozenému princi a dcerce hajného tři sudičky. Ty roztomilé kmotřičky v podání Jaroslavy Adamové, Stelly Zázvorkové a Blaženy Holišové umějí splnit tři přání, létají pomocí kouzelného klobouku a zjevují se na zacinkání kouzelného zvonečku, ale bohužel sem tam něco popletou a něco schválně zašmodrchají. Nakonec si však osud stejně prosadí svou a princ s Johankou své společné štěstí najdou.

A na konci je začátek (A na konci je začátek) 1981

Václav Voska v hlavní roli příběhu stárnoucího herce. Stárnoucí herec venkovského divadla Jindřich Jerman (V. Voska) je právě fotografován do programu chystané premiéry, když si ho pozve ředitel, aby mu sdělil, že už s ním nepočítá. Pro Jermana je to nečekaná rána. Zdaleka se necítí zralý na odchod do penze. Divadlo bylo jeho jedinou láskou a život bez něj si neumí představit. Jerman se ale nevzdává a přes svou dávnou kolegyni a kamarádku Kamilu (V. Fabianová) se snaží najít místo v Praze. Neuspěje ani tam. Jeho mladší přítelkyně Věra Rybová (M. Dvorská) je ponořena do svých starostí s fotografickou výstavou a nemá pro Jermana pochopení. A z nabídky k sňatku, jak se zdá, také není nadšená…Televizní inscenaci natočil podle scénáře E. M. Kavanové v roce 1981 režisér Jiří Bělka.

Čistka (Coup de torchon) 1981

Ve Francii by pravděpodobně Lucien Cordier žil poklidným životem policisty s nějakou hodností a radoval se ze života. Kolonialismus, který převrací hodnoty zcela naruby, horké africké slunce a opovržení, které vůči Lucienovi neskrývají jak jeho nejbližší, tak nadřízení. Dokonce i ti bílí vlivní“ mu dávají najevo, že jako náčelník policie nemá nic vidět ani slyšet, zkrátka nemá překážet. Tenhle zničující koktejl vykoná své. V jednu chvíli se Lucien ptá sám sebe: Kde je dobro? Kde je zlo? Člověk už nic neví. Tady to k ničemu není. Tak to zarezne, bude to tím podnebím.“ A začne si pomalu vyřizovat účty… Jak už to u bývá s výrazným hereckým obsazením, , obklopen dalšími francouzskými hvězdami, naprosto exceluje. Česká verze v čele s nezůstává originálu nic dlužna.

Upír z Feratu (Upír z Feratu) 1981

Sci-fi horor o automobilu poháněném lidskou krví. Začínající automobilová závodnice Mima má možnost jezdit s mimořádně kvalitním vozem, který však funguje na neobvyklé palivo – na lidskou krev. Jen její přítel dr. Marek si uvědomuje nebezpečí hriozící každému, kdo se zaplete s automobilkou Ferat… Režisér Juraj Herz použil jako námět filmu povídku Josefa Nesvadby Upír po dvaceti letech.

Lili Marleen (Lili Marleen) 1981

Drama odehrávající se během druhé světové války o vzniku titulní slavné písně a o vztahu mezi německou zpěvačkou a židovským skladatelem.Německé drama líčí vztah mezi německou barovou zpěvačkou Willie a jejím milencem, židovským skladatelem Robertem. Nadchází začátek druhé světové války a pár se musí rozdělit. Brzy nato Willie nazpívá melancholickou píseň Lili Marleen, jež se stane oblíbená u německých vojáků. Když se pak partneři znovu shledají, je už všechno jinak… Drama se volně inspirovalo memoáry reálné německé umělkyně , která píseň ve 30. letech minulého století interpretovala. Pojetí snímku staví především na výrazné, podle některých kritiků a kritiček až kýčovité barevnosti a opulentnosti. Ta je pak v kontrastu s pochmurnými scénami zachycujícími odjezd vojáků na frontu či samotný boj. Kromě motivu nešťastné lásky se ve filmu výrazně řeší také otázka uměleckého svědomí, zodpovědnosti či snahy zavírat nad některými mimořádně znepokojivými skutečnostmi oči. Česká televize poprvé uvádí film v původním anglickém znění. Ačkoli se jedná o německou produkci, kvůli distribuci v zahraničí se film natáčel v angličtině, což dokládají i synchronní anglické dialogy, zatímco německá verze vznikla až posléze předabováním anglických dialogů.

Konečná stanice (Konečná stanice) 1981

Děj se odehrává v domově důchodců a vytváří mozaiku životních osudů starých lidí, kteří se snaží nalézt vztah k sobě i k životu v těchto specifických podmínkách. Každý z jeho obyvatel má svůj osobitý přístup k životu a jeho základním hodnotám. Největší zajímavosti titulu, který je poznamenán viditelně chladným realizačním přístupem, jsou hodnotné výkony herců starší generace. Někteří z nich vystoupil před kamerou po dlouhých letech a bohužel již naposled. Jaroslav Balík několikrát prokázal citlivost vůči příběhům starých lidí (viz Romeo a Julie na konci listopadu), avšak jeho ještě častější zaujatost ideologicky vhodnými látkami jej společensky znemožnila a posléze vedla i k úpadku jeho tvůrčích sil. Konečná stanice se odehrává v domově důchodců a sleduje vztahy mezi několika jeho obyvateli, jejich různé přístupy k životu i rozdílné osudy, kterými byli poznamenáni. Ve filmu natočeném dosti chladně a jakoby nezúčastněně se ovšem setkáme s řadou známých osobností.

Hodina života (Hodina života) 1981

Píše se rok 1883 a sociální demokrat Josef Hybeš organizuje stávku textilních dělníků. Hlavním požadavkem je zkrácení pracovní doby. Obraz dělnického vůdce i sociálního pnutí je však notně tezovitý a plochý, stejně jako ve všech normalizačních filmech, které ani neskrývají jednoúčelovou politickou objednávku.

Hadí jed (Hadí jed) 1981

Ani dcera nedokáže přemluvit Josefa Vinkláře, aby se zbavil své alkoholové vášně. Komorní psychologické drama o mladičké dívce, která se rozhodne vyhledat svého otce, jehož jméno i adresu zná jen ze zasílaných alimentů. Po rozpačitém shledání záhy pochopí, že otec, pracující na geologickém průzkumu, je těžký alkoholik, reagující tak na svůj zbabraný život. Stroze vyprávěný, komorně pojatý a černobíle natočený příběh se odehrává uprostřed zasněžených pustin a spoléhá na vynikající, oduševnělé herecké výkony.

Neříkej mi majore! (Neříkej mi majore!) 1981

Jedná se o dobrodružný film pro děti, ve kterém hlavní roli ztvárnil v té době velmi populární Michael Hofbauer (známý především jako Oswald z Lucie postrach ulice). Tento patnáctiletý hrdina v době prázdnin spolu se svým kamarádem pátrá po rakouském obchodníkovi, který jezdí pravidelně do Čech na výstavy holubů. Ovšem Vašek Zeman (přezdívka major), přichází na záhadu výměny poštovních holubů za holuby výstavní a odhaluje tajnou skupinu zaměřenou na pašování briliantů na západ.Mírně tendenční době ve které vznikal, nicméně bez cílené propagandy ala Major Zeman.

Buldoci a třešně (Buldoci a třešně) 1981

Na mazané české podvodníčky nikdo nemá! Přesvědčí se o tom i obávaný italský mafián Marián Labuda… Mafián Carmello se provinil proti zásadám své organizace, když se pokusil oblafnout šéfa, a vysloužil si rozsudek smrti. Odsouzenec prchá před zabijákem přes Vídeň do Prahy, kterou mu rakouský kolega ve zločinu doporučil jako bezpečný úkryt. Nikdo z nich netuší, že Češi se za reálného socialismu naučili tolika fintám, že ostřílený italský profesionál nestačí koukat. Když si Carmello vyrazí poznávat noční život Prahy, stane se obětí podvodnice a přijde o šaty, peníze i pistoli. Tím ovšem jeho potíže ani zdaleka nekončí