Archivy blogu

Poslední oběť (Don’t Go in the House) 1979

Mladému muži zemře náhle matka, která ho od dětství týrala, zejména pálila ohněm. Než aby matce vypravil pohřeb, uchovává její mrtvolu ve svém velkém domě. Do domu pak láká mladé dívky, které ve speciální místnosti nahé upaluje plamenometem. Jejich ohořelé mrtvoly pak rovněž uchovává ve svém domě. Jeho počínání však nemůže být neodhaleno …

Jak je důležité míti Filipa (Jak je důležité míti Filipa) 1979

Slavná komedie Oscara Wildea, patřící do klasického světového repertáru, vám dovolí vychutnat duchaplné dialogy dvou mazaných kamarádů i jejich svérázné názory na ženění a vztah k ženám. Režisér Jíří Bělka ji natočil v roce 1979 s Josefem Abrhámem a Jaromírem Hanzlíkem v hlavních rolích.

Elektrický jezdec (The Electric Horseman) 1979

Když ujedete na koni za dvacet milionů, lidé si vás určitě všimnou. Robert Redford v hlavní roli amerického filmu, nominovaného na Oscara.Bývalý kovboj a pětinásobný šampion v rodeu Sonny Steele (Robert Redford) je po mnoha zraněních dávno na odpočinku a vydělává si reklamou na cereálie. Jeho úkolem je projíždět na koni v arénách a doporučovat ovesné vločky. On i kůň vystupují pro větší efekt ověšeni žárovkami. Svůj úkol však Sonny plní se stále většími problémy: je totiž věčně na mol opilý. Při velké firemní akci v Las Vegas má Sonny za hlasité hudby vjet na pódium v sedle dostihového koně jménem Vycházející Hvězda. Když Sonny vidí, že kůň je zraněný, nemocný a nadopovaný sedativy a steroidy, poruší smlouvu a před zraky užaslých diváků s ním zmizí v ulicích města. Šéf firmy Hunt Sears (John Saxon) si to samozřejmě nenechá líbit – Vycházející Hvězda je totiž jednou ze ?značek? firmy a má hodnotu dvacet milionů dolarů. A tak se po Sonnym rozjede celostátní pátrání. Jediný, komu se podaří uprchlíka v divočině vypátrat, je zkušená investigativní novinářka Hallie Martinová (Jane Fondaová). Jde jí jen o to, aby získala exkluzivní reportáž. Když však zjistí, že Sonny je férový chlap, který chce koně uzdravit a pustit do volné přírody, začne mladá žena své cíle poněkud přehodnocovat…

Poslední objetí (Last Embrace) 1979

Roy Scheider ve strhující variaci na Alfréda Hitchcocka bojuje coby bývalý agent CIA o vlastní rozum a holý život. Než se to stalo, byl Harry Hannan neochvějný v rozhodnutí, muž na svém místě, který vždycky ví, co má dělat. Přesně ten typ, který si mohl dovolit kariéru tajného agenta CIA, protože věděl, že ho v jeho práci nedokáže nic rozhodit. Během jedné akce v Mexiku se ale stalo něco, s čím nepočítal. Na vlastní oči musel přihlížet tomu, jak kulka, která byla určena jemu, prochází tělem jeho milované manželky. A její smrt ho natrvalo změnila. Nervově se zhroutil, vláda ho okamžitě propustila ze svých služeb a v jeho životě zůstala jen prázdnota narušovaná občasnými záchvěvy paranoie. Když pak Harry opustil psychiatrickou kliniku, vůbec netušil co dál. A podezřelé incidenty mu jen podkopávaly nohy a jeho jistotu o duševním zdraví. Nebo snad událost, jež se stala na vlakovém nádraží, nebyla výmyslem zhroucené mysli? Je možné, že se ho skutečně někdo pokusil shodit pod přijíždějící soupravu? A kdo je neznámá žena, prý studentka aramejštiny, kterou nalézá ve svém bytě? Není i ona jenom iluze? Pak se ale před dveřmi objevuje výhružka v hebrejštině hrozící smrtí. Harry možná konečně dostává impuls k návratu do života. Do hlavní úlohy temného thrilleru, který nenápadně vzdává poctu Alfrédu Hitchcockovi a jeho filmům v čele s Vertigem, obsadil oscarový režisér Jonathan Demme v roce 1979 Roye Scheidera.

Manhattan (Manhattan) 1979

Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Hříšný život (A Life Of Sin) 1979

Karibský rolník Pablo a milenka místního politika Isabel si otevřou veřejný dům, který brzy získá mezinárodní reputaci. Drama Hříšný život vypráví o životě a smrti Isabely LaNegra (Miriam Colon), karibské ženy, která se dokázala vymanit z chudoby a stala se majitelkou veřejného domu. Její příběh se pak stává tématem reportáže jihoamerického novináře. Isabel, původem chudá rolnická dívka, je milenkou mocného lokálního politika a jako společníka si ke svému hříšnému podnikání přizve obyčejného farmáře Pabla (Raul Julia). Jejich erotický podnik si brzy získá místní a dokonce i mezinárodní reputaci. Přestože se jim podaří získat bohatství i peníze, jediná věc, po níž Isabel touží, jí neustále uniká – přijetí církví. Ta ji však odmítá a Pablo ji zrazuje, takže Isabel čeká krutý pád, který nakonec vede k její smrti. V roli biskupa se v tomto dramatickém snímku objevuje Jose Ferrer.

Plechový bubínek (Die Blechtrommel) 1979

Děj se odehrává v letech 1899 – 1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má podle Schlöndorfa dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Jedním z mnoha problémů realizace bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. Snímek získal Zlatou palmu na MFF v Cannes ex aequo (s Coppolovou freskou A nyní apokalypsa) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Střemhlav (Head Over Heels) 1979

Jádrem této nostalgické vzpomínky na lásku, vycházející ze stejnojmenného románu Ann Beattie, je režisérské i scénáristické umění Joan Micklin Silver. Snímek vypráví o Charlesovi (John Heard), jenž vzpomíná na svůj milostný vztah s Laurou (Mary Beth Hurt) a moc by ji chtěl získat zpět… Už je tomu rok, co jej Laura opustila a vrátila se ke svému manželovi Oxovi (Mark Metcalf) a nevlastní dceři Rebecce, Charles však na ni neustále myslí a ve fantazii si dokonce přehrává vymyšlené rozhovory mezi nimi. Lauru potkal v podatelně Ministerstva místního rozvoje v Salt Lake City ve státě Utah a byla to láska na první pohled. Laura byla vdaná, avšak odstěhovala se od manžela již šest týdnů před tím. Charles si dodal odvahy a pozval ji na rande a zanedlouho již spolu začínají bydlet. Laura si uvědomuje, že tak šťastná jako s Charlesem nikdy předtím nebyla, má však pocit, že si ono štěstí nezaslouží, neboť odešla od rodiny, která jí nijak neublížila. Nechápe, proč ji Charles tak miluje (Pořád mě vynášíš do nebes, a já to tak nesnáším. Jestli si myslíš, že jsem tak skvělá, pak s tebou určitě není něco v pořádku.). A brzy se opět přestěhuje ke svému manželovi. Charles si říká, že Laura se asi cítí lépe s někým, kdo ji miluje moc málo, než s někým, kdo ji miluje až moc a vášnivě touží získat ji zpět k sobě. Sleduje ji, jak vyzvedává ze školy dceru, krouží kolem jejího domu a dokonce se spřátelí s její koketní kolegyní Betty (Nora Heflin), aby se o ní dozvěděl více.

Odvážná hyena (Xiao quan guai zhao) 1979

Lung se naučil kung-fu od svého dědečka. Má od něj však přísný zákaz předvádět své dovednosti cizím lidem. Lung neuposlechne a pustí se do rvačky se třemi podvodníky. Když je bez problémů porazí, nabídnou mu práci v nepříliš úspěšné škole kung-fu. Svým působením ve škole a předváděním specifického bojového stylu upoutá pozornost dědečkova dávného nepřítele. Ten již léta touží po jeho smrti a nyní se mu podaří dosáhnout cíle. Zoufalý Lung se rozhodne pomstít dědečkovu smrt. Zatím však není natolik dobrý, aby dokázal porazit silného nepřítele. Až po tvrdém tréninku bude připraven na nejtěžší souboj svého života.

Svítání Zuluů (Zulu Dawn) 1979

Jižní Afrika 1879. S ultimátem, které není možno dodržet, vyprovokuje Sir Henry Bartle Frere (JOHN MILLS) domorodé kmeny Zulů k ohromující ozbrojené agresi. Na základě falešných informací domnělých zajatců, činí generál Lord Chelmsford (PETER O’TOOLE) fatální chybné rozhodnutí rozdělit britské oddíly. Colonel Durnford (BURT LANCASTER) je nakonec konfrontován s mocnou přesilou. S jistou smrtí před očima bojuje se svými lidmi až do poslední vteřiny. Na konci bitvy stojí ničivá porážka britské koloniální armády, způsobená 25.000 odhodlaných válečníků kmene Zulů.