Archivy blogu

Portrét dámy (The Portrait of a Lady) 1996

Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem… Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu. Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá. Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede. Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí…

Jana Eyrová (Jane Eyre) 1996

Příběh osiřelé Jane Eryrové začíná ve třicátých letech 19. století, kdy se dívka dostává z rodiny své zlé tety, kde po smrti rodičů žila, do internátní školy v Lowoodu. Příliš si však nepomohla. Ve škole musí dívka snášet všemožné ústrky od vychovatelů, zejména od staré slečny Scatcherdové. Přestože jsou ostatní dívky nabádány k tomu, aby se Jane stranily, sblíží se Jane s Helen, která spí na vedlejší posteli. Vinou nedbalosti vedení ústavu však Helen po čase podlehne těžké nemoci. Dospělá Jane se stane učitelkou a po dvou letech působení v Lowoodu opustí nenáviděnou školu, aby nastoupila na nové místo vychovatelky v Thornfield Hallu, kde se má starat o malého sirotka Adélu Varensovou. Při seznamování s domem, zaslechne Jane podivný smích, který správcová domu připisuje služebné Grace. O několik měsíců později se Jane stane svědkem nehody, kdy kůň, který uklouzl na ledu, shodí svého jezdce. Jane mu pomůže na nohy a večer se dozví, že to je majitel panství, Edward Rochester, který přijíždí jen občas. Muž Jane pochválí za kvalitní péči o Adélu a netají se uznáním, když vidí obrazy, které žena maluje ve volných chvílích. V noci opět slyší podivný smích a pak si všimne požáru v Rochesterově pokoji. Vzbudí opilého muže, který oheň uhasí a požádá Jane, aby o smíchu nikomu neříkala. Druhý den odjede muž na návštěvu k lordu Ingremovi s jehož dcerou Blanche se má zasnoubit. Podle Adély si ho však chce Blanche vzít pouze pro peníze. Jane si uvědomí, že se do Rochestera zamilovala. Vzápětí se stane svědkem dalších podivných událostí, když se v domě objeví údajný Rochesterův přítel Richard Mason. Ten je v noci za podivných okolností zraněn do ramene a Rochester, který mu vyčítá neohlášený příjezd, se ho snaží co nejrychleji dostat z domu pryč. Když Jane dostane dopis se zprávou o špatném zdravotním stavu své tety, vezme si volno a odjede ji navštívit. Musí však Rochesterovi slíbit, že se vrátí. Zdá se že muž v ní našel stejné zalíbení jako ona v něm. Když se po měsíci vrátí, má Rochester před svatbou, ale vyzná lásku Jane s tím, že se s Blanche nemilují. Požádá ji dokonce o ruku a ona, přes varování správcové, nabídku přijme. Svatební obřad však přeruší úředník, který prozradí, že Rochester je již ženatý. Rochester se rozhodne představit svou ženu Berthu. Žena je šílená a Rochester ji nikdy nemiloval. Ke sňatku s ní byl přinucen a poprvé svou ženu viděl až při svatebním obřadu, před patnácti lety. Jane se rozhodne Rochestera opustit i přes city, které k němu chová. V noci však záchvat Bertina šílenství dramaticky poznamená osud Rochestera a nepřímo i Jane.

Tajemná schránka (Mao xian wang) 1996

Hrdinou akční kongkongské komedie je autor seriálových scénáře (Jet Li), který z nudné reality svého nepodařeného manželství s chladnou hospodyňkou (Rosamund Kwan) uniká do barvitého a dobrodružného světa seriálu, jež sám píše. Tam vystupuje jako neohrožený Král dobrodružství a za pomoci svého zmateného pomocníka (Takeshi Kaneshiro) se potýká se záporačkou s tváří svojí manželky a jejími ďábelskými přisluhovači.

Emma (Emma) 1996

Komedie o namlouvání a všech komických situacích, které při něm mohou nastat. Půvabná, chytrá a náramně se sebou spokojená Emma bydlí s ovdovělým otcem. Její milovaná vychovatelka a důvěrnice se provdá za souseda a Emma přemýšlí, jak se teď zabavit. Nebylo by to úžasné dirigovat životy druhým a být dohazovačkou? Nejdříve vezme pod svá křídla Harriet, která by ráda ulovila manžela. Pak přijde na řadu Frank a v plánu jsou další – nikdo si před Emmou není jistý. Velký propletenec vztahů a lidí se pomalu rozjíždí.

Smuteční host (The Pallbearer) 1996

Komedie líčí osudy absolventa univerzitní přípravky Toma Thompsona, který neví, co si počít se svým životem. Bydlí stále se svojí starostlivou matkou v Brooklynu a nemůže se rozhodnout, co by vlastně měl dělat. Chtěl by být architektem, ale při pracovních pohovorech je neprůbojný. Stejně plaché a nevýrazné je i jeho chování vůči ženám. Vzruch do jeho šedivé existence vnese až podivný telefonát, v němž ho jistá paní Abernathyová informuje o tom, že její syn Bill spáchal sebevraždu a Tom jako jeho nejlepší přítel by měl na jeho pohřbu pronést smuteční řeč a nést rakev. Tom si na žádného Billa ze střední školy nepamatuje, nicméně splní, oč je požádán. Než si to pořádně uvědomí, má milostný poměr s paní Abernathyovou a navíc o něho projeví zájem bývalá spolužačka Julie.

Uloupená srdce (Two If by Sea) 1996

Hlavními postavami příběhu jsou dobrácký i když poněkud neohrabaný zloděj Frank a jeho přítelkyně, půvabná a bezstarostná pokladní Roz. Oba by si rádi splnili své dosud nenaplněné životní sny a k tomu by jim měl pomoci ukradený obraz v hodnotě několika milionů dolarů. Vydávají se na dlouhou cestu, aby na vzdáleném ostrově obraz předali a získali za něj klíč k branám toho, co v té chvíli považují za štěstí. Jenže vedle místního elegána, který se o Roz začne na ostrově ucházet, je tu také zarputilý černý agent FBI, který už dlouho pátrá po bájném zloději uměleckých děl a tuší, že Frank a Roz by mu mohli hodně pomoci. A tuší správně. Například při hledání lupičovy velmi důmyslné skrýše v jeho luxusním domě.

Snowboardová akademie (Snowboard Academy) 1996

Dave Barry má potíže s podnikáním v oblasti lyžování a navíc mu jeho pojišťovna chce zrušit jeho pojistku, proto se rozhodne zachránit svůj podnik za každou cenu. S pár přáteli odstartuje jízdu, na kterou nikdo nezapomene!

Puma: andský lev (Puma: Lion of the Andes) 1996

Patagonie v Jižní Americe představuje jedno z mála útočišť pro pumy. Hugh Miles zde sleduje život samice a jejích odrůstajících mláďat.

Vabank (Set It Off) 1996

Čtveřice žen, neúspěšných a zoufalých, se rozhodne vykrást národní banku. A všechno jde podle plánu do momentu, než se začne střílet. Pak už se jen roztáčí spirála potíží. Hrdinky jsou donuceny k útěku, věčně se však utíkat nedá…

Michael Collins (Michael Collins) 1996

Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik… Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu.Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal ipředmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér posunuje a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného světového filmového diváka (ze stejného prohřešku je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů – to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.