Archivy blogu

Čekání na déšť (Čekání na déšť) 1978

Veľkomestské sídlisko, zaliate augustovým slnkom, je prázdne a nepríjemné. Dvanásťročnej Alenke je smutno. Priateľky sú ešte na prázdninách, mama chodí do práce a Alenka je celý deň sama. Snaží sa skrátiť si dlhú chvíľu a vymýšľa si úlohu očarujúcej partnerky herca, ktorý býva v susedstve. Zoznámi sa i s mladým vojakom zo susedného balkóna. Jediné pekné chvíle prežíva v spoločnosti slepého invalida pána Taraba, ktorý odchádza do nemocnice a zveruje jej do opatery svojho vlčiaka. Alenkina matka má priateľa, ktorý je dievčatku veľmi nesympatický. Nie je nikto, komu by sa mohla zveriť a kto by ju potešil, a tak víta návrh pána Tarabu, ktorý chce svoj návrat z nemocnice osláviť. Pri nákupe sa Alenka stretáva s vojakom Pavlom a na druhý deň ho vyprevádza na stanicu, kde sa jej zrúti nádej prvého cituvého prebudeniea, keď sa objaví Pavlovo dievča. Alenka tak opäť zostáva sama. Pred domom nájde vlčiaka a dozvie sa, že pána Tarabu zrazilo auto a že je zase v nemocnici. Je to zlá správa, ale spolu s ňou prichdáza niečo, na čo všetci podvedome čakali – dážď. Prší a napätie sa pomaly uvoľňuje… Film Karla Kachyni měl společný rozpočet s filmem Setkání v červenci.

Zloděj z Bagdádu (The Thief of Baghdad) 1978

Statečný princ Tádž musí jako zloděj z Bagdádu vykonat mnoho udatných činů a přemoci zrádného vezíra Džádura, než získá ruku krásné bagdádské princezny Jasmíny.

Střepy pro Evu (Střepy pro Evu) 1978

Dokumentaristicky pojednaný příběh vypráví o jednom začínajícím dokumentaristovi, který chystá film o dějinách sklářství. Poctivě si shání informace, pozvolna se sbližuje s neznámým a ne vždy přístupným prostředím, s lidmi, jejich jednání často nerozumí, protože mu unikají motivace… Střepy pro Evu jistě nejsou dílem obratně vykrouženým, avšak určitě zaujmou smyslem pro aspoň dílčí zachycení všední reality.

Sólo pro starou dámu (Sólo pro starou dámu) 1978

Jiřina Šejbalová ztvárnila ctihodnou dámu, která po mnoha desetiletích strávených v Německu přijede do Prahy, aby se tam setkala se svými příbuznými i známými. Dovídá se nelichotivé informace o chování svého muže za německé okupace, postihnou ji zdravotní potíže, ale ani dcera nemá zájem matce pomáhat… Ve filmu měla zazářit právě Šejbalová, avšak vinou schematického, neživotného příběhu i dramaticky ploché realizace zůstává její výkon matný.

Detektiv ze San Franciska (The Cheap Detective) 1978

V čínské čtvrti v San Francisku je zavražděn Floyd Merkle a v okolí jeho detektivní kanceláře je nalezeno několik dalších mrtvých. Nejvíce podezřelým je soukromý detektiv Lou Peckinpaugh, který musí čelit podezření policie z vraždy svého společníka. Přitom kromě toho hledá odcizené doklady francouzského odbojového pracovníka Paula a pátrá po drahocených diamantech. Kriminální komedii natočil režisér Robert Moore. Příběh napsaný dramatikem a scenáristou Neilem Simonem těží v mnohém z klasického filmu Johna Hustona Maltézský sokol, stejně jako z neméně slavného romantického špionážního dramatu tvůrce Michaela Curtize Casablanca. Úlohu detektiva Peckinpaugha hraje Peter Falk (jeho neobyčejná popularita narostla díky seriálu Columbo, kde ztvárnil stejnojmennou postavu).

Kočičí princ (Der Katzenprinz) 1978

V českém filmu pro malé diváky se díky dětské představivosti prolíná realita s pohádkovou fantazií. Začíná v okamžiku, kdy se rodina správce zámku Krále stěhuje na nové působiště. Tatínek, maminka i jejich dvě děti, Radek a pětiletá Terezka, a nakonec kočka Líza. Fantazie obou dětí mění krajinu, kterou projíždějí, v pohádkovou zemi a když nákladní auto uvázne ve sněhové závěji, přijede kouzelný dědeček na saních tažených koňmi a odveze je do zámku, kde se setkají s tajemným černým jezdcem na černém koni. Později zjistí, že je to zámecký restaurátor Albert, který nemá rád kočky. Když se Líze narodí pět koťátek, zjistí děti, že je Albert odvezl ze zámku a vydají se po jeho stopách. V poslední chvíli se jim podaří kočičí rodinku zachránit, ale v noci se pak Radek, potají sledován Terezkou, vydá do kouzelné země za zrcadlem, aby tu získal živou vodu, která by zachránila život utopené Líze…V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů Panna a netvor, Tajemství Ocelového města a Deváté srdce.

Muž s orlem a slepicí (Muž s orlem a slepicí) 1978

Mladý frajírek, jenž se ani v životě nedokáže zodpovědně rozhodovat, si s partou zkušených dělníků, kde začal pracovat, dlouho nerozumí. Vadí mu výsměch kvůli ne zcela povedenému tetování, které on vydává za orla, ale okolí je považuje za slepici… Tvůrci ovšem zdůrazňují, že každý musí jednou dozrát a přijmout odpovědnost za své chování. Nabádavý a realizačně neobratný příběh s pracovní tematikou se však opírá o předem schválená schémata, není schopen uplatnit vlastní svébytný pohled.

Psí vojáci (Who’ll Stop the Rain) 1978

Pod vlivem deziluze z Vietnamské války se novinář John dá na pašování heroinu. Jako jeho spojka funguje podobně vyhořelý Ray, který dodává drogy rovněž novinářově ženě Marge. Ray a Marge se ale brzy musí dát na útěk před lidmi krvežíznivého agenta Anthella. Film Psí vojáci byl natočen podle stejnojmenného vysoce ceněného románu Roberta Stonea a kromě množství akčních scén nabízí i příležitost k hlubšímu zamyšlení nad nebezpečným světem závislosti na drogách a jejich pašováním.

Skandál v Gri – Gri baru (Skandál v Gri – Gri baru) 1978

Dva mladé navrátilce z první světové války čeká obtížná budoucnost, protože nemohou sehnat práci. Jeden se nakonec uchytí jako elektrikář, druhý pronikne do sociálně demokratického tisku, kde získává šanci zblízka přihlížet, jak vedení sociální demokracie klame své členy, jak vstupuje do služeb vládnoucích vrstev. A novopečený novinář řeší problém, zda se také má přizpůsobit korupčnímu prostředí… Režisér Karel Steklý se spokojil s plakátovitým přístupem, který vyhovoval normalizačním požadavkům na politický akcent.

Čarovné prstýnky (Čarovné prstýnky) 1978

I když už dávno nevěříme na nadpřirozené bytosti, všelijaké ty hejkaly, hastrmany, polednice a víly, pořád nás zajímá, jak si vedou v pohádkách. V té dnešní se víla Rokytka zamilovala do pozemského mládence a kdo ví, jak by to s jejich láskou dopadlo nebýt kouzla, které v sobě ukrývaly na první pohled obyčejné prstýnky z pouti.