Archivy blogu

Čtvrtá válka (The Fourth War) 1990

V listopadu 1988 je k americké jednotce, sloužící v těsné blízkosti československých hranic, převelen veterán a hrdina z Vietnamu, plukovník Jack Knowles. Ihned po příjezdu se dostane do konfliktu s dosavadním velícím důstojníkem jednotky plukovníkem Clarkem. Nedlouho nato jdou oba společně s několika muži až k samotné hranici, kterou se právě pokouší z československé strany přeběhnout jakýsi muž. Američtí vojáci mu fandí, ale muž je pronásledován a nakonec i zastřelen velitelem československé jednotky Valačevem. Při tom se střetnou pohledy Valačeva a Knowlese oběma je jasné, že mezi nimi jde o zavilé nepřátelství Knowles v noci tajně přejde na druhou stranu hranice a odzbrojí tři nepřátelské vojáky. Oplátkou za to vyhodí Valačevovi muži do povětří jeho džíp. Knowles však nechce přestat a chystá se na další odvetnou akci. Při útěku zpátky potká mladou Češku, dívku Elenu, která pracovala několik let v Německu teď se ale chce vrátit domů pro svou dcerku. Knowles ji dopraví do bezpečí, ale pomoc při přechodu hranic jí neslibuje. Jenže další události jeho postoj změní

Prohnilí proti prohnilým (Ripoux contre ripoux) 1990

Šarmantně nenucený Philippe Noiret a Thierry Lhermitte představují pařížské policisty, kteří si zavedli na Montmartru úplatky a pohodlně z nich žijí. Udržují intimní vztahy s prostitutkami, dávají si dobré jídlo a příjemně si povídají. Leč jeden z nich zatouží po povýšení a náhle se snaží být pracovitým policistou. Rovnováha kumpánů i celé čtvrti se tak naruší…

Duch času (Duch času) 1990

Pohádka o kouzelném klíčku, kterým se dá ovládat čas. Krátký popis: Nemám čas! Kéž bych měl víc času! Kdyby se tak dal vrátit čas nazpátek… anebo posunout dopředu … nebo zastavit! Kolikrát denně si vzpomeneme na čas a chtěli bychom s ním něco provést – jenom mít tu moc! Naštěstí ji nemáme, protože kdo ví jak by to dopadlo, kdybychom uměli ovládat čas. Ovšem v pohádkách je možné všechno a kouzelný klíček, který dostal hodinářský tovaryš od nenápadného dědečka, vás o tom přesvědčí.

Můj táta je duch (Ghost Dad) 1990

Hlavním hrdinou příběhu je klasický americký workoholik, přesněji řečeno přepracovaný obchodník Elliot Hopper, vdovec a otec tří dětí, který se hned v prvních minutách filmu stane obětí automobilové nehody, když se s ním taxi zřítí z mostu. Vrací se na silnici jako duch a spěchá ke svým dětem, kterým nevěnoval tolik pozornosti, kolik si zasloužily. Nejenže je z něj duch, ale navíc zjistí, že má jen několik málo dnů, aby se pokusil napravit vše, co zanedbal a zařídil vše tak, aby své děti dobře zabezpečil pro budoucí život, a to samozřejmě nejen po finanční stránce.

Rychlá změna (Quick Change) 1990

Všechno to začíná v newyorském metru. Pro většinu cestujících je to další z mnoha obyčejných dnů, které se ničím nebudou lišit od těch předchozích. Možná jen tím, že mezi nimi sedí klaun. Má obrovské rozbité boty, pestrobarevný klaunský kabát, namalovaný obličej a červený nos. Narozdíl od lidí je klaun veselý a má důvod. Chystá se totiž spáchat nejodvážnější bankovní loupež v dějinách. Všechno má dokonale promyšleno, všechno je vyzkoušeno a všechno také klape. Alespoň zpočátku. Banka je vyloupena a Grimm se svými komplici, Loomisem a jeho dívkou Phyllis doufá, že zatímco bude policie s běsnícím policejním šéfem hledat klauna, oni už budou sedět v letadle směřujícím daleko za hranice. Jenže to všechno nakonec dopadne úplně jinak. V newyorských ulicích se proti nim totiž všechno spiklo. Auto, kterým chtěli ujet bylo odtaženo, taxikář jim nerozumí a řidič autobusu hodlá jezdit přesně podle předpisů. A navíc vše komplikuje Phyllis, která hodlá opustit smolaře a nešiku Loomise, protože miluje Grimma. Zdá se, že útěk je nemožný, přestože letiště je tak blízko.

Zkouškové období (Zkouškové období) 1990

Podzim 1989: Student Petr Soukup se ničím podstatným neliší od svých spolubydlících z vysokoškolské koleje. Bouří se proti režimnímu konformismu rodičů, prožívá aktivně své lásky i svoji účast na studentské stávce. Autoři dodatečně zapojili do roztočeného filmu reakci na aktuální politický vývoj. Původní námět se vytratil, zobrazení listopadových událostí je povrchní a nepřesvědčivé.

Byli jsme to my? (Byli jsme to my?) 1990

Divadelní režisér naráží na nezájem a nezodpovědnost hereckého souboru, jehož členové intrikují a shánějí se po vedlejších příjmech. Unavený a nemocný umělec chce svou práci dokončit za každou cenu. Aktualizovaný přepis divadelní hry, kterou na počátku 80. let inscenoval Evald Schorm. V autorské interpretaci A. M. se z působivé výpovědi o mravním úpadku v letech normalizace stala plochá postrevoluční agitka. Tvůrci se dostalo poct na festivalu v Karlových Varech, kvůli jehož termínu byly uspěchány dokončovací práce. Kritika ráda předvedla svoji nezaujatost a byla jednohlasně nemilosrdná.

Poslední motýl (Poslední motýl) 1990

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z druhé strany, důstojníka SS. Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.

Král kolonád (Král kolonád) 1990

Drama o rozvráceném svědomí začíná v poválečných dnech, kdy bývalý primárius zemře na venkovském hřbitově. Děj se pak vrací do roku 1938 a sleduje vztah fešáckého houslisty a židovské dívky Rózy. Zamilovaný pár uzavře sňatek, v zemi však sílí antisemitský teror. Manželé se odstěhují do Luhačovic, kde si bezradný muž najde milenku. Houstnoucí strach a jeden z nacistických pohlavárů jej přimějí, aby se od své ženy i dcerky separoval. Slabošský kapelník trpí pocity viny, začne pít a skončí jako zpustlý bezdomovec… Dostálův debut pracuje s kontrastem abnormálních poměrů a líbivých hudebních produkcí. Epizodní roli kavárníka ztvárnil Vlastimil Brodský.

Delta Force 2: Kolumbijská spojka (Delta Force 2: The Colombian Connection) 1990

Další nasazení elitního amerického komanda pod vedením Chucka Norrise. Tentokrát proti psychopatickému šéfovi kolumbijské narkomafie. Ten se jmenuje Ramon Coto a patří mezi nejvyšší hlavouny kolumbijské mafie obchodující s drogami. Když se mu znovu, už po několikáté, podaří uniknout policii, jsou na pomoc povoláni agenti americké vlády. Stíháním uprchlého zločince jsou pověřeni plukovník Scott McCoy a major Bobby Chavez. Coto je sice během úspěšné akce zatčen, z nepochopitelných důvodů je však propuštěn na kauci a začne se mstít. Protože je to perverzní sadista, začne se mstít strašným způsobem. Zavraždí Chavezovu těhotnou ženu i jeho mladšího bratra a navíc majora unese společně s dalšími třemi agenty, aby ho vzápětí popravil v plynové komoře. Jeho strašlivé umírání natočí na video a kazetu pošle úřadům. Na prezidentův rozkaz má být nasazena zvláštní jednotka Delta Force, která má vypálit v San Carlos Cotova pole, na nichž pěstuje keře koky a osvobodit zadržované agenty. Mezitím ovšem McCoy vysazený v na pobřeží pronikne džunglí a dostane se až ke Cotově skalní pevnosti. Přestože je dobře střežená, je jasné, že zločinec nemá šanci. McCoy je odhodlán pomstít přítele.