Archivy blogu

Prodaná nevěsta (Prodaná nevěsta) 1981

30. května roku 1866, tedy přesně před 140 lety, došlo k události, o které nikdo jistě tehdy nepředpokládal, jak významné – k premiéře druhé opery (po Braniboři v Čechách) tehdy průměrného pražského skladatele Bedřicha Smetany (1824 v Litomyšli – 1884 v Praze) Prodaná nevěsta na libreto problémového konfidenta Rakousko – Uherské monarchie Karla Sabiny. Představení dirigoval v Prozatímním divadle sám Bedřich Smetana, který sem pak 15. září téhož roku nastoupil jako kapelník, v roce 1872 byl jmenován uměleckým ředitelem české opery, na kteroužto funkci musel pro postupující hluchotu v říjnu roku 1874 rezignovat. V době premiéry Prodané nevěsty Prozatímní divadlo byla scéna 4 roky stará – stavba začala v květnu 1862 a 18. listopadu téhož roku bylo divadlo pro 1000 diváků zprovozněno. Zajímavé též je, že posledním představením v Prozatímním divadle bylo 110. provedení právě Prodané nevěsty 14. dubna 1883 a příštího dne pak začalo být Prozatímní divadlo vezdíváno do nové budovy Národního divadla otevřeného pak (po tragickém požáru v roce 1881) 18. listopadu 1883. Premiérovaná Prodaná nevěsta roku 1866 byla ovšem značně jinou operou ve srovnání s dneškem. Na rozdíl od dnešních třech jednání, ta původní měla jednání pouze dvě s dvaceti hudebními čísly spojených mluvenou prózou. Ze slavných hudebních čísel tehdy scházel např. sbor To pivečko…, Polka, Furiant, Skočná komediantů nebo Mařenčin zpěv Ten lásky sen. Teprve při třicátém provedení Prodané nevěsty 25. září 1870 se objevila definitivní dnes známá verze. A historie tomu pak chtěla, že právě Prodaná nevěsta se stala nejpopulárnější českou operou, která vlastně víceméně jako jediná se prosadila i na mezinárodní scéně, byť tam často v určitých zjednodušujících méně poetických pojetích. Kmenové dílo české opery pochopitelně lákalo filmové i televizní tvůrce a v archívech je nyní několik obrazových záznamů. Dnes vysílaná verze vznikla v televizním studiu v roce 1981 v režii letošního jubilanta Františka Filipa s hlavními protagonisty Gabrielou Beňačkovou v roli Mařenky a Peterem Dvorským v roli Jeníka – tehdy na vrcholu svých uměleckých sil. Nahrávku s Českou filharmonií dirigoval Zdeněk Košler.

Kdo nastaví kůži (Pour la peau d’un flic) 1981

Bývalý inspektor Choucas, který se živí jako soukromý detektiv, se na radu komisaře Coccioliho pustí do pátrání po slepé dívce Martě, dceři paní Pigotové. Brzy poté ho navštíví muž jménem Pradier, který se snaží detektiva přesvědčit, že dívka utekla s milencem do ciziny. Dřív než si detektiv stačí promluvit s její matkou, je paní Pigotová zastřelena a zanedlouho poté je detektiv unesen. Podaří se mu uniknout a zabít přitom Pradiera, vzápětí se však ocitá v dalším ohrožení života, když se ho pokusí zabít komisař Madrier, který vyšetřuje případ Pigotové. Chousac je sice raněn, ale unikne a najde útočiště u své vdané sekretářky Charlotte. S pomocí svého spolupracovníka Haymanna zjistí další podivné souvislosti týkající se pozadí případu. Když je unesena Charlotta, aby posloužila jako rukojmí, vymlátí detektiv adresu jejího věznění z muže, který přišel, aby ho donutil pátrání ukončit. Společně s Haymannem ji osvobodí a pak se vydá za komisařem Cocciolim, aby od něj získal další informace. S jejich pomocí se pak dostane na stopu sanatoria Zelený kopec. Podaří mu proniknout dovnitř jako jeden z pacientů a během dalšího pátrání přijde na stopu gangu, který ve velkém obchoduje s heroinem a má základnu a laboratoř právě v sanatoriu. Při pátrání v sanatoriu je však odhalen a znovu musí bojovat o život.

Mrtví a pohřbení (Dead & Buried) 1981

Filmový horor, odehrávající se v malém městečku na západním pobřeží Spojených států. Jeho hlavním hrdinou je místní představitel zákona, šerif Dan Gillis, který má velké starosti s dlouhou sérií nesmírně brutálních vražd. Musí najít vraha a zabránit dalším tragédiím, jenže tím jeho problémy neskončí. Když nešťastnou náhodou způsobí autonehodu, stane se svědkem neuvěřitelné události. Zraněný chodec si klidně nasadí přejetou ruku a uteče. To však není jediná nevysvětlitelná událost. Zdá se, že mnohé z pohřbených obětí brutálních vražd se tajemným způsobem vrací do života.

Zelený led (Green Ice) 1981

Zelený led, to jsou smaragdy, kvůli kterým se i vraždí. Do boje o ně je bez vlastní viny zapleten i elektronický expert Joseph Wiley (Ryan ONeal). Seznámí se s půvabnou Holbrook (Anne Archer), přítelkyní milionáře Menna Sebastiana Argentiho (Omar Sharif). Dívka pátrá po své sestře, která se nevrátila z vědecké expedice. S Josephem se jí podaří vypátrat, že byla zabita vládními vojáky při pokusu propašovat smaragdy z Ecuadoru do Brazílie, aby za ně po prodeji mohly být poslány ecuadorským povstalcům zbraně. Začíná jí docházet, že do celé věci je zapleten i Argenti, ale nemá důkazy. Ty se rozhodne získat Joseph, když vyprovokuje na Argentim sázku, že se dostane do jeho nedobytného trezoru.Film je postavený vlastně na třech tématických rovinách a kontrapunktních postavách Josepha a Menna. Překvapivě výraznější než Anne Archer neprávem opomíjený Domingo Ambriz v roli vůdce povstalců Miguela.

Plavčík a Vratko (Plavcík a Vratko) 1981

Všechno začíná dnem, kdy se chudému uhlíři narodí syn a na zámku královská dcera. Věštba určí, že jsou si souzeni, čemuž se král pokouší několikrát marně zabránit. Aby se nevhodného následníka zbavil, vyšle jej do světa za nesplnitelným úkolem. Má najít a přivést tři Vratkovy zlaté vlasy. Mladý muž se vydává na cestu se svým druhem Otlakem, postupně projíždí několika zeměmi sužovanými podivnými kletbami a všem slibuje pomoc.

Pošťák vždy zvoní dvakrát (The Postman Always Rings Twice) 1981

Drama režiséra Boba Rafelsona podle literární předlohy stejnojmenného románu Jamese Mallahana Caina. Nick Papadakis (John Colicos), majitel bistra u silnice si najme pomocníka Franka (Jack Nicholson). Mezi Frankem a Nickovou ženou Corou (Jessica Lange) vzniká milostný poměr, který vyústí v zavraždění manžela. Dramatický vývoj mileneckého vztahu poznamenaný vinou a strachem z odhalení se řítí do neblahého konce.

Ta chvíle, ten okamžik (Ta chvíle, ten okamzik) 1981

Podzim roku 1944: lékař, který aktivně spolupracuje s odbojovou skupinou a pomáhá partyzánskému oddílu, je svým maloměšťáckým okolím odsuzován jako kolaborant.

Opera ve vinici (Opera ve vinici) 1981

Moravská lidová hudba a zejména zcela neškolený skladatel mnoha zlidovělých písniček vystupují jako svého druhu barvité pozadí – do popředí se dostává student novinářství a současně beatový hudebník, jehož zcela uhrane svéráz venkova i osobností s ním spojených. Původně si celý projekt nachystal Vladimír Merta, písničkář a rovněž absolvent FAMU, avšak režií byl posléze pověřen Jaromil Jireš, jenž do vyprávění vnesl ne zcela funkční hrátky s poetizovaným manýrismem. Josef Kemr se představil jako zemitý lidový umělec.

Pocta Seville (Hommage à Seville) 1981

Plácido Domingo zpívá árie z oper, které se neodmyslitelně vážou k tomuto proslulému andaluskému městu. Hrají Vídeňští symfonikové, diriguje James Levine.Není bez zajímavosti, že ve slavném andaluském městě Sevilla, kde se přes pět století mísí maurská a křesťanská kultura, se odehrává řada zpěvoherních příběhů. Z těch nejznámějších jmenujme Bizetovu Carmen, jejíž socha stojí dokonce před známou býčí arénou Real Maestranza. Dále jsou to Mozartova opera oper Don Giovanni, Verdiho Síla osudu, Rossiniho Lazebník sevillský, v ruinách starořímského města Italica nedaleko Sevilly pak Beethovenův Fidelio a španělská zpěvohra Manuela Penelly Divoká kočka (El Gato Montés) z prostředí toreadorů. Vedle letošního jubilanta španělského tenoristy Plácida Dominga (narozen 21. 1. 1941 v Madridu) účinkují v režii Jean-Pierre Ponnella chilská mezzosopranistka Victoria Vergara a kubánská sopranistka Virginia Alonso. Hudební doprovod obstarávají Vídeňští symfonikové pod taktovkou uměleckého šéfa newyorské Metropolitní opery Jamese Levina.

Galaxie teroru (Galaxy of Terror) 1981

Po ztrátě spojení s kosmickou lodí Remus, ke které dojde poté, co loď neplánovaně přistane na asteroidu Morgentus, se jí vydává na pomoc záchranná loď Explorer vedená velitelem Ilvarem (Bernard Behrens) a zkušenou kapitánkou Trantorovou (Grace Zabriskie). Po přistání a prohlídce Remusu záchranáři objeví nedaleko vraku obrovskou, zdánlivě opuštěnou základnu a rutinní záchranná mise se změní v noční můru. Při průzkumu základny dochází k záhadným úmrtím jednotlivých členů a zbytek posádky musí čelit nejen vzrůstající nevraživosti ve vlastních řadách, ale hlavně svému zhmotnělému strachu. Působivý sci-fi horor vznikl v produkci Rogera Cormana.