Archivy blogu
Bucktown, město zločinu (Bucktown) 1975
Do městečka Bucktown přijíždí Duke Johnson (Fred Williamson) na pohřeb a převzetí dědictví svého zemřelého bratra. Jelikož musí ovšem díky papírování ohledně závěti ve městě na pár desítek dnů zůstat, dovídá se nepěkné věci o praktikách místního policejního sboru, se kterými se rozhodne učinit přítrž. Povolá si proto do města staré známé, a poprosí je o pomoc s vyřízením těchto neodkladných povinností. Tahákem k jejich uskutečnění je jistě i jeho snaha o přesvědčení sexy vdovy Arethy (Pam Grier), že Duke není jen sobecký bratr z města, který jen přijel prodat a zpeněžit bratrovu hospodu.
Na konci světa (Na konci světa) 1975
Vybraní vojáci základní služby v 50. letech v malé pohraniční jednotce střeží oddaně západní hranici, bojují s narušiteli a odhalují síť jejich pomahačů…
Cikáni jdou do nebe (Tabor uchodit v nebo) 1975
Příběh je situován do rómského prostředí. Zobar v předvečer Nového roku a současně i nového století s přáteli krade koně důstojníkům v kasárnách a prodává je. Vojenská hlídka ho zraní, ošetřuje ho Rada, o které se povídá, že umí čarovat. Rada zmizí a když ji zamilovaný Zobar znovu uvidí, prosí ho, aby ji nechal. Zobar dále krade koně, hledají ho vojáci, kteří při tom zpustoší tábor. Zobar má být oběšený, a přímo z šibenice skočí na koně a zachrání se. Rada mu vyzná lásku, Zobar žádá v tábore o její ruku, ale nechce se vzdát vlastní svobody. Když se mu Rada vysměje, bodne ji nožem a jeho zezadu probodne Radin otec Danillo. Milenci v objetí padají na zem…
Stepfordské paničky (The Stepford Wives) 1975
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina. Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie. Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa. Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol). I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
Klec (La Cage) 1975
Pomsta zhrzené ženy, to je rafinovanost, krutost a šílenství.Julien, bohatý majitel stavební firmy, jede po letech navštívit svou bývalou ženu. Ta bydlí v domě s velkou zahradou kdesi na předměstí. Když Juliena požádá, aby zaparkoval vzadu za domem, nepřikládá tomu žádný význam. I to, že se náhle propadne v kuchyni do sklepa, považuje jen za náhodu. Překvapeně zjistí, že se ve skutečnosti propadl do klece, od které nemá klíč. Ten má jeho bývalá žena a rozhodně nemá chut’ ho použít. Chce si některé věci vyříkat, vyjasnit, možná i vyčítat, ale ví, jak to všechno chce skončit?
Člověk Pátek (Man Friday) 1975
Člověk Pátek, tak je pojmenovaná verze filmového ztvárnění románu Daniela Defoa v režii . V jeho podání je Pátek chytřejší než Robinson , který se ani na pustém ostrově nedokáže vymanit z civilizačních neduhů a přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy. Pátkova přirozená inteligence a tolerance mu umožní získat navrch nad Robinsonem.
Ilsa: vlčice SS (Ilsa, She Wolf of the SS) 1975
Ilsa je nacistická šéfka malého SS tábora pre cca 20 väzňov. Má veľké prsia, uhladenú blond frizúru a veľmi peknú tváričku. Cez deň je jej úlohou robiť na väzňoch pokusy typu Pri akej teplote vody asi tak človek, ponorený do nej, omdlie od bolesti? a po nociach si relaxuje sexovaním s vybranými väzňami. V druhej línii filmu sa probližujeme k zopár väzňom a pripravujeme sa s nimi na veľký útek. Béčková snímka je prepchatá sexom, násilím a krvou.
Šimon a Matouš (Il vangelo secondo Simone e Matteo) 1975
Jednoduchá zápletka skýtá skvělý prostor dvěma neuvěřitelným smolařům – Šimonovi a Matoušovi. Hoši nevědomky pašují diamanty po nichž pasou party ziskuchtivých zloduchů. Ovšem vzít našim hrdinům něco, co sami nechtějí dobrovolně vydat není tak snadné. Film plný bitek a situací postavených na hlavu – zkrátka fantastická italská komedie bez hlavy a paty, zato s tělem plným špaget a smíchu…
Cirkus v cirkuse (Соло для слона с оркестром) 1975
Příběhy odehrávající se v cirkusovém prostředí mají v české kinematografii dlouhou tradici. Režisér Oldřich Lipský, jenž se této tématice často věnoval, ji v polovině 70. let obohatil ruskou-český projekt. Scénárista Miloš Macourek si příznačnou fantaskní zápletku, zmatky kolem vědeckého kongresu o dorozumívání se zvířaty – a tato rovina je obohacena vystoupením moskevského cirkusu. Film se tak rozpadá do dvou víceméně samostatných, nesourodých linií, které stěží hledají styčné body. Lipský, přestože se vyhnul ideologickým obezličkám, marně hledá zábavnost a vtip tam, kam se vkrádá zdlouhavost a nenápaditost. Cirkusová čísla pak vysloveně prozrazují dokumentární zaujetí.
