Archivy blogu

Ešte sa nevraciam (Ešte sa nevraciam) 1975

Príbeh zo života slovenského vojaka, ktorý počas druhej svetovej vojny prebehol ku krymským partizánom. Pri prestrelke je ranený a dostane sa do nemeckej nemocnice, odkiaľ sa mu podarí utiecť. Ďalej príbeh pokračuje dramatickým popisom cesty radového slovenského vojaka na Slovensko, kde sa pripravuje povstanie. Dostane sa do nemocnice v Bratislave, odkiaľ ujde do dediny a pripojí sa k partizánom.

Město nic neví (Město nic neví) 1975

Dušan Klein nám v roce 1975 přináší 3 detektivní příběhy z ponuré Ostravy, které nám ukazují běžnou denní rutinu kriminalistů v 70 letech. Ostravští přílušníci veřejné bezpečnosti řeší v časovém intervalu 24 hodin tři různé případy. Jedná se o zranění příslušníka VB, únos kojence a pátrání po pohřešované dívce.

Mys Dobré naděje (The Cape of Good Hope) 1975

Druhá světová válka se pomalu chýlí ke konci. Na německé straně hranice začíná pomalu propukat panika a místní velitel přikazuje nechat podminovat místní přístav. Nenadálého zmatku využívají čeští lodníci, kteří se rozhodnou uskutečnit šílený plán: Ukrást německou loď plnou výbušnin a vyplout směrem ku Praze, která se má podle fašistických plánů stát poslední německou pevností… Scénář dostal Cenu literárního fondu ke 30. výročí osvobození.

Vlčí halíř (Vlčí halíř) 1975

Televizní inscenace na motivy románu Paní komisarka o zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem, který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli, a ani nemohli, stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid.

Brána k domovu (Brána k domovu) 1975

Košice 1945. Setkání armádního generála Ludvíka Svobody s prezidentem československé republiky Eduardem Benešem. Jsou mu vytýkány obrovské ztráty v karpatsko-dukelské operaci. V jeho vzpomínkách ožívají události od začátku až do konce této krvavé a náročné operace, při níž byli obrovské ztráty na všech stranách, jejímž výsledkem byl vstup a začátek osvobozování naší republiky.

Bohoušův syn (Bohoušův syn) 1975

Volné pokračování komedie Bohouš, tentokrát pod taktovkou režiséra F. Filipa. Z notorického sázkaře Konvalinky (Vladimír Menšík) se stal postrach podniku. Dokáže proměnit v sázku cokoli. Při jedné takové sázce, kdy se nestydí pro výhru zneužít ředitele, si ho všimne bratr majitele Bohouše (Miloš Kopecký), který je zde na návštěvě u kamaráda. Po zjištění, kdo Konvalinka ve skutečnosti je, se rozhodne sázkaře vytrestat. Jelikož pracuje jako vedoucí malé jihočeské hospůdky, rozehraje velkou akci k potrestání Konvalinky. V tomto plánu mu sekundují jeho koumácký tchán (Josef Hlinomaz) a Bohoušův syn bernardýn Pepa. K jejich smůle se do komplotu vloží žena vedoucího hospůdky (Iva Janžurová), která Pepu nesnáší a tak se bohužel potrestání nezdaří. A nebo ano?

Borisek, malý seržant (Maleňkij seržant) 1975

I v československé kinematografii vznikla řada naivně patetických příběhů o malých dětech ocitnuvších se ve válečné vřavě. V nyní uváděném filmu, natočeném ve spolupráci s běloruskými filmaři, je hrdinou desetiletý sirotek, jehož se ujme otcovsky ujme celá ruská jednotka. Chlapec tam odhodlaně slouží jako zdravotník. Když společně s vojáky dojde do Čech, setká se s matkou vojáka, jehož skonu viděl, ale dlouho nenachází odvahu říci jí krutou pravdu…

Otevři oči (Otevři oči) 1975

Půvabná Kristina , jejíž rodiče žijí dlouhodobě pracovně v cizině, zůstane doma sama se svou mladší sestřičkou. Nešťastnou náhodou při automobilové nehodě zraní mladého studenta Milana Presla . Od té doby trpí výčitkami svědomí, protože si myslí, že mladíkovi, který po zranění kulhá, způsobila životní trauma. Půjčuje mu peníze, nechává ho dokonce přespat ve vile. Nepozná, že ji mladík využívá, protože se do ní zamiloval. Jenže Kristina zrovna potkala někoho, s nímž si dovede představit společný život… Komorní příběh v roce 1975 natočila režisérka s v hlavní roli.

Stoupenci Šaolinu (Hong quan xiao zi) 1975

Zbrklý mladý mistr bojových umění Kuan přijme práci v továrně na textil, kde ho jiný učedník uctívaného šaolinského učení varuje před nepřátelské bojovníky z klanu Manču, kteří vedou další blízkou výrobnu. Mezi dvěma soupeřícími tábory se rozhoří bitva, v níž se Kuan stane pravou rukou svého šéfa, ale postupně je odlákán nabídkou bohatství. Brzy podstoupí jeho schopnosti zkoušku – jeho soupeři rozdávají tvrdé údery a ovládají smrtelný Zámek železného prstu, který může zabít člověka za chůze. Tato akční podívaná, jeden z vrcholů kung fu filmové historie,udělala hvězdu z hlavního herce Alexandra Fu Shenga (Wu lang ba gua gun, Ying xiong wei lei) a nadále zůstává opravdovou perlou moderní akční kinematografie.

Tam, kde hnízdí čápi (Tam, kde hnízdí čápi) 1975

Režisér Karel Steklý se v 70. letech zařadil mezi ty umělce, kteří urputně, byť málo přesvědčivě hájili normalizační režim. V tomto na vesnici zasazeném snímku, který se odehrává ve dvou časových rovinách, ukazuje, jak čestní komunisté, jejichž přesvědčení bylo upřímné, to vždy měli těžké. V éře stalinismu je ohrožovaly přehmaty, v krizovém období o patnáct let později se stali terčem pravicových sil. A režisér zdůrazňuje, že není náhodné, že právě ti největší dogmatici z 50. let se později stali stejně zákeřnými obroditeli. Do dneška zůstal z celého propagandistického eposu, realizačně velice toporného, jen hluše proklamativní výkřik. Na začátku a na konci filmu zazní báseň Miroslava Floriana Kdybych byl jen trávou.