Filmy žánru: Westernový

Bílí vlci (Weiße Wölfe) 1969

Ve volném pokračovaní filmu Zlato v Black Hills se indiánský bojovník Bystrooký sokol vrací zpět do Black Hills. Naleziště zlata u Black Hills stále lákají ziskuchtivé dobrodruhy. Zástupci Dakotů svolili k jednání v pevnosti, jménem svého kmene však důrazně odmítají opustit tradiční loviště a vystěhovat se do rezervace. V kraji řádí banda zlatokopů, kteří jsou pro krutost vůči Indiánům nazýváni Bílí vlci. Náčelník Bystrooký sokol se pouští po jejich stopách. Při jedné přestřelce je smrtelně raněna Sokolova žena a náčelník přísahá pomstu. Místní šerif vymyslel plán, jak bandu Bílých vlků dopadnout, a posílá svého indiánského pomocníka za Sokolem s prosbou o pomoc. Nepřátelství desperádů se nyní obrací i proti zástupci zákona…

Sedm mužů na zabití (Seven Men from Now) 1956

Bývalý šerif na stopě vrahů své ženy.Americký režisér se uplatnil především jako tvůrce westernů. Nejznámější z jeho tvorby je série sedmi westernových snímků z druhé poloviny padesátých let, v nichž hlavní roli mlčenlivého hrdiny vytvořil . Prvním z nich je film Sedm mužů na zabití (1956), v němž Scott ztělesnil bývalého šerifa Bena Stridea, neúnavně sledujícího stopu sedmi desperátů, kteří při přepadení kanceláře společnosti Wells Fargo zabili jeho ženu. Na své cestě se setkává s manželskou dvojicí Grierových, nezkušených osadníků putujících do Kalifornie, a rozhodne se jim pomoci. Jeho hlavním cílem však zůstává pomsta… Autorem scénáře byl , který se později sám stal režisérem westernů (u nás známe např. jeho parodii ). Vedle Randolpha Scotta ve snímku účinkuje v roli Annie Greerové bývalá smluvní herečka Paramountu , jejíž kariéra v té době už byla na ústupu kvůli problémům s alkoholem, a , který v roli někdejšího trestance Masterse podává nebývale plnokrevný výkon. Snímek se odehrává v Arizoně, ale natáčel se v oblíbené westernové lokaci u kalifornského městečka Lone Pine a také v Calabasas, ležícím v losangeleském San Fernando Valley. Producentem filmu, který vznikl ve výrobní společnosti , byl syn známého britského herce , který rovněž u westernů zůstal jako úspěšný režisér (mj. , nebo ).

Zastavení na Missouri (The Missouri Breaks) 1976

Rančer Braxton rád staví na odiv své bohatství. Zároveň jedná podle své vlastní spravedlnosti a tvrdě postupuje vůči každému, kdo se pokusí připravit ho o nějaké peníze. Když ale jednou nestačí na bandu zlodějů koní, najme si na pomoc pistolníka Lee Claytona. Lee však není nic jiného než chladnokrevný zabiják.

Cesta za záchranou (3:10 to Yuma) 1957

Sám proti přesile i vlastnímu strachu.Padesátá léta byla ve Spojených státech dobou velkého rozmachu televize. Úbytek diváků v kinech si vynutil čerstvé tvůrčí impulsy i u zavedených a úspěšných žánrů. Novému přístupu se neubránil ani western. Už nestačila jednoduchá akce a vítězství dobra nad zlem, korunované objetím hrdiny s jeho vyvolenou. Jedním ze směrů, jímž se tento populární žánr začal ubírat, byl tzv. psychologický western. Jeho klasickým příkladem je , v němž hlavní hrdina čelí vlastním pochybnostem i zbabělosti svých soukmenovců, a i když zůstane sám, přesto se postaví desperátům, kteří se mu chtějí pomstít. Film Vlak do Yumy (1957) má se zmíněným snímkem dost společného. I tady hraje důležitou úlohu vlak, který tentokrát nepřiváží zlosyny, ale naopak má jednoho padoucha odvézt před soud. Hlavním hrdinou je prostý farmář Dan Evans , který se z existenčních důvodů nechá najmout jako eskorta nebezpečného lupiče Bena Wadea , s nímž čeká v hotelovém pokoji na odpolední vlak do Yumy. Stejně jako šerif ve filmu V pravé poledne i Evans zůstává sám proti přesile Wadeovy bandy, která začne jejich hotel obléhat. A stejně jako on najde dostatek vnitřní síly, aby se hrozícímu zlu postavil… Film natočil westernový specialista, režisér , podle povídky známého autora . Oblíbený westernový hrdina Glenn Ford si překvapivě vybral roli Bena Wadea, ač mu byla nejdřív nabídnuta postava farmáře Evanse. Toho ztělesnil převážně charakterní herec Van Heflin. Snímek nezaznamenal v době svého prvního uvedení větší ohlas a byl náležitě oceněn až s časovým odstupem. V roce 2012 byl zařazen jako dílo trvalé hodnoty do Národní filmového registru při Knihovně kongresu. Po padesáti letech vznikl zbytečný remake, který se hrál v našich kinech pod názvem a který režíroval s (Wade) a (Evans) v hlavních rolích.

Johnny Guitar (Johnny Guitar) 1954

Láska, chamtivost, nenávist a  v hlavních rolích klasického amerického westernu.Americký western Johnny Guitar, natočený podle stejnojmenného románu Roye Chanslora z roku 1953, byl v době své premiéry v červnu 1954 jednoznačně odmítnut odbornou kritikou i diváckou veřejností. Prvním, kdo se filmu zastal a rozpoznal jeho kvality, byl francouzský kritik (a později slavný režisér) , který ve své dobové recenzi mj. napsal, že mu snímek připomíná Krásku a Zvíře s tím, že Kráskou je tu (představitel titulní postavy) a Zvířetem , která s gustem ztělesnila majitelku saloonu Viennu. Dnes je Johnny Guitar právem pokládán za klasické dílo padesátých let, které svým příběhem i zpracováním předběhlo dobu. Příběh tvrdé Vienny a její bývalé lásky, pistolníka Johnnyho Logana, který si teď říká Johnny Guitar, se sice odehrává ve westernových reáliích (natáčelo se v okolí arizonského městečka Sedona s proslulými červenými skalními útvary), ale svým laděním spíš inklinuje k tehdy populárnímu filmu noir. Příběh snímku není ani tak příběhem jeho titulního hrdiny, který je tu v podstatě vedlejší postavou, jako příběhem dvou navzájem se nenávidějících žen – Vienny a zběsilé rančerky Emmy (vynikající ), která svoji sokyni chce za každou cenu zlikvidovat. Právě obě ženy jsou nositelkami výbušné agresivity, která v tomto žánru jinak výhradně náleží mužům, a skutečná nevraživost obou hlavních představitelek značnou měrou přispěla k přesvědčivosti jejich postav.Film, jehož děj dopředu posunují emoce a nikoli akce, bývá také považován za skrytou alegorii mccarthyismu (scenárista byl známý tím, že svým jménem zaštiťoval práce kolegů, kteří byli na černé listině). Snímek překvapuje nezastřenou sexuální symbolikou (v dobovém hollywoodském kontextu naprosto výjimečnou), vizuální krásou (kamera ) a působivým hudebním doprovodem . Režisér (1911–1979) je u nás známý především úspěšným dramatickým portrétem odcizeného mládí s . Na sklonku svého života se objevil jako herec v úloze ukřičeného plukovníka ve a spolu s se podílel na dokumentu o svém životě a smrti, nazvaném . Některé motivy filmu (hlavní hrdina s hudebním nástrojem, ekonomické důsledky postupující železnice či postava tvrdé, soběstačné ženy) si vypůjčil“ do svého klasického díla .

Hostiles (Hostiles) 2017

V drsném příběhu z Divokého západu hraje amerického důstojníka, který k smrti nenávidí indiány. Před odchodem do výslužby dostane poslední úkol, eskortovat indiánského náčelníka zpátky do rezervace v Montaně. Doprovází ho s malou jednotkou vojáků napříč územím, které je ovládáno nepřátelskými kmeny Komančů. Ke skupině se připojí mladá vdova, jejíž rodina byla vyvražděna během přepadení. Baleův problematický hrdina se v těžkých situacích učí respektovat odlišnou rasu, kterou doposud nenáviděl.

Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (Bring Me the Head of Alfredo Garcia) 1974

Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film.

Poslední hranice (The Last Frontier) 1955

Odlehlá pevnost v indiánském obklíčení.Známý americký režisér (1906–1967) se v padesátých letech věnoval převážně westernovému žánru. Kromě oceňované série psychologických westernů s natočil také u nás zatím neznámý snímek Poslední hranice (1955), odehrávající se v oregonské divočině během občanské války. Jeho hrdinou je prostý lovec kožešin Jed Cooper , který se jako zvěd ve službách americké kavalerie stává svědkem bojů s indiány, zuřivě se bránícími expanzi bílých mužů. Touží po modré vojenské uniformě a chce se stát civilizovaným“, i když neví, co to přesně znamená. Jeho protipólem je zaslepený plukovník Marston , nový velitel pevnosti, kterému nezáleží na tom, kolik mužů zemře pro jeho vlastní čest a slávu. U nás jen málo známý byl ve své době díky nepřehlédnutelným fyzickým přednostem oblíbeným hrdinou především historických velkofilmů (, . , ) a nikdy nebral sám sebe ani své herectví příliš vážně. O svých omezených hereckých schopnostech s nebývalou upřímností poznamenal: Já přece nejsem žádný herec a natočil jsem šedesát filmů, které to dokazují.“ Postava Jeda Coopera však určitě patří k jeho nejlepším kreacím. Jako Marstonova manželka se ve filmu objevuje tehdy začínající , později nezapomenutelná paní Robinsonová v klasickém snímku . Poslední hranice sice byla na severozápadě Spojených států, ale film se natáčel v neokoukaných mexických exteriérech nedaleko sopky Popocatepetl.

Šerifská hvězda (The Tin Star) 1957

Slavný americký western o šerifovi, který osaměle hájí zákon.Do malého městečka přichází lovec Morgan Hickman, který přiváží těla dvou dopadených mrtvých lupičů a žádá za ně odměnu 500 dolarů. Větší část města je jeho požadavkem pohoršena. Při čekání na odměnu se Morgan Hickman spřátelí s mladičkým šerifem Benem Owensem. Postupně jej učí důležitým znalostem pro jeho nebezpečnou profesi. Díky tomu se Owens postaví muži, který delší čas násilím ovládá město… Působivý western natočil klasik americké kinematografie, režisér , jenž má na svém uměleckém kontě další výrazné tituly stejného žánru (, , a ), historické velkofilmy a či životopisný snímek . Do hlavních rolí v Šerifské hvězdě obsadil dvě herecké hvězdy: lovce Morgana ztvárnil , šerifa Bena Owense hraje .

Co se nepromíjí (The Unforgiven) 1960

Je to divoký kraj, teprve nedávno skončily boje s indiány a jsou ještě v živé paměti. Vedle sebe tu žijí rodiny Zacharyových a Rowlinsových, které by vřelé sousedské vztahy chtěly přeměnit v příbuzenské. Ale tehdy začne kraj objíždět záhadný stařec opásaný šavlí, který prohlašuje, že Rachel Zacharyová (Audrey Hepburnová) je indiánka. Dokonce sami Kiowové přijíždějí k Zacharyům a žádají Ráchelina staršího bratra Bena (Burt Lancaster), který je hlavou rodiny, aby jim dívku vydal. Ben odmítá. Avšak to, co se zdálo být jen zlou fámou, a o čem neměli ponětí ani Ráchel ani její bratři, o čem věděla pouze jejich matka, se ukáže být skutečností. Zacharyovi se s tím musí vyrovnat. Zároveň ale musí čelit hněvu a opovržení sousedů a nájezdu Kiowů, kteří jsou odhodláni Rachel získat.