Archivy blogu

Mzda strachu (Sorcerer) 1977

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí.Americký režisér (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo , vycházející ze stejnojmenného románu . K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout.

Julie (Julia) 1977

Na počátku příběhu přijíždí v roce 1934 na radu svého přítele, spisovatele detektivek Dashiella Hammetta do Evropy Američanka Lillian Hellman, aby tu dokončila svou první divadelní hru. Vzpomíná na svou přítelkyni Julii, od níž se dovídá, že byla vážně zraněna při útoku fašistických bojůvek na univerzitní budovu ve Vídni. Sama je vzápětí varována, aby v zájmu vlastní bezpečnosti co nejrychleji opustila Vídeň. V řadě následujících setkání obou žen se tvůrcům podařilo zachytit citlivým psychologickým pohledem vliv Juliina charakteru a politického přesvědčení na vnitřní růst a zrání americké spisovatelky.

Bourák (Breaker! Breaker!) 1977

V jednom malém texaském městečku, ve kterém nespravedlivě vládne šerif a jeho místní policisté, je uvězněn mladý řidič náklaďáku. Když se o tom dozví jeho bratr (Chuck Norris), okamžitě se vydává svému bratrovi na pomoc. Pokud má v městečku opět zavládnout spravedlnost, je jasné, že nesmí zůstat kámen na kameni.

Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far) 1977

V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market – letecké síly, Garden – pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře…

Letiště ’77 (Airport ’77) 1977

Letadlo, na jehož palubě se nachází nejen pasažéři, ale také vzácná sbírka umění, se kdesi nad Bermudským trojúhelníkem stává terčem útoku a pilot je nucen nouzově přistát na moři. Zatímco hermeticky uzavřený stroj pomalu klesá pod hladinu, vyráží na pomoc americké vojenské námořnictvo. Začíná dlouhá a komplikovaná záchranná operace, ve které musí hrdinové najít způsob, jak dostat obrovské letadlo opět nad hladinu, a to dřív než lidem uvnitř dojde vzduch. Snímek rozvíjí téma letecké katastrofy a jeho inspirací byl, stejně jako u předchozích filmů, slavný román Arthura Haileyho. Přestože film obsahuje všechna obvyklá klišé i charakterickou směsici postav a charakterů, podařilo se tvůrcům vytvořit řadu dramatických okamžiků, při nichž tuhne krev v žilách a nikdo nemá čas na to, aby přemýšlel o jeho pravděpodobnosti.

Železný Schwarzenegger (Pumping Iron) 1977

V roce 1977 si nezávislý dokument posvítil na svět kulturistiky. Film se stal kasovním trhákem a vzbudil mezinárodní senzaci. Odstartoval kariéru jednoho budoucího multimilionáře a navždy změnil svět bodybuildingu a tělesného cvičení obecně. V hlavní roli zazářil pětinásobný držitel titulu Mr.Olympia Arnold Schwarzenegger. Dokument doprovází tohoto osmadvacetiletého kulturistu na cestě za jeho 6. titulem.

Oživlá (Audrey Rose) 1977

Oživlá by se dala označit jako horor pro přemýšlivé, což bylo pro tento film ve své době svým způsobem nešťastné, protože v záplavě klasických hororů konce 70. let neprávem zapadl. Marsha Mason a John Beck v něm hrají Janice a Billa Templetonovy, štastný manželský pár, rodiče způsobné dívky jménem Ivy. Jejich rodinné bezpečí je ale narušeno příchodem záhadného cizince Elliotta Hoovera. Ten je nejprve mylně považován za devianta se zájmem o děti, ale Hoover vysvětlí, že jeho posedlost malou Ivy je vlastně rodičovská. Tvrdí totiž, že jejich dcera je reinkarnací jeho vlastního dítěte, které zemřelo při strašlivé nehodě. To rodiče samozřejmě okamžitě odmítají, ale pak se začnou dít podivné věci. Závěr filmu je potom – poměrně netypicky – šťastný a zároveň tragický. Snímek je adaptací vlastního románu koproducenta Franka De Felitty a Robert Wise jej režíruje se stejně obdivuhodnou zdrženlivostí, kterou dokázal prodchnout svůj předchozí psychologický thriller The Haunting.

Bílý Bim, Černé Ucho 1.část (White Bim Black Ear part 1) 1977

Dvoudílný ruský film, kde hlavním hrdinou je pes Bim. Se svým pánem Ivanem Ivanovičem má Bim velice krásný vztah, Ivan však bohužel těžce onemocní. Musí do nemocnice a poté je odvezen do Moskvy. O Bima se stará hodná sousedka, ale on touží jen po svém pánovi. Proto se vydává do města Ivana hledat a na jeho cestě ho čekají mnohá dobrodružství.

Bílý Bim, Černé Ucho 2.část (White Bim Black Ear part 2) 1977

Dvoudílný ruský film, kde hlavním hrdinou je pes Bim. Se svým pánem Ivanem Ivanovičem má Bim velice krásný vztah, Ivan však bohužel těžce onemocní. Musí do nemocnice a poté je odvezen do Moskvy. O Bima se stará hodná sousedka, ale on touží jen po svém pánovi. Proto se vydává do města Ivana hledat a na jeho cestě ho čekají mnohá dobrodružství.

Stepující stonožka (Le mille-pattes fait des claquettes) 1977

Venuše v bedně, nahý muž v zahradě a Němci, kam se podíváš.Cestu plnou dobrodružství prožívají ve francouzské komedii Stepující stonožka tři přátelé, kteří se v době okupace Francie rozhodnou zachránit před nacisty vzácnou sochu Venuše. Tajně ji vynesou z Louvru, pečlivě uloženou v obrovské bedně, a téměř před očima „uměnímilovných okupantů se ji snaží odvézt na bezpečné místo, na zastrčený zámeček. Ale i tam jsou už Němci a jediné, co odvážným Francouzům zbývá, je jejich duchapřítomnost a pomoc dalších vlastenců.