Archivy blogu

Jen ho nechte, ať se bojí (Let Him Face the Music!) 1977

Nesmělý suplent lidové školy umění Aleš Brabec získal první cenu na hudebním festivalu a dostane proto nabídku, aby pracoval pro pražské Divadélko v suterénu. Jeho ředitel Soukup právě potřebuje několik písniček pro chystaný muzikál a tak je ochoten udělat všechno proto, aby Alešovi vytvořit vhodnou atmosféru ke skládání. Skladatel se však zamiloval do zpěvačky souboru Marcely Malé a místo skládání jen zamilovaně hledí. Soukupova manželka Jitka však tvrdí, že Alešovou inspirací je šok, což také ihned dokáže na předchozích písničkách. Soukup s divadelním mistrem Čermákem se tedy rozhodnou vyrobit Alešovi tu správnou tvůrčí atmosféru a pustí se do vymýšlení inspirativních šoků. Metoda má úspěch, alespoň to tak zpočátku vypadá a povzbuzená dvojice doplněná o Marcelina bývalého snoubence Mydlocha se pustí do dalších nepříjemných překvapení. Ať se však snaží sebevíc, finálová píseň stále chybí a proto se rozhodnou pro opravdu drsný implus a snaží se Aleše přesvědčit, že se stal vrahem…

Šok (Schock) 1977

Poslední horor slavného Maria Bavy. – Pomsta přichází ze záhrobí! Sebevražda manžela byla pro krásnou Doru Baldini ranou, ze které se jen těžko vzpamatovávala. A nejinak na tom byl i jejich malý synek. Ale jak se říká, čas je nejlepší lékař. Se svou novou láskou, pilotem Brunem, se stěhují zpět do starobylého rodinného sídla. Počáteční idyla je však brzy narušena podivnými úkazy, kterými je pronásledována jak Dora, tak její syn Marco. Je to právě jeho zvláštní chování, které v matce vzbuzuje hrůzu. Jako by to dítě s tváří andílka už ani nebylo jejím potomkem…

Noc nad Chile (Night Over Chile) 1977

Unikátní drama, které autentickým a syrovým způsobem zachycuje krvavé události spojené s nástupem chilského diktátora Pinocheta k moci. Píše se 11. září 1973 a armádní jednotky vedené generálem Pinochetem právě zaútočily na prezidentský palác, aby násilně převzaly moc od stávajícího prezidenta. Byla vytvořena junta, která okamžitě pozastavila platnost ústavy, rozpustila parlament, zavedla přísnou cenzuru a znemožnila veškerý odpor v zemi. Jihoamerický stát se ocitl v naprostém chaosu a bezpráví. To na vlastní kůži pocítí také mladý architekt Manuel, jehož přesvědčení nemíchat se do politiky rychle vezme za své po návštěvě kruté věznice. Sám se postaví do čela bojovníků proti diktátorskému režimu a ve své snaze vytrvá i tehdy, když začne být ohrožen přímo jeho život.

Horská dráha (Rollercoaster) 1977

Slunečné nedělní odpoledne, smích nadšených dětí, lepkavá cukrová vata ve vlasech. Zábavním parkem náhle otřese rána a poté je idyla přerušena pláčem a sténáním zraněných lidí. Další vůz horské dráhy vyletěl z kolejí a další lidé zemřeli nebo se zranili. Harry Calder (George Segal) technický dozorce začíná pátrat a brzy zjišťuje, že nešlo o nehody. Za vším stojí mladý penězchtivý terorista (Timothy Bottoms), který požaduje milion dolarů za informace vedoucí k nalezení další nastražené bomby. A požaduje, aby právě Calder peníze předal.

„Já to tedy beru, šéfe…!“ (‚Okay, Boss…!’) 1977

Náboráři Luděk Sobota a Petr Nárožný získávají pracovní síly sice vědecky, ale za jejich metody by se nemuseli stydět ani otrlí mafiáni a tajní agenti. Hrdiny české komedie o takzvaném získávání pracovních sil jsou dva náboráři podniku Pragokov Láďa Pitras a Oto Vacák. Pečlivě si zjišťují vše o soukromém životě osob, které si vyhlédli jako použitelné oběti a těchto informací zneužívají k jejich přetahování do svého podniku. Vědecká metoda, postavená na využití spolehlivé páky, kterou je manželská žárlivost a hrozba prozrazení intimních tajemství se však nakonec obrátí proti jeho autorům.

Mzda strachu (Sorcerer) 1977

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí.Americký režisér (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo , vycházející ze stejnojmenného románu . K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout.

Julie (Julia) 1977

Na počátku příběhu přijíždí v roce 1934 na radu svého přítele, spisovatele detektivek Dashiella Hammetta do Evropy Američanka Lillian Hellman, aby tu dokončila svou první divadelní hru. Vzpomíná na svou přítelkyni Julii, od níž se dovídá, že byla vážně zraněna při útoku fašistických bojůvek na univerzitní budovu ve Vídni. Sama je vzápětí varována, aby v zájmu vlastní bezpečnosti co nejrychleji opustila Vídeň. V řadě následujících setkání obou žen se tvůrcům podařilo zachytit citlivým psychologickým pohledem vliv Juliina charakteru a politického přesvědčení na vnitřní růst a zrání americké spisovatelky.

Bourák (Breaker! Breaker!) 1977

V jednom malém texaském městečku, ve kterém nespravedlivě vládne šerif a jeho místní policisté, je uvězněn mladý řidič náklaďáku. Když se o tom dozví jeho bratr (Chuck Norris), okamžitě se vydává svému bratrovi na pomoc. Pokud má v městečku opět zavládnout spravedlnost, je jasné, že nesmí zůstat kámen na kameni.

Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far) 1977

V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market – letecké síly, Garden – pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře…

Letiště ’77 (Airport ’77) 1977

Letadlo, na jehož palubě se nachází nejen pasažéři, ale také vzácná sbírka umění, se kdesi nad Bermudským trojúhelníkem stává terčem útoku a pilot je nucen nouzově přistát na moři. Zatímco hermeticky uzavřený stroj pomalu klesá pod hladinu, vyráží na pomoc americké vojenské námořnictvo. Začíná dlouhá a komplikovaná záchranná operace, ve které musí hrdinové najít způsob, jak dostat obrovské letadlo opět nad hladinu, a to dřív než lidem uvnitř dojde vzduch. Snímek rozvíjí téma letecké katastrofy a jeho inspirací byl, stejně jako u předchozích filmů, slavný román Arthura Haileyho. Přestože film obsahuje všechna obvyklá klišé i charakterickou směsici postav a charakterů, podařilo se tvůrcům vytvořit řadu dramatických okamžiků, při nichž tuhne krev v žilách a nikdo nemá čas na to, aby přemýšlel o jeho pravděpodobnosti.