Archivy blogu
Akce Býčí oko (Akce Býčí oko) 1976
Napínavý příběh s detektivní zápletkou se odehrává těsně po válce. Skupina českých vojáků (, , , a ) za války fungující v Anglii tehdy dostala úkol proniknout na francouzské pobřeží a tam v jednom zámečku vybrat trezor. Akce měla název Býčí oko a šlo o přísně tajné dokumenty německé armády. Při přepadení se vojákům dostala do rukou i obálka s údaji a šiframi ke kontu na financování nacistické poválečné činnosti. Rozhodli se nález zatajit a po válce se o peníze rozdělit. Při akci bohužel jeden z nich zahynul. Muži si rozdělili papír s čísly roztrhaný na kousky, každý z nich dostal útržek. Slíbili si, že se po válce sejdou, aby se o peníze uložené ve švýcarské bance rozdělili. Jenže teď jsou jeden po druhém přepadáni a okrádáni o svou část dokumentu…
Dobrý den, město (Dobrý den, město) 1976
4x o Kladeňácích: mladý řidič očekává narození dítěte, rozvedený muž žije sám s jedenáctiletým synem, mistr z válcovny odchází do důchodu a staří manželé se mají stěhovat do bytu v paneláku… Nezajímavý výrobek znormalizované kinematografie.
Dům Na poříčí (Dům Na poříčí) 1976
Predlohou filmu bol román Karla Štorkána Milión. Kniha i film zobrazujú udalosti okolo veľkej stavebnej katastrofy v Prahe roku 1928, pri ktorej zahynulo 46 stavebných robotníkov. Nešťastie vtedy vzrušilo celú republiku, pritom však nikdy nebolo úplne objasnené. Tvorcovia sa sústreďujú na príbeh Ing. Vondráka, projektanta stavby.
Keby som mal dievča (Keby som mal dievča) 1976
Vlado (DUŠAN TARAGEĽ) práve zložil maturitu a nastupuje ako domáci učiteľ do rodiny veľkopodnikateľa. Ocitá sa vo veľmi zložitom prelomovom období rokov 1947-48. Nerozumie mnohému z toho, čo sa okolo neho deje. Neprestajne prežíva citovú zmätenosť, dostáva sa do rozporu so svojím svedomím a napokon sa musí rozhodnúť medzi láskou a rozumom… Snímka chcela nadviazať na divácky úspech predchádzajúceho filmu, ktorého je voľným pokračovaním. Pôvab detskej spomienky sa však vytratil a dospievajúci Vlado musí prejsť skúsenosťou februára 1948, aby sa zorientoval v politike aj v ľuďoch.
Odysseus a hvězdy (Odysseus a hvězdy) 1976
V blízké budoucnosti, kterou byl pro tvůrce přelom tisíciletí, se odehrává mysteriózní, tajuplný příběh. Otec v něm vypráví svému synovi podivuhodné zážitky ze svého dětství – o kocouru Odysseovi, ale zejména o setkání s mimozemskou civilizací… Dnešní diváky snad zaujme úsměvná naivita, s jakou byla před třemi desetiletími vylíčena doba, kterou nyní prožíváme.
Ctihodné mrtvoly (Cadaveri eccellenti) 1976
V zemi zmítané politickými střety dojde k vraždám několika ústavních soudců. Zkušený detektiv váhá, zda jde o osobní mstu nebo počátek státního převratu.V napjaté atmosféře masových stávek, politické krize a neustálého sledování tajnými službami je policejní inspektor Rogas povolán z hlavního města k případu vraždy vysoce postaveného soudce. Z počátku se zdá, že za jeho smrtí stojí mafie, vzápětí ovšem dojde k popravě dalších soudců a detektiv se rozhodne vraždy spojit do jednoho případu. Během vyšetřování naráží na různé verze – jeho šéf je přesvědčen, že jde o dílo pomateného revolucionáře, levicoví aktivisté naopak vidí za zabíjením spiknutí vládních špiček a vojenský puč. Rogas ale tuší, že motiv leží ve společné minulosti obětí, kdy se dopustili několika justičních omylů. Snaží se varovat další soudce, a čím více se blíží k odhalení, všimne si, že je sám sledován a možná i v hledáčku tajemného zabijáka… Film byl natočen podle detektivního románu od sicilského rodáka , autora známých a také zfilmovaných kriminálních thrillerů jako či . Přestože se děj snímku odehrává ve fiktivní zemi, je patrná kritika italské vlády a její netečnosti vůči organizovanému zločinu.
Země mustangů (Mustang Country) 1976
Lovec koní Dan je pronásledován svým snem, chce chytit černého mustanga. Právě za něho může získat královskou odměnu: 500 dolarů. Ale za svou snahu polapit koně málem zaplatí i vlastním životem…
Jako bumerang (Comme un boomerang) 1976
Jacques Batkin se domníval, že svou gangsterskou minulost nechal za sebou. Podařilo se mu vybudovat prosperující dopravní společnost, ale co je pro něj ještě důležitější, má respekt a úctu svých zaměstnanců. Asi se měl více věnovat svému synovi a nenechat ho přátelit se zlatou mládeží. Na jedné párty, kde zdaleka nezůstalo jen u alkoholu, zabije jeho pubertální kluk pod vlivem drog policistu. Případ se ihned dostane na přední stránky novin, policie a veřejnost nehodlá Jacquesi Batkinovi nic odpustit, naopak. Batkin najímá nejlepšího advokáta a pouští se do boje, zatímco je jeho syn ve vězení konfrontován nejen se svým svědomím, ale i s otcovou minulostí.
Korida lásky (Ai no corrida) 1976
Pověstný snímek nonkonformního japonského tvůrce Nagisy Ošimy KORIDA LÁSKY patří k filmovým titulům, jež v sedmdesátých letech prolamovaly různá sexuální tabu. Avšak i z pohledu současnosti, v níž zřejmě padly téměř všechny sexuální zábrany a intimní sféra se stala veřejnou, působí Ošimovo dílo značně nekonvenčně. Tvůrce se inspiroval autentickým příběhem, jenž se odehrál v Japonsku v roce 1936 a jehož protagonistka získala mezi Japonci jistou popularitu. Děj líčí vývoj vztahu mezi mladou ženou Sadou, která začala pracovat v jednom hostinci jako služka a která se stala milenkou majitele podniku Kičiho. Zprvu pasivní žena postupně podléhá své sexuální touze a strhává zkušeného muže svou smyslností a nenasytností. Dvojice se oddává zničující vášni a stále hlouběji propadá do jejích osidel. Stupňující se posedlost nakonec vede k tomu, že milenka muže z vášně uškrtí a po smrti mu uřízne pohlavní orgán. Ošima se koncentruje pouze na vztah milenců, odvíjející se v typických japonských interiérech před očima služebných či přizvaných gejš. V jednotlivých epizodách jsou zachyceny různé sexuální praktiky včetně sadomasochistických. Ve snaze postihnout destruktivní hloubku pudového vztahu neváhá tvůrce sáhnout i k jednoznačně naturalistickým scénám. Snímek tak jistě naplňuje vágní definici pornografie (již jen zobrazením genitálií a různých kopulačních technik), současně však postrádá její primitivnost a samoúčelnost. V Koridě lásky je naopak přítomen ozvlášťňující prvek estetizace, projevující se způsobem snímání a svícení i použitím hudby či kostýmů. Dílo vychází z určité japonské tradice a spojuje ji s moderní dobou. Odkazuje k různým významům a rozhodně přesahuje žánr erotického filmu. Nabízí různé úvahy o voyeurství, o lásce a smrti, o stáří i o vztahu mezi mužem a ženou. Snímek mohl vzniknout jen díky iniciátorovi celého projektu, francouzskému producentu Anatolu Daumanovi. V Japonsku byl zakázán a jeho tvůrce byl postaven dokonce před soud. Při uvedení na berlínském festivalu byl film zabaven a s podobnými obtížemi se setkával při uvedení všude ve světě. Nagisa Ošima natočil o dva roky později podobný snímek V říši vášní, tentokrát s duchařským námětem. V roce 1997 rekonstruoval událost z roku 1936 režisér Nobuhiko Obajaši ve snímku s názvem SADA.
Josefína Mutzenbacher: Jak to skutečně bylo… díl 1. (Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 1. Teil) 1976
Josefina Mutzenbacher je mladé nezkušené a zvídavé děvče, které jednou v noci přistihne svého masturbujícího bratra při sledovaní souložících rodičů. Náhlou vzniklou situací je samozřejmě sama vrušena natolik, že svého bratra svede a navzájem se orálně uspokojí. Ať už zní scénář jakkoli absurdně, je tento úvod pouze rozjezdovou dráhou pro film, který se tak nese v odlehčeném duchu. Josefina prolomila ledy a objevuje postupně další a další tajemství sexu, jehož náznaky jsou všude kolem ní. Incesty s otčínem, hříchy s farářem i ještě více nezvyklá a odvažná témata se nebojí naťuknout (vlastně úplně otevřít) toto na svou dobu nadčasové dílo, které vás s partnerkou nejen příjemně naladí, ale i nenásilnou formou pobaví.
