Archivy blogu

Giordano Bruno (Giordano Bruno) 1973

Na sklonku 16. století se po letech ve vyhnanství vrací Giordano Bruno zpět do vlasti, a to na přímé pozvání jednoho benátského šlechtice. Věhlasný italský učenec, který byl rádcem mnoha evropských panovníků, tak předpokládá, že po něm bude jeho nový patron vyžadovat obvyklé služby: aby ho naučil základům dokonalé paměti, podělil se o vědecké poznatky či další novinky ze světa a nechal se předvádět na večírcích jako prestižní trofej. Avšak Giordanova bonvivánská nátura, nelibost k autoritám a otevřené hlásání skandálních teorií odporujících Písmu jeho hostitele natolik znepokojuje, že ho raději udá úřadům. Někdejší dominikánský mnich nečelí obvinění z hereze poprvé, ale spoléhá na shovívavost benátských dóžat, kteří se římské inkvizici nezodpovídat nemusí. V nejistých časech je však potřeba určitých ústupků, což platí pro dóžata a dokonce i pro nově zvoleného papeže. Jediný, kdo ze svých pozic neustupuje, je osamocený myslitel, jenž předběhl svou dobu o celé dekády, ne-li století… Italsko-francouzský životopisný film vypráví o posledních letech života Giordana Bruna (1548–1600), neapolského filozofa, spisovatele, básníka a kosmologa, který proslul zejména svými teoriemi o nekonečném vesmíru, v jehož středu nestojí Země ani Slunce. V roce 1600 byl za své názory odsouzen římskou inkvizicí a upálen na hranici. Dodnes se vedou spory, zda k tvrdému rozsudku nevedl spíše jeho panteismus než kosmologické teze. Během procesu mu inkvizice nicméně předložila stejné úryvky z Bible jako později Galileovi (1564–1642): terra in aeternum stat oritur sol et occidit (tedy země stále trvá slunce vychází, slunce zapadá“). Giordanova mučednická smrt ve své době sloužila jako odstrašující příklad, později se z ní ovšem stal symbol útlaku svobodného bádání od katolické církve.

Americké graffiti (American Graffiti) 1973

Noc plná milostných a bláznivých studentských dobrodružství, jimiž končí dětství a začíná život.Skupinka studentů a studentek z maloměsta má před sebou poslední den prázdnin. Dva kámoši, Steve a Curt se chystají na univerzitu, další čeká nástup k vojsku, jiní vlastně ještě netuší, jak se svým dalším životem naloží. Frajírci závodí v nablýskaných i otlučených autech, dívky se vyzývavě procházejí v ulicích, plných rocknrollu. Dění kulminuje uprostřed noci plné bláznovství, krátkých okamžiků lásky, prvních polibků, honiček v autě a problémy s policií… Film režiséra Georga Lucase (jenž se později proslavil sci-fi ságou Hvězdné války), zachycuje atmosféru počátku šedesátých let minulého století, obraz mladé generace a konec jejího dětství. V době svého uvedení snímek zaujal prolínáním několika příběhů, jemným humorem i nostalgií, s nímž jsou vyprávěny, stejně jako výrazným využitím dobové hudby, obrazovým zachycením kamery (Jan DAlquen a Ron Eveslage) a brilantními hereckými výkony mladých představitelů.

O ševci Matějovi (O ševci Matějovi) 1973

Princezna Radka se chce vdát. Aby vypadala jako bohatá a silná nevěsta, nařídí všem mužům v okolí vstoupit do armády. Jenom Švec Matěj před verbířem uteče. V lese potká vílu a jiné bytosti a ušije jim zdarma botičky. Ty se mu odmění kouzelnými fousy. Když vlásek vloží do boty komukoliv, ten musí okamžitě k němu doběhnout. Stane se tak na prosbu prince Mariana a společně vytrestají pyšnou princeznu.

Hvězda první velikosti (Hvězda první velikosti) 1973

Sylva má před sebou kariéru herečky. Dosáhla určitých úspěchů v ochotnickém divadelním kroužku na malém městě, v němž žije, a její ctižádostivá matka jí opatřila učitelku, herečku okresního města, která má Sylvu připravit na zkoušky na divadelní fakultu AMU. V prvním kole zkoušek Sylva projde, v užším je vyřazena. Mezník, v němž se ocitá mladý člověk ve věku, kdy si musí volit své budoucí povolání, a zklamání, které Sylvě přinese výsledek zkoušky, jsou tu citlivě rozhrány i s perspektivou, že Sylva překoná první velké životní zklamání a své místo v životě si najde. 35 let, které uběhly od premiéry televizního filmu, na obsahu a jeho obecné platnosti nic neubraly. V hlavní roli Jana Boušková.

Pokus o vraždu (Pokus o vraždu) 1973

Hlavní postavou příběhu je profesor Trojan, přednosta jedné pražské kliniky, který neprožívá zrovna nejšťastnější období. Jeho kočka byla otrávena kyanidem, nepohodl se svým synem Petrem, který se odstěhoval za svou ženou, nadějnou zpěvačkou Evou do Brna a otce vyhledává, jen když potřebuje peníze, a jako by to nestačilo, někdo po něm večer vystřelí. Trojan to zpočátku považuje za omyl či klukovinu a nesdílí obavy svého okolí. Jenže pak je objeven kyanid, který jeden z pacientů sebral asistentu Dvořáčkovi, který si ho vypůjčil na nepovolený pokus. Trojan si dá kyanid dohromady s výstřelem a pomalu se v něm začne probouzet podezření, že se ho někdo pokouší zabít. Podezírá nejprve Dvořáčka, který by se mohl po jeho smrti stát přednostou, ale později, jak stále hlouběji upadá do psychózy strachu a obav, začne podezírat všechny okolo sebe. Syna, který od něj chce peníze, synovce Pavla, který ho nenávidí, protože mu odmítl pomoci, když mu hrozilo vyhození z vysoké školy a dokonce i svého přítele, soudce Šedu, který se ho snažil uklidnit vyprávěním o podobném strachu, který před lety zažíval, když byl z vězení propuštěn vězeň, který mu přísahal pomstu. Zcela nutně tak ztrácí přátele, úctu svého okolí i přízeň vlastní rodiny. Dostává se do postupné izolace a uzavírá se před celým světem. Vzpamatuje ho až druhý výstřel, to už je však možná příliš pozdě, aby zachránil vztahy, které svým strachem a bezohlednou podezíravostí zničil…

Lesní panna (Lesní panna) 1973

Celý název této báchorky J. K. Tyla zní Lesní panna aneb cesta do Ameriky. Hospodský Barnabáš a učitel Isidor Slovíčko podlehnou lákání starého Morelese, živeného dopisy mladého Taussiga z Ameriky a vydávají se hledat štěstí a bohatství do Ameriky. Po rozloučení se svým milým, učitelem Slovíčkem, se střetává Terezka s lesní pannou Jasanou, která jí za tři vlasy slíbí, že dá na jejího milého pozor. V Americe všichni přistěhovalci vidí, že představy o Novém světě byly jen snem a že ve skutečnosti nemají ani co jíst, zatímco doma měli vše, co chtěli. Když se ukáže, že je mladý Taussig svými dopisy klamal, vracejí se zpět do Čech. Třikrát na sebe vzala Jasana lidskou podobu, aby se přesvědčila o velikosti Isidorovy lásky. Za své tři vlasy, tři zkoušky věrnosti, zaplatila Terezka třemi dny ze svého života. Vše se ale v dobré obrátí. Terezka si nemusí vzít bohatého nápadníka Kapouna. Se Slovíčkem se postarají o dožívajícího Morelese.

Vlak (Le Train) 1973

Květen 1940, postupující německá armáda vytlačuje francouzské a belgické obyvatelstvo. Vlaky jsou přecpané uprchlíky, ženy s dětmi cestují v osobních vagónech, ostatním musí stačit dobytčáky. Vagon se tak stává mikrosvětem, ve kterém se odehrávají velká i malá lidská dramata i osudová setkání. Julien se musí oddělit od své těhotné ženy. V jeho vagonu cestuje velmi různorodá společnost, z níž vyčnívá krásná a elegantní německá Židovka Anna. A Julien se beznadějně zamiluje. Režisér sáhl již několikrát po literární předloze belgického spisovatele a zároveň oživil své vlastní vzpomínky na exodus, který zažil jako dítě. Komornímu dramatu z období války vévodí herecké osobnosti a .

Turks fruit (Turks fruit) 1973

V nejlepším holandském filmu století“ zaktivizoval svoje oblíbené téma lidské sexuality a jejího zkoumání. Bouřlivák a promiskuitní sochař Eric Vonka potkává po četných avantýrách tu pravou, krásnou Olgu. Po krátkým čase se berou a v sérii retrospektiv sledujeme jejich vztah. Jak mezi milenci“ postupně vzrůstají neshody, přiživované matkou Olgy, mění se i nálada filmu z extrémní otevřenosti do příběhu o ztrátě iluzí.

Jakou barvu má láska (Jakou barvu má láska) 1973

Normalizační požadavky ovlivňovaly i milostné příběhy – jestliže je zažívali představitelé uvědomělé dělnické třídy, musely být optimistické. Pokud se ovšem přidala inscenační i vypravěčská topornost, výsledkem byl těžko stravitelný pokrm, jak je tomu v tomto filmu. Vypráví o tom, jak čistá a upřímná láska, která se rozhořela mezi televizním reportérem a inženýrkou z chemického závodu, může jedině povznášet. Je natolik příkladná, že film poskytuje jakýsi návod, jak by se zodpovědní lidé měli k sobě chovat, aby rodina byla opravdovým základem socialistického státu…

Horká zima (Horká zima) 1973

Režisér Karel Kachyňa, jenž v 60. letech vytvořil řadu závažných společenských dramat (i o válečných událostech), se v éře normalizace musel kát a vinu vykupoval primitivními prorežimními historkami. V tomto filmu se uvědomělý antifašista zapojí do Slovenského národního povstání, aby pomohl tamnímu lidu vykročit ke šťastné budoucnosti…