Archivy blogu
Objížďka (Objížďka) 1968
Obyvatele malebné vesničky pyšné na svou starobylou lípu postihne rušivá událost – má tudy vést dočasná silniční odbočka. Figurkovitě načrtnuté obyvatelstvo nejprve protestuje proti zvýšenému provozu, ale nakonec si na přítomný ruch a vzrušení zvykne. Ostatně některým, třeba hostinskému, přináší taková situace prospěch… Režisér Josef Mach chtěl vytvořit jakousi domácí nápodobu francouzských Zvonokos, avšak došel nanejvýš do půli cesty.
Spravedlnost pro Selvina (Spravedlnost pro Selvina) 1968
Černá komedie na motivy povídky Karla Čapka o muži, který proti své vůli zasvětil život boji za spravedlnost. Příběh z Čapkových Povídek z jedné kapsy je ve filmu transponován do mediální situace konce 60. let. Číšník Selvin je obviněn z vraždy vlastní tety. Usvědčuje ho služebná. Ale jeho matka se rozhodne za svého syna neúnavně bojovat. Vybere si k tomu bezvýznamného lyrika a submisivního hypochondra, básníka Leonarda Undena a přinutí ho, aby se proti své vůli stal bojovníkem za spravedlnost…
Peklo v Pacifiku (Hell in the Pacific) 1968
Souboj dvou vojáků znepřátelených armád uprostřed tichomořských ostrovů.Na pustém ostrůvku, ležícím kdesi uprostřed Tichého oceánu, se na sklonku druhé světové války setkávají dva trosečníci, americký pilot a japonský námořní kapitán Tsuruhiko Turoda. Jsou příslušníci vzájemně znepřátelených armád, stojí mezi nimi i jazyková bariéra a od prvého okamžiku myslí na jediné: jak rychle zlikvidovat svého protivníka… Film natočil významný anglický režisér (, , , , , ), který soukromé válce“ dvou válečných protivníků vtisknul místy až naturalistickou atmosféru, působivost a napětí. Herecké role v komorním, modelově vystavěném příběhu, napsaném na téma mezní situace člověka a nesmyslného militarismu, vynikajícím způsobem ztvárnili a . Hudbu napsal uznávaný americký skladatel filmové hudby , za kamerou stál rovněž skvělý .
Dům sedmi rozkoší (The Wrecking Crew) 1968
Matt Helm (Dean Martin) je přeřazen do nejmenované tajné agentury, aby zajistil a zničil skupinu Contini. Tato skupina se snaží získat miliardu amerických dolarů, aby mohla zničit světovou ekonomiku.
Pasťák (Pasťák) 1968
Příběh se odehrává během šedesátých let. Mladý učitel nastupuje na místo vychovatele v jednom pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Natáčení bylo v roce 1968 zastaveno a ke konečnému sestřihu natočeného materiálu došlo až počátkem roku 1989.
Charly (Charly) 1968
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho kamarádi z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna… Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník .
Město psanců (Un Minuto per pregare, un instante per morire) 1968
Amnestii může v Tuscose získat každý psanec. Stačí, když se o ni sám přihlásí a nenechá se u toho zastřelit lovcem odměn, bandity nebo místním šerifem.Známý psanec a nepřekonatelný pistolník Clay McCord má své dny sečtené. Odměna vypsaná na jeho hlavu se blíží částce, za kterou by ho udali i nejbližší přátelé, a jeho pověstná muška ho pomalu opouští. Stejně jako kdysi jeho otce ho totiž stále častěji sužují záchvaty, které mu na několik minut znehybní celou pravou paži. Vydá se proto do městečka Tuscosa v Novém Mexiku, kde guvernér vyhlásil amnestii pro každého, kdo dříve stál mimo zákon. Stačí, když se hledaní přijdou osobně vzdát a budou omilostněni. Tuscoský šerif a velká část obyvatel ovšem guvernérovu velkorysost nesdílejí a jako jedinou řádnou spravedlnost vidí konopnou oprátku. McCord se tak ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny, v patách má lovce odměn i bandity a před sebou okresního šerifa, kterému se nemůže vzdát. Alespoň dokud do Tuscosy nepřijede guvernér osobně, aby dohlédl na řádný průběh amnestie… Ústřední trojici italského westernu z roku 1968 ztvárnili američtí herci, jako psanec se představil začínající a okresního šerifa s guvernérem se zhostili ostřílení westernoví veteráni a . V záporných rolích se objevila také známá dvojice evropských herců a , kteří si zahráli psance už v dolarové trilogii a v mnoha dalších spaghetti westernech.
Boj o Řím I. (Lupta pentru Roma I) 1968
Římská říše se rozpadá. Římský patricij Cethegus chce obnovit jeho zašlou slávu a moc, proto se snaží vyvolat spor mezi gótskými kmeny a východní částí Říma, ovládanou Byzancí. Doufá, že pomocí své lsti získá vládu nad celým impériem…
Smrt v červeném jaguáru (Tod im roten Jaguar, Der) 1968
New York je ohrožován sérií záhaných vražd. Podivným psychopatem je na zakázku zavražděna i Anna Gordonová a její malá dceruška. Annin manžel, podnikatel Francis sám najme soukromého detektiva Sama Parkera. Ten je přítelem agenta FBI Jerry Cottona (George Nader), který je pověřen policejním vyšetřováním. Cotton přichází na stopu organizaci, který psychickou manipulací obstarává vrahy pro předem vybrané osoby. Dochází k řadě soubojů a přestřelek, v nichž Cotton předvede své mimořádné schopnosti a v napínavém závěru dochází k překvapivému odhalení …
Jsem zvědavá modře (Jag är nyfiken – en film i blått) 1968
Druhý díl experimentálního snímku se pokouší zmapovat politické, sociální, ale i sexuální myšlení Švédů v šedesátých letech minulého století. Jestliže předchozí snímek Jsem zvědavá žlutě (1967) akcentoval především otázku světového odzbrojení a míru, tentokrát se herečka Lena zabývá tématy ženské (ne)svobody, náboženstvím a pokusy o vězeňskou reformu. Filmová koláž anketních rozhovorů, inscenovaných výjevů, fotografií a filmových týdeníků opět vyniká svou názorovou, ale i sexuální otevřeností.
