Archivy blogu

Alibi na vodě (Alibi on the Lake) 1965

Dvojice oblíbených kriminalistů, major Tůma a kapitán Líbal, se pouští do dalšího záhadného případu, zasazeného tentokrát do prostředí filmařů a manekýnek. Režisér Konrád chce natočit svůj nový film polodokumentárním způsobem. Ukryje manekýnku Zuzanu Kroftovou na hausbót zakotvený v malé zátoce a tajně natáčí pátrání policie po zmizelé dívce. Zajímavý pokus se změní v drama ve chvíli, kdy je Zuzana skutečně zavražděna. Kriminalisté se pouští do nesnadného vyšetřování, neboť téměř všichni v neustále se rozrůstajícím seznamu podezřelých mají alibi. Situaci komplikuje nejen odhalení obchodu s pornografickými pohlednicemi, ale také další vražda. Teprve neobvyklá metoda, kdy hluchoněmý rybář Lebeda odezírá ze rtů lidí zachycených na Konrádově filmu, vede k odhalení pachatele…

At‘ žije republika (Long Live the Republic) 1965

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy… Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraždě údajného kolaboranta. V jiné přízračné scéně Olin uvidí své rodiče s nakradeným majetkem… Film byl také uváděn jako Já a Julina a konec veliké války.

7 zabitých (Sedm zabitých) 1965

Mladičká pohledná zdravotní sestra Jenka prožívá sedm dní, nebo spíše večerů a nocí, svého života. Jenka přitahuje pozornost mužů a také se s nimi ráda baví, přesto má hranici přes níž její flirty nepřestoupí, a zůstává věrná svému Filipovi, který je na vojně. V neděli dívka čeká, že přijede na krátkou dovolenou. Místo něho dorazí kamarád Míla a omlouvá Filipa, který musel zůstat v kasárnách. S Mílou stráví Jenka kamarádskou a počestnou noc. V pondělí má dívka rande s přitažlivým lékařem, ale místo sebe mu posadí do auta opilého zoufalce. V úterý se vrací v noci sama domů a dotěrného elegána z ulice dovede až domů do ložnice, kde ho představí rozespalým rodičům. Ve středu navštíví s lékařem Konopiště a ve čtvrtek uteče z jeho chaty, když se během příjemného večera schyluje k důvěrnostem. V pátek objeví Jenka v nemocnici lékařovu bývalou milenku, která se pokusila o sebevraždu. V sobotu jede dívka stopem za Filipem. Zdá se, že její milý má službu ve městě, ale po dlouhém hledání jí Míla prozradí, že je pro nějaký přestupek v base. Filipovi kamarádi Jence umožní kratičký rozhovor přes okno. Jenka se vrací do Prahy. Na silnici jí zastaví auto s dvěma muži. Jsou veselí a opilí. Dívku, která odmítne jejich milostné návrhy, odvezou do lesa, kde ji zbijí a ujedou…

Synové Katie Elderové (The Sons of Katie Elder) 1965

John Wayne se vrací domů a společně s bratry nachází rodný ranč v cizích rukou. Johna Eldera, který v Clearwateru právě pohřbil svou matku, zastaví šerif a radí mu, aby toto místo rychle zase opustil. Kromě toho mu sdělí, kde se může sejít se svými třemi bratry. Když mu pak řekne, že se Elderův ranč zatím stal vlastnictvím Morgana Hastingse a že jeho otec krátce předtím zemřel za podivných okolností, vydají se po shledání všichni čtyři bratři za Hastingsem.

Smrť prichádza v daždi (Smrt prichádza v dazdi) 1965

Dvojica vyšetrovateľov, kapitán Jakubec (LADISLAV CHUDÍK) a poručík Michalko (VILIAM POLÓNYI), vyšetrujú záhadnú vraždu ženy. Ani jeden zo štyroch podozrivých páchateľov však nemá pre vraždu pravdepodobný motív…Režisérovi Andrejovi Lettrichovi a scenáristovi Jozefovi A. Tallovi sa v 60. rokoch podarilo presadiť v Štúdiu hraných filmov koncepciu tzv. diváckych filmov. Najmä Tallo razantne presadzoval tento trend, čo sa mu podarilo najprv vo vlastnom filme Muž, ktorý sa nevrátil a neskôr ako scenárista priviedol na svet dvojicu vyšetrovateľov, ktorá vystupovala v trilógii kriminálnych filmov. Najprv sa objavili v snímke Smrť prichádza v daždi, roku 1966 pokračovali v snímke Vrah zo záhrobia a posledný raz sa vrátili vo Volaní démonov z roku 1967. Jakubec (Ladislav Chudík) na plátne využíva svoje sivé mozgové bunky, poručík Michalko (Viliam Polónyi) je komicky nechápavým typom. Slovenská variácia osvedčeného holmesovsko-watsonovského modelu púta najmä svojskou Polónyiho komikou. Tvorcovia väčšmi ako na akčnosť a jasný konflikt sa sústredili na žánrovú psychologizujúcu drobnokresbu, ktorá dala ich filmom charakter konverzačných drám. Lettrichovo rozprávanie stavia na drobných ľudských nedostatkoch, film nekritituje systém, hovorí o prirodzených a nadčasových ľudských chybách chamtivosti, strachu či lakomstve. Osou celého filmu je vypátranie vraha, zavádzania či klamanie diváka a stupňovanie napätia. Nie je dôležité, aby sa divák zaoberal vážnymi existenčnými otázkami, podstatné je, aby kombinoval, hádal, špekuloval nad tým, kto zabíjal. Autori pritom ponúkajú dostatok falošných stôp, aby udržali diváka v napätí a neistote, aby bol záverečný okamih skutočne momentom prekvapenia, a nie vopred jasným riešením celej hádanky.

Ztracená tvář (Ztracená tvář) 1965

Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter?

Délka polibku devadesát (Kissing-Time Ninety) 1965

Mladí manželé Eva a Jarda Tůmovi nemají vlastní byt, a proto ani možnost pořídit si dítě. Příroda však zvítězí a Eva je těhotná. V porodnici přivede na svět paterčata. Velká událost neunikne pozornosti domácích ani zahraničních novinářů. Úřady se rozhodnou rodinu zabezpečit. Je založena komise pro péči o paterčata vedená Drahoslavem Svitáčkem. Tůmovi se stěhují do veliké, supermoderně zařízené vily. Různá technická zařízení nepracují vždy bezvadně a způsobují svým obyvatelům mnohé problémy. Jarda – původně dělník vyrábějící dětské boty – se stane zaměstnancem mezinárodního výzkumného ústavu. Pilulky, které na něm chtějí vědci testovat, dává Jarda tajně pokusným zvířatům a brzy jsou budovy ústavu plné králíků, rybiček a opic. Ke klidu v rodině nepřispívá neustálá přítomnost cizích lidí v domě a nutnost vyplňovat stále podrobnější dotazníky, týkající se intimního života manželů. Stát má zájem na zvýšení porodnosti a Tůmovi mají být vzorem. K vile se nebezpečně přiblížila stavba trati, kterou ve své předchozí funkci naprosto nekvalifikovaně naplánoval Svitáček. To odvede pozornost a Eva s Jardou mají chvíli čas se věnovat sobě. Eva znovu otěhotní. Porod je očekáván davy lidí, novináři i televizními štáby. Narodilo se jen jedno dítě. Všichni ztratí zájem a odjedou.

Škola hříšníků (Skola hrísníku) 1965

Domov mládeže pro morálně narušené nezletilé. Ředitel ústavu Pavlata prosadí předčasné propuštění Pepíka Adamce, kterého si váží pro jeho upřímnou snahu a dobré pracovní výsledky. Chlapec těžce nese nečestné a nepoctivé jednání dospělých v novém zaměstnání i v rodině. Po čase se musí do domova vrátit. Pavlata rezignoval a odchází… Nové vedení znovu zavádí osvědčený tuhý režim. Málo výrazný pokus o kritiku morální a etické krize společnosti.

Sběrné surovosti (The Junk Shop) 1965

V 60. letech byl Bohumil Hrabal mimořádným inspiračním zdrojem pro začínající filmaře – ani Juraj Herz nebyl výjimkou. Pro svůj středometrážní debut si zvolil bizarní příběh odehrávající se ve sběrně starého papíru. Hrdinou je tam svérázný výkupčí, jenž se stává svědkem všelijakých trapných i dojemných příhod. Režisér již tady osvědčil smysl pro bizarní nadsázku a morbidní zaujetí, naznačené již samotným názvem.

Agent Palmer: Případ Ipcress (The Ipcress File) 1965

Několik důležitých západních vědců bylo uneseno, aby se po několika dnech zase objevili. Zjistí se, že každému vědci byl vymyt mozek a jsou tedy naprosto nepotřební. Britové posílají svého agenta Harryho Palmera (Michael Caine), aby celou věc prošetřil. Sám Palmer je vzhledem ke své minulosti překvapen, že byl na takovou misi vybrán. Jakmile ale pronikne do případu, začíná věřit, že byl vybrán, protože je postradatelný.