Archivy blogu

Synové Katie Elderové (The Sons of Katie Elder) 1965

John Wayne se vrací domů a společně s bratry nachází rodný ranč v cizích rukou. Johna Eldera, který v Clearwateru právě pohřbil svou matku, zastaví šerif a radí mu, aby toto místo rychle zase opustil. Kromě toho mu sdělí, kde se může sejít se svými třemi bratry. Když mu pak řekne, že se Elderův ranč zatím stal vlastnictvím Morgana Hastingse a že jeho otec krátce předtím zemřel za podivných okolností, vydají se po shledání všichni čtyři bratři za Hastingsem.

Smrť prichádza v daždi (Smrt prichádza v dazdi) 1965

Dvojica vyšetrovateľov, kapitán Jakubec (LADISLAV CHUDÍK) a poručík Michalko (VILIAM POLÓNYI), vyšetrujú záhadnú vraždu ženy. Ani jeden zo štyroch podozrivých páchateľov však nemá pre vraždu pravdepodobný motív…Režisérovi Andrejovi Lettrichovi a scenáristovi Jozefovi A. Tallovi sa v 60. rokoch podarilo presadiť v Štúdiu hraných filmov koncepciu tzv. diváckych filmov. Najmä Tallo razantne presadzoval tento trend, čo sa mu podarilo najprv vo vlastnom filme Muž, ktorý sa nevrátil a neskôr ako scenárista priviedol na svet dvojicu vyšetrovateľov, ktorá vystupovala v trilógii kriminálnych filmov. Najprv sa objavili v snímke Smrť prichádza v daždi, roku 1966 pokračovali v snímke Vrah zo záhrobia a posledný raz sa vrátili vo Volaní démonov z roku 1967. Jakubec (Ladislav Chudík) na plátne využíva svoje sivé mozgové bunky, poručík Michalko (Viliam Polónyi) je komicky nechápavým typom. Slovenská variácia osvedčeného holmesovsko-watsonovského modelu púta najmä svojskou Polónyiho komikou. Tvorcovia väčšmi ako na akčnosť a jasný konflikt sa sústredili na žánrovú psychologizujúcu drobnokresbu, ktorá dala ich filmom charakter konverzačných drám. Lettrichovo rozprávanie stavia na drobných ľudských nedostatkoch, film nekritituje systém, hovorí o prirodzených a nadčasových ľudských chybách chamtivosti, strachu či lakomstve. Osou celého filmu je vypátranie vraha, zavádzania či klamanie diváka a stupňovanie napätia. Nie je dôležité, aby sa divák zaoberal vážnymi existenčnými otázkami, podstatné je, aby kombinoval, hádal, špekuloval nad tým, kto zabíjal. Autori pritom ponúkajú dostatok falošných stôp, aby udržali diváka v napätí a neistote, aby bol záverečný okamih skutočne momentom prekvapenia, a nie vopred jasným riešením celej hádanky.

Ztracená tvář (Ztracená tvář) 1965

Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter?

Délka polibku devadesát (Kissing-Time Ninety) 1965

Mladí manželé Eva a Jarda Tůmovi nemají vlastní byt, a proto ani možnost pořídit si dítě. Příroda však zvítězí a Eva je těhotná. V porodnici přivede na svět paterčata. Velká událost neunikne pozornosti domácích ani zahraničních novinářů. Úřady se rozhodnou rodinu zabezpečit. Je založena komise pro péči o paterčata vedená Drahoslavem Svitáčkem. Tůmovi se stěhují do veliké, supermoderně zařízené vily. Různá technická zařízení nepracují vždy bezvadně a způsobují svým obyvatelům mnohé problémy. Jarda – původně dělník vyrábějící dětské boty – se stane zaměstnancem mezinárodního výzkumného ústavu. Pilulky, které na něm chtějí vědci testovat, dává Jarda tajně pokusným zvířatům a brzy jsou budovy ústavu plné králíků, rybiček a opic. Ke klidu v rodině nepřispívá neustálá přítomnost cizích lidí v domě a nutnost vyplňovat stále podrobnější dotazníky, týkající se intimního života manželů. Stát má zájem na zvýšení porodnosti a Tůmovi mají být vzorem. K vile se nebezpečně přiblížila stavba trati, kterou ve své předchozí funkci naprosto nekvalifikovaně naplánoval Svitáček. To odvede pozornost a Eva s Jardou mají chvíli čas se věnovat sobě. Eva znovu otěhotní. Porod je očekáván davy lidí, novináři i televizními štáby. Narodilo se jen jedno dítě. Všichni ztratí zájem a odjedou.

Škola hříšníků (Skola hrísníku) 1965

Domov mládeže pro morálně narušené nezletilé. Ředitel ústavu Pavlata prosadí předčasné propuštění Pepíka Adamce, kterého si váží pro jeho upřímnou snahu a dobré pracovní výsledky. Chlapec těžce nese nečestné a nepoctivé jednání dospělých v novém zaměstnání i v rodině. Po čase se musí do domova vrátit. Pavlata rezignoval a odchází… Nové vedení znovu zavádí osvědčený tuhý režim. Málo výrazný pokus o kritiku morální a etické krize společnosti.

Sběrné surovosti (The Junk Shop) 1965

V 60. letech byl Bohumil Hrabal mimořádným inspiračním zdrojem pro začínající filmaře – ani Juraj Herz nebyl výjimkou. Pro svůj středometrážní debut si zvolil bizarní příběh odehrávající se ve sběrně starého papíru. Hrdinou je tam svérázný výkupčí, jenž se stává svědkem všelijakých trapných i dojemných příhod. Režisér již tady osvědčil smysl pro bizarní nadsázku a morbidní zaujetí, naznačené již samotným názvem.

Agent Palmer: Případ Ipcress (The Ipcress File) 1965

Několik důležitých západních vědců bylo uneseno, aby se po několika dnech zase objevili. Zjistí se, že každému vědci byl vymyt mozek a jsou tedy naprosto nepotřební. Britové posílají svého agenta Harryho Palmera (Michael Caine), aby celou věc prošetřil. Sám Palmer je vzhledem ke své minulosti překvapen, že byl na takovou misi vybrán. Jakmile ale pronikne do případu, začíná věřit, že byl vybrán, protože je postradatelný.

Muž z Hongkongu (Up to His Ears) 1965

Multimilionář J.-P. Belmondo znuděn životem najal na sebe vraha! Hlavní postavou je Artur Lempereur, který je sice nejbohatší muž Francie, ale součastně je také nesnesitelně nešťastný, protože se nudí. Společně se svou snoubenkou Alicí, její matkou Suzy a jejím přítelem se plaví do Orientu a marně se pokouší o sebevraždu, což je jediný způsob jak uniknout nudě. Ve chvíli, kdy se mu nezdaří devátý pokus, dostane zprávu, že přišel o všechny peníze. A tak se Artur pojistí na dva miliony dolarů, které v případě jeho smrti dostanou Alice a jeho orientální přítel Goh, kterého požádá, aby najal profesionální zabijáky, kteří by ho zabili. Jenže právě když se tak stane, seznámí se Artur s okouzlující striptérkou Alexandrinou a najednou se mu strašně chce žít. Nezbývá, než se pokusit uniknout všem nástrahám, které na něj najatí zabijáci chystají a najít Goha, aby vrahy odvolal. Ten prý však odletěl rozjímat do himálajského kláštera. Začíná bláznivá honička, která hrdinu zavede nejen do Tibetu a zasněžených himálajských velehor, ale také do tisíce a jedné nebezpečné situace.

Kubo (Kubo) 1965

Co na tom, že je to pitomec? Je to bohatý pitomec!Půvabná vesnická dívka Anička Košáriková je zamilovaná do pohledného Paľa, který její lásku opětuje. Jenomže Paľo je synem hospodáře, který kdysi přišel na mizinu a sloužil u Aniččiných rodičů. Aniččina nedávno ovdovělá matka proto nechce o dceřině lásce ani slyšet. Rozhodla, že si Anička vezme rychtářova syna Kubu. Kubo je ovšem prostoduchý ňouma, ze kterého mají všichni legraci. Aničce ho přesto vehementně dohazuje i zchudlý hospodář Lovecký. Ten si sám chce vzít matku Košárikovou. Ve skutečnosti se už předem dohodl s rychtářem na tom, jak si oni dva po Aniččině sňatku s Kubou rozdělí majetek obou žen. Lovecký se nijak netají tím, že mu jde jen o bohatství. Jenže jednou to vdova Košáriková zaslechne. A když se ještě do věci vloží místní mládenec Michal, který je kaprálem u husarů, naberou události konečně ten správný směr…Film z roku 1965, natočený podle divadelní hry Jozefa Hollého a zasazený do divadelně stylizovaných kulis, patří ke klasice slovenské televizní tvorby, která se na obrazovkách objevuje o každých vánočních svátcích. Příběh o lásce dvou vesnických milenců, kterým stojí v cestě lakota rodičovské generace, je především záminkou k inscenování slovenských svatebních zvyků a tradic z počátku 20. století. V postavě natvrdlého Kuby se zaskvěl oblíbený Jozef Kroner.

Největší příběh všech dob (The Greatest Story Ever Told) 1965

Monumentálna filmová freska oživuje príbeh Ježiša s použitím najvýnimočnejších hollywoodskych filmových prostriedkov. Jedná sa o jedno z najkrajších a najkomplexnejších spracovaní biblického príbehu. Scenár verne nasleduje udalosti opísané v Knihe kníh a sústredí sa nielen na Ježišov život, ale aj na oživenie historického obdobia, v ktorom Ježiš žil a pôsobil. Tvorcovia sa snažia odhadnúť, ako v tom čase konal a čo si myslel rímsky cisár Augustus či ako uvažovali Rimania alebo Zelóti.