Archivy blogu

Král komedie (The King of Comedy) 1982

Estrádní komik a bavič Robert Pupkin je přesvědčený, že se může stát hvězdou. Když jednoho večera zachrání svůj velký vzor, Jerryho Langforda před davem zfanatizovaných fanoušků, domnívá se, že už je blízko svého cíle. Využije situaci, aby předvedl své schopnosti a dostal šanci vystoupit jako komik v televizi. Jeho velký vzor se ho však, kupodivu, snaží co nejdříve zbavit. Když si to Pupkin uvědomí, sáhne po radikálním prostředku. Milovanou a slavnou televizní hvězdu jednoduše unese a svůj výstup v zábavné šou si prostě vynutí násilím…

Jak Jaromil ke štěstí přišel (Jak Jaromil ke štěstí přišel) 1982

Uhlířův syn Jaromil miluje květiny a zvířata. Rád by se jim věnoval, ale otec chce, aby se přiučil jeho práci – uhlířině. V té zemi panuje lehkomyslný král , který má nerozumné nápady, a tak jednou nařídí, aby lesy byly vykáceny a ze dřeva postaveny letohrádky a pavilony k zábavě. Jenže když je podle jeho přání krajina zničena, jeho dcera onemocní, slábne a bledne, nevidí a nemluví. A tak je to Jaromil, který jí i ostatním lidem musí pomoci.

Polib mě na rozloučenou (Kiss Me Goodbye) 1982

Některých manželů se prostě chudinky vdovy nezbaví ani po jejich smrti. Ale aby jim duchové mluvili i do nových sňatků, to už je příliš! Jolly Villano byl nejen výborným a slavným choreografem, ale také temperamentním a okouzlujícím mužem, kterému dělala trochu problémy manželská věrnost. Nyní jsou tomu již tři roky, co zemřel, a jeho žena Kay na drobné hříchy dávno zapomněla. Přesto se dlouho neodvažovala vrátit do společného domu, který by jí manžela opět připomněl. Nakonec ale podlehne naléhání Ruperta Bainese, poměrně nudného profesora egyptologie, za něhož se hodlá za pár hodin provdat. Možná není tak báječným společníkem, jako byl Jolly, ale zato má Kay jistotu, že jí bude věrný. Návštěva známých míst však Kay převrátí život vzhůru nohama. Setká se zde totiž s duchem mrtvého Jollyho, který se nedokáže smířit s myšlenkou, že by se Kay provdala za takového suchara. Je na čase, aby jí někdo připomněl staré zlaté časy a svatbu překazil…

Jak Honza Kačenku dostal (Jak Honza Kačenku dostal) 1982

Pohádka o chytrém a nebojácném Honzovi, který vyzraje na lakomého sedláka…Dnes v cyklu Pohádka pro pamětníky nabízíme příběh o chytrém a nebojácném – byť zcela chudém – Honzovi , který vyzraje na lakomého sedláka. Starý pazderník ovdověl a sám se stará o tři dospělé syny. Protože už na všechno nestačí, pošle syna Josku (J. Doseděl) do světa. Joska si to zamíří přímo k sedlákovi, jehož dcera Kačenka se mu líbí, a prosí o místo čeledína. Když však sedlák zjistí, že mladík má nejraději jídlo a tanec, vyhodí ho. Druhý den zkouší u sedláka štěstí druhý syn Franta , ale dopadne stejně, když se prořekne, že jeho nejmilejší zábavou je spánek. Nakonec se tedy k sedlákovi vydá syn Honza, kterého sedlák přijme. Musí ovšem spát na seně ve stodole. V noci Honza vidí, jak sedlák počítá ukryté zlaťáky. Vydává se za strašidlo a přikáže mu, aby čeledínovi dopřál peřinu. Stejným způsobem si vymůže více jídla a pití a Kačenku za manželku.

Neúplné zatmění (Incomplete Eclipse) 1982

Marta Rezková je čtrnáctiletá dívka, které se znenadání začal zhoršovat zrak a stává se téměř slepou. Její stav nezlepší ani operace a poté, co vyslechne rozhovor mezi doktorem a její matkou, zjistí, že její nemoc má s největší pravděpodobností trvalé následky. Ona je pak poslána do speciální internátní základní školy pro děti s poruchami zraku, kde se učí díky rozvíjení ostatních smyslů být alespoň částečně samostatná a fungovat ve společnosti. Dívka však kromě zraku ztratila i naději na lepší budoucnost a upadá do čím dál větší letargie a deprese a připadá si víc a víc osamělá. Nijak jí nepomáhá ani místní zdravotní sestra , která je značně necitlivá a hrubá a nesnaží se pochopit její pocity. Dojde to až tak daleko, že Marta začne uvažovat i o sebevraždě. Do školy však přichází svérázný doktor psychologie Moš , který v ní spatří cosi výjimečného…

Pásla kone na betóne (Pásla kone na betóne) 1982

Děj slovenského filmu se odehrává v zapadlé vesnici a líčí život činorodé matky a její dospívající dcery poznamenaný trpkými zkušenostmi s mužskou bezohledností. Zápletka vzdáleně připomíná debut : sedmnáctiletá Pavla (v podání ) – pocházející z dávné nemanželské známosti – otěhotní s nezodpovědným vojákem z Čech, který se musí ženit s jinou dívkou…

Hlavní výhra (Hlavní výhra) 1982

Komedie o tom, co způsobila jedna lež a touha po zbohatnutí… V rozdělené vile žijí čtyři rodiny. Nejpočetnější je Vondřichova, rodina člověka, který jen šetří. To pan Podhrázký utápí všechny své příjmy nakupováním novin, z nichž vystřihuje zajímavosti. Pan Strasík zase své příjmy topil v nakupování losů, na něž nikdy nic nevyhrál, takže se s ním jeho žena rozvedla, ale žijí dál ve společném bytě. Mladí manželé Koubovi mají také dost účelové manželství – on je instalatér a ona jako dispečerka OPBH ho posílá na úkoly, které jim nesou. Kouba chce jednou zamaskovat telefonní číslo své milenky, a tak řekne ženě, že je to číslo losu, který dostal od Strasíka (ten mu dá dávno prošlý los). Číslo však vyhraje 100 000 korun, a tak ve všech rodinách, s výjimkou Strasíka, který vítězný los vlastní a má jím podložený stůl, začne hon za výhrou, v němž se odhalují charakterové vlastnosti nájemníků…

Explózia (Explózia) 1982

Televízny film o deťoch, ktoré sa aktívne zapojili do Slovenského národného povstania. Televízna adaptácia rovnomennej prózy Ruda Mórica.

Děkuju, pane profesore (Děkuju, pane profesore) 1982

V rodině redaktora Bartoně dochází ke konfliktu otce a syna. Syn opouští vysokou školu na protest proti nehospodárné těžbě lesního dřeva. Otec nesouhlasí a řeší konflikt dokonce fackou. V retrospektivě se setkáváme s otcem před maturitou: v době rozorávání mezí napsal článek proti ničení remízků. Měl být vyloučen ze školy, ale nakonec to odnesl tím, že nedostal doporučení na vysokou školu. Za mladého otce bojoval češtinář Blahynka, který právě v době otcova konfliktu se synem zemřel. Po pohřbu profesora se otec se synem smiřuje – poznává v něm jaksi sebe samého před lety – a za toto poznání děkuje mrtvému profesorovi. Inscenace režiséra F. Filipa měla premiéru v roce 1982. Reprízy se dočkala až po sedmi letech, teprve po listopadu 1989.

Dítě z Manhattanu: Ďábel přichází (Eye of the Evil Dead) 1982

Egyptské prokletí řádí na území Manhattanu. Malá Susie Hackerová je spolu se svými rodiči v Egyptě, kde se její otec, slavný archeolog, zabývá průzkumem prastarých hrobek. Během prohledávání tajemného hrobu se profesorovi Hackerovi podaří zničit pečeť, která věznila starobylé Zlo. Profesor na čas oslepne a entita, která byla po mnoho věků uvězněna hluboko v poušti, vstoupí do jeho nevinné dcerky. Po návratu do New Yorku se konečně projeví pravá podstata prokletí a s děsivou pravidelností se začínají objevovat první krvavé vraždy.