Filmy žánru: Psychologický

Místenka bez návratu (Místenka bez návratu) 1964

Je téměř dvacet let po válce. Rány minulosti, co se nikdy zcela nezacelily, ale stále mnozí nosí ve svých srdcích. Traumata doby si sebou nese i Marie Vláčilová , která přežila jeden ze zajateckých táborů v Německu. Nyní po tolika letech se podařilo nalézt masový hrob zajatců z onoho tábora a vyšetřovatelé navštíví právě Marii, aby od ní získali jakékoliv zprávy o táboře. Díky jejím významným informacím se má pak stát korunním svědkem obžaloby v Německu a nyní se připravuje na cestu. Jenže to vyvolává další a další nepříjemné vzpomínky – hlavně na dceru Pavlu, co si prošla německou převýchovou a svou matku po shledání téměř neznala…

Advokátka (Advokátka) 1977

Mladá právnička prožívá své první profesní obtíže, vrství se jí rodinné neshody. Obtížně snáší, že obhajoby souzených lidí – počínaje ženou, která zavraždila svého agresivního manžela – nevycházejí podle jejích představ, prožívá zklamání, že ani její muž není právě příkladem mravnosti, neboť při vyšetřování rozkrádání majetku v socialistickém majetku vedou všechny nitky právě k němu. Přes všechny potíže si však hrdinka uchovává smysl pro čest i spravedlnost. Tvůrci se pokusili vymodelovat ideální hrdinku, avšak vybavili ji přílišnou tezovitostí.

Cesta domov (Cesta domov) 1976

Príbeh dvoch starých žien, ktorý dokumentuje, ako ťažko znáša človek každé narušenie sumáru životných istôt. Prvá zo žien by mohla byť vlastne šťastná – deti sa o ňu postarali. Bez finančných ťažkostí mohla dožiť život v malej mestskej garsónke, do ktorej ju syn presťahoval z vidieka. Tá druhá sa vrátila po rokoch z cudziny, aby ešte raz uvidela miesto, kde sa narodila. Rozsiahla stavba vodného diela na Liptove pohltila aj jej rodisko. Obidve ženy sú na sklonku života. Búrili sa proti tomu, aby natrvalo zostali na periférii vzťahov, bez domova, lásky detí. A ich osobné vzbury neboli bezvýznamné – pomohli upriamiť pozornosť ich detí k skutočným hodnotám života.

Čtyři v kruhu (Four in a Circle) 1967

Právník Emil Fencl odešel do důchodu a vrací se z venkovského působiště do Prahy, do své vily, ve které bydlí jeho synovci, Karel s manželkou Jitkou a svobodný Michal. Ve vlaku se seznámí se sympatickým kriminalistou Kudrnou. Michal, nepříliš úspěšný motocyklový závodník, přijede pro strýce na nádraží. Z hovoru je zjevné, že na Karla, úspěšného vědce, který má brzy odjet na kongres do USA, velmi žárlí. Po jejich příjezdu k vile dojde k tragedii. Stisknutí zvonku vyvolá výbuch plynu a následný požár. Karel je nalezen ve svém pokoji mrtev. Zdá se, že si sám vzal život. Vyšetřovatel kapitán Kudrna zjistí, že Karel pracoval na mimořádném objevu luridia a neměl žádný důvod k sebevraždě. Přesto se nepodaří prokázat opak. Jitka se vrací ze služební cesty a je zprávou o smrti svého muže zdrcena. Michal se vyšetřovatelům přizná, že možná bratra zasáhlo, když mu řekl o své lásce k Jitce. V trezoru je nalezeno zařízení na výrobu mikrofilmů. I když je případ zdánlivě vyřešen, Emil s Jitkou podezřívají Michala z vraždy a postupně se jim vše potvrdí. Závistivý neúspěšný mladík chtěl bratrovi tajně ukrást dokumentaci vynálezu a výhodně ji zpeněžit. Když byl Karlem přistižen, omámil ho a naaranžoval sebevraždu. Stejným způsobem se nyní pokusí zbavit švagrové a strýce. Poté odjede na motocyklové závody. Emil však jeho plán odhalí a zachrání sebe i Jitku. Když Michal vidí oba svědky a plánované oběti dalšího zločinu stát u startu, úmyslně při závodě havaruje a zabije se.

Most na tú stranu (Most na tú stranu) 1961

Když mladá hrdinka nastoupí do velkého závodu, obtížně se tu sžívá s místním prostředím, prožije řadu konfliktů, než se konečně zařadí do pracovního kolektivu. Vznikla příkladná ilustrace teze, že teprve práce člověka řádně polidští a pomůže mu nalézt duchovní rovnováhu.

Bomba (Bomba) 1957

V druhé půli 50. let vzniklo několik filmů, které se pokoušely přiblížit všední dny tehdejšího života, prostředí sirých ulic, kamenitých dlažeb, řidičů a závozníků v zaprášených šatech. Vzruch do poklidné existence malého města vnese až nález nevybuchlé letecké bomby na staveništi: náhlé ohrožení přiměje aspoň některé lidi k přehodnocení dosavadních postojů.

Podezření (Podezření) 1972

Krimi příběh z prostředí tehdejších zahraničních západních diplomatů v Praze. Členové pražského diplomatického sboru a jejich rodinné zázemí tvoří komparsní pozadí pro podivnou historku o odhalení válečného zločince… Podezřele odbytý film proslulého perfekcionisty. Jarmilu Košťovou po léta obdivovali TV diváci jako nejelegantnější hlasatelku bratislavského vysílání. Kvůli obavám ze zákazu natáčení byl děj oproti předloze oproštěn o všechny židovské motivy – původ postav i organizaci hledající nacistické zločince.

Dita Saxová (Dita Saxová) 1967

Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama – nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí… Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost.

Pět holek na krku (Pět holek na krku) 1967

Přecitlivělá dospívající školačka má smůlu, že je dcerou důležitého funkcionáře. Snaží se kupovat přízeň svých spolužaček různými dárky a úsluhami, ale ty přesto využijí první příležitosti, aby zradily její důvěru a zesměšnily i první něžnou lásku. Jen zdánlivě dětský příběh se vyznačuje hlubokou znalostí lidských povah, v nichž se již od dětství tají budoucí charakterové vady… Je to výtečně napsaný, inscenovaný i zahraný příběh, dotýkající se celospolečenského mravního klimatu.

Mapa zámořských objevů (Mapa zámořských objevů) 1978

Vlastimil Brodský a Vladimír Dlouhý v dramatickém příběhu otce a syna. Hra Jiřího Hubače vypráví o problémech středoškolského profesora-penzisty Barchánka, který ještě učí svůj milovaný dějepis, otce dospívajícího jediného syna. Otec vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý, chápavý, často až příliš měkký vztah k mládí mu příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat a ponižovat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Ve hře podstupují zkoušku oba – nejen syn, ale i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí. Do hlavních rolí otce a syna obsadil režisér Zdeněk Kubeček Vlastimila Brodského a Vladimíra Dlouhého.