Měsíční archivy: Září 2018
Je tady někdo? (Is Anybody There?) 2008
Desetiletý Edward žije v domově důchodců, který jeho rodina provozuje. Čas tráví nejraději o samotě a potkává bývalého kouzelníka Clarence. Netrvá dlouho a stařík se s chlapcem spřátelí…Tento příběh se odehrává v osmdesátých letech na pobřeží Anglie a vypráví o Edwardovi, neobvyklém desetiletém chlapci, který vyrůstá v domově důchodců. Jeho rodiče provozují dům pro seniory a všichni společně v něm bydlí. Zatímco se jeho matka snaží udržet rodinný byznys nad vodou a jeho otec bojuje s krizí středního věku, malý Edward je zaneprázdněný nahráváním stárnoucích obyvatel domova, ve snaze zjistit, co se stane, až zemřou. Chlapec je odmalička samotář, nyní navíc posedlý duchy a posmrtným životem. Do jejich domova důchodců se však nastěhuje Clarence, bývalý kouzelník s osvobozujícím smyslem pro anarchii. A právě o této nepravděpodobné dvojici vypráví tento film – o chlapci a staříkovi, kteří společně čelí životu a učí se jeden od druhého. Edward poznává, jaké je to žít v přítomném okamžiku a Clarence se snaží vyrovnat s minulostí.
Tak dlouho tě miluji (Il y a longtemps que je t’aime) 2008
Juliette je po patnácti letech propuštěna z vězení. Jediná, kdo na ni čeká, je její mladší sestra, kterou naposledy viděla před svým nástupem do vězení. Léa ji ubytuje v domě, kde žije se svou rodinou. Juliette nemluví o ničem, co se stalo, co bylo ve vězení. Neptá se, proč ji sestra za celou dobu nebyla navštívit, proč jí nepsala. U soudu neřekla Juliette ani jednu větu na svou obhajobu, nic nevysvětlovala. Uzavřela se a mlčky přijala trest za své rozhodnutí, které bylo těžší než vše, co následovalo, než její život. Mezi oběma sestrami je mnohé nevyřčené. Je jen tenká hranice mezi tím, aby se jejich vztah navždy zpřetrhal nebo aby k sobě našly cestu. Z jednoho vězení Juliette vyšla, ale v jiném, je uzavřena navždy. Jak sama říká: Nejhorším vězením je smrt vlastního dítěte. Přes všechnu tragičnost je film Tak dlouho tě miluji příběhem o síle žen, o přijetí osudu, a odvaze nést následky vlastního rozhodnutí. Je to film plný emocí a neprolitých slz. Kristin Scott Thomasová a Elsa Zylbersteinová sklidily za své vynikající výkony řadu nominací a cen.
Cestování na okraj vesmíru (Journey to the Edge of the Universe) 2008
Dokumentárny film, ktorý je skôr film ako dokument. Zobrazuje cestu cez našu slnečnú sústavu až na okraj vesmíru, kde stále prebiehajú procesy jeho tvorby. Dokument sa venuje každej planéte našej slnečnej sústavy a postupne pokračuje do hlbín vesmíru, pričom sa pristavuje pri rôznych známych aj neznámych úkazoch, ktoré vesmír ukrýva. Nevtieravý komentár obohacuje vynikajúca grafika CGI, ktorú vhodne dopĺňa soundtrack, šitý na mieru.
Záchvěv strachu (Záchvěv strachu) 1983
Režisér Jaroslav Soukup – ještě dříve, než začal natáčet nablýskané hity pochybný kvalit – se ve svých počátcích věnoval ambiciózním projektům, a to jak námětově, tak i vypravěčsky. Záchvěv strachu se odehrává v temném období po potlačení revolučního vzedmutí v roce 1848. Vypráví o jednom z čerstvě propuštěných vůdců někdejšího povstání, od něhož se bývalí přátelé distancují, a on sám se ocitá v centru pozornosti tajné policie. Jeho jméno má být totiž zdiskreditováno zfalšovanými důkazy o údajném udavačství. Pozoruhodné je vizuální zpodobnění Prahy na začátku druhé půle 19. století, vlhkých dlažeb a zatuchlých špeluněk. Soukup zdařile vylíčil bezmoc člověka, jenž se ocitnul v situaci vyobcovaného nešťastníka, sugestivně postihl dobu, po jejíž nehybné hladině se nanejvýš mohl zvířit záchvěv strachu.
322 (322) 1969
Hraný celovečerní debut Dušana Hanáka je jedním z klíčových titulů československé nové vlny sklonku 60. let. Protagonistou minimalistického, dokumentárně laděného příběhu s experimentálními prvky je kuchař Lauko (Václav Lohniský), který je konfrontován s hrozbou smrti. Lékaři mu totiž diagnostikují rakovinu hrdla. V Hanákově metaforickém jazyce ovšem nemožností mluvit trpí celá společnost…
Pozdrav od juggerů (The Salute of the Jugger) 1989
Píše se rok 2200. Tým juggerů vedený Sallowem (Hauer) se uchází o postup do první ligy hry se smrtí, podobné soubojům antických gladiátorů. Vyhrát mohou pouze ti nejlepší a jen vítězství v podzemním městě jim přinese vytoužená privilegia.
Kočičí princezna (Kočičí princezna) 2005
Lehce bláznivá moderní komedie, která pohádkovou metaforou zobrazuje modelovou situaci současné rodiny a zároveň je vystavěna na základech klasické pohádkové zápletky. Král touží předat vládu svému synovi, který se tudíž musí oženit. Mladému princi se však žádná z nabízených princezen nezamlouvá, protože miluje jinou, obyčejnou venkovskou dívku Aničku. Základem příběhu je drobná intrika královny vůči králi. Svého muže nechce podfouknout ze zlomyslnosti, nýbrž jakožto milující matka jen a jen v zájmu jejich syna. Věc se jí poněkud vymkne z rukou. Ze snahy oženit prince vyplyne řada peripetií, záhad i humorných situací korunovaných v závěru – jak jinak – šťastným shledáním dvou mladých lidí.
Čert na zemi (Čert na zemi) 1975
V hospodě se sešla celá vesnice, chystá se představení, které podle národní báchorky Josefa Kajetána Tyla secvičil se zpěvy a tanci snaživý pan učitel. Po přivítání může představení začít. Kus, který vesničané hrají, je báchorka o čertu na zemi. Mladý čert Salamandr je poprvé na zemi a vidí, že hříšných lidí je dost a nebude proto o duše nouze. Hned panna Kačenka, chtivá vdávání, závidí každé nevěstě, že ji předběhla… Televizní zpracování Tylovy slavné báchorky natočil v roce 1975 Pavel Háša s Janou Hlaváčovou a Václavem Postráneckým v hlavních rolích.
Ružové sny (Ružové sny) 1976
Pošťák Jakub je bláznivý mladík s odstávajícíma ušima, který na svém kole brázdí vesnici a ve vaně šplouchá ploutvemi na svých nohách. Jeho dívka Jolanka je klidná, rozvážná a milující Romka, naprosto vzdálená běžné představě o kočovné a ohnivé femme fatale. Stojí společně na louce, před nimi dům bez stěn a nábytku, jen plný nádherných představ o šťastném životě. Ve svém vzdušném zámku se točí jeden kolem druhého v milostném námluvním tanci až do té doby, než jejich zámek nabude reálných rozměrů. Tehdy jejich růžové sny začnou šedivět. Variace na příběh Romea a Julie se stal první hereckou příležitostí pro Ivu Bittovou. Film sice reflektuje napjaté etnické problémy ve společnosti, poetická linka o rozplývajících se snech přesto zůstává stěžejní vrstvou tohoto kanonického díla Československé kinematografie.
Vzkříšení (Resurrection) 1980
Hlavní postavou filmového dramatu je Edna McCauleyová, která se stane obětí autonehody, při níž zahyne její manžel Joe. Ona sama se krátký čas ocitne ve stavu klinické smrti a prožije onen pověstný posmrtný zážitek zářícího tunelu. Nedojde však až na jeho konec, protože je zachráněna i když těžce zraněná a možná trvale ochrnutá… Na zotavenou odjíždí do svého rodného města v Kansasu, kde se pomalu dává do pořádku a přitom zjistí, že má silné lečitelské schopnosti. Přijímá nečekaný dar z cesty do záhrobí, ale odmítá ho spojovat s božími silami či jiným náboženským vysvětlením. Zcela opačného názoru je ovšem její nový přítel, potulný kazatel Cal Carpenter, který věří, že Edna je novým vtělením Ježíše Krista. Ednino odmítnutí takové interperace ho rozhodí natolik, že se jí rozhodne dokázat pravdu. Způsob jakým to chce udělat se však ukáže být pro Ednu smrtelně nebezpečný.
