Filmy žánru: Životopisný

Marie Terezie, Její Veličenstvo a matka (Universum History: Maria Theresia – Majestät und Mutter) 2017

Byla rakouskou šlechtičnou, reformátorkou, bravurní diplomatkou a nejvýznamnější panovnicí českých zemí. Jen málokdo ji však skutečně znal. Historické dokudrama natočené ve spolupráci veřejnoprávních stanic ORF, ARTE, ZDF a České televize odhaluje soukromou tvář osvícené panovnice, jež si už za života vysloužila přezdívku matka Evropy. Premiérou dokumentu připomínáme 300. výročí narození jedné z nejvýraznějších postav evropských dějin.Marie Terezie z rodu Habsburků, manželka císaře Františka Štěpána I. Lotrinského, se narodila 13. května roku 1717 ve Vídni. Porodila 16 dětí a na několika evropských trůnech (na českém v letech 1743–1780) seděla čtyřicet let. Díky objevení soukromé korespondence s její dvorní dámou Sophií Enzenbergovou máme unikátní možnost nahlédnout do zákulisí vídeňského dvora. Marii Terezii poznáme jako milující ženu a matku. Její dopisy doslova přetékají city, zejména při zmínkách o dětech a manželovi. Renomovaní historici nás srozumitelně provedou evropským děním v 18. století, dozvíme se o válkách s Pruskem a nahlédneme pod pokličku komplikovaných vztahů s Francií. Marie Terezie byla jediná žena své doby, která dokázala zvládnout tři role najednou: úlohu absolutistické panovnice, matky šestnácti dětí a milující manželky. Zemřela opuštěná 29. listopadu roku 1780, tedy ještě před vypuknutím francouzské revoluce. Zůstala tak ušetřena stětí své dcery Marie Antoinetty, manželky francouzského krále Ludvíka XVI., ostřím gilotiny.

Osud člověka (Sudba cheloveka) 1959

Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jeřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce. Některé scény (rampa koncentračního tábora, útěk ze zajetí) působí podivuhodně současným dojmem.

Enid (Enid) 2009

začala svým bratrům vyprávět příběhy, které se staly únikem z bezútěšných vztahů v rodině, kterou následně otec opustil. Během učitelského působení po 1. světové válce začala své povídky rozesílat vydavatelům. Ujal se jí Hugh Pollock, za něhož se také provdala. Měli spolu dvě dcery, ovšem jako matka Enid zklamala. O děti se musela starat chůva, zatímco jí záleželo více na anonymních dětech, které ji zbožňovaly za její příběhy. Její naprostá sebestřednost dohnala Hugha k pití a nakonec i k jiné ženě. Enid své děti využila jako prostředek citového vydírání, aby se domohla rozvodu podle svých představ, a posléze se provdala za Kennetha Waterse, slabocha, který byl do jisté míry kopií jejího otce. Po 2. světové válce se jí dostalo ještě větší popularity, přestože čelila obviněním kvůli autorství knih. Děti ji vzývaly ještě dalších 20 let až do její smrti roku 1968, aniž by znaly její skutečnou povahu.

Artemisia (Artemisia) 1997

Byla krásná a nadaná a toužila po malířství a po svobodě. Ale žila v 17. století.Strhujícím způsobem vypráví film o několika letech v životě Artemisie Gentileschiové, která je považována za jednoho z nejvýznamnějších umělců 17. století. Italská raně barokní malířka byl průkopnicí ženského malířství v době, kdy bylo nejen těžké prosadit se jako umělkyně, ale uhájit i jako žena svá práva ve společnosti. A přesto se jako první žena stala členkou Malířské akademie ve Florencii. Namalovala řadu obrazů rodiny Medicejských a díla především s historickou a náboženskou tematikou… Ve filmu se potkáváme s Artemisií v roce 1610, kdy si v sedmnácti letech nejen uvědomuje své ženství, ale i své poslání – malířství. Zajímá ji nahé lidské tělo. Její otec Orazio, jeden z nejlepších caravaggiovských malířů, své dceři v malování nebrání, neboť ihned rozpoznal její talent. Dokonce dovolí, aby ji vyučoval Agostino Tassi, malíř, se kterým se podílí na velké zakázce fresek místního kostela. Nezkrotná Artemisia se učí perspektivě a novým malířským technikám, ale učaruje ji Tassi.

Casanova Federica Felliniho (Il Casanova di Federico Fellini) 1976

Cesta Giacoma Casanovi z benátského vězení až do Duchcova. Epizody milostných hrátek známeného svůdníka jsou odrazem pro Felliniho barvité, do kulis schované vyprávění o touze nepochopeného člověka, zbavit se své nálepky. Snímek svým vyobrazením dobové dekadentnosti navazuje na předchozí film Satyricon.

Panenská královna E1 (The Virgin Queen E1) 2005

Princezna Alžběta, dcera Jindřicha VIII. a jeho druhé ženy Anny Boleynové, je na příkaz královny, své starší nevlastní sestry Marie, uvězněna v Toweru pro podezření ze spiknutí. Lid v zemi je totiž s Mariinou vládou nespokojený a Alžběta by se v případě Mariiny smrti stala vládkyní. Důkazy o spiknutí se však ani za rok nepodaří nalézt. Marie nakonec zemře na rakovinu. Pětadvacetiletá Alžběta, díky svému protestantskému vyznání milovaná většinou lidí v zemi, nastoupí na trůn. Přestože je to žena uvnitř křehká a plná pochybností, od samého začátku své vlády začne vystupovat jako rozhodná a neústupná panovnice. A to se vyplatí nejen jí samotné, nýbrž celé Anglii. Ohrožuje ji totiž mimo jiné skotská královna Marie Stuartovna, která uplatňuje nárok na anglický trůn. Královská rada také pracuje na otázce Alžbětina sňatku, protože země nesmí zůstat bez dědice. Alžběta miluje svého přítele z dětství Roberta Dudleyho, avšak ten je ženatý a manželství s ním nepřichází v úvahu. Žena posléze vyřeší i tento problém: rozhodne se zůstat panenskou královnou, která se obrazně řečeno provdá za Anglii. Zlatý věk rozkvětu může začít…

Panenská královna E2 (The Virgin Queen E2) 2005

Princezna Alžběta, dcera Jindřicha VIII. a jeho druhé ženy Anny Boleynové, je na příkaz královny, své starší nevlastní sestry Marie, uvězněna v Toweru pro podezření ze spiknutí. Lid v zemi je totiž s Mariinou vládou nespokojený a Alžběta by se v případě Mariiny smrti stala vládkyní. Důkazy o spiknutí se však ani za rok nepodaří nalézt. Marie nakonec zemře na rakovinu. Pětadvacetiletá Alžběta, díky svému protestantskému vyznání milovaná většinou lidí v zemi, nastoupí na trůn. Přestože je to žena uvnitř křehká a plná pochybností, od samého začátku své vlády začne vystupovat jako rozhodná a neústupná panovnice. A to se vyplatí nejen jí samotné, nýbrž celé Anglii. Ohrožuje ji totiž mimo jiné skotská královna Marie Stuartovna, která uplatňuje nárok na anglický trůn. Královská rada také pracuje na otázce Alžbětina sňatku, protože země nesmí zůstat bez dědice. Alžběta miluje svého přítele z dětství Roberta Dudleyho, avšak ten je ženatý a manželství s ním nepřichází v úvahu. Žena posléze vyřeší i tento problém: rozhodne se zůstat panenskou královnou, která se obrazně řečeno provdá za Anglii. Zlatý věk rozkvětu může začít…

Bible – Starý zákon: Mojžíš E1 (Moses E1) 1995

V tomto výpravném filmu budeme sledovat životní osudy Mojžíše, jehož si vybral Hospodin jako svého posla a dal mu nelehký úkol – vyvést Izraelity z Egypta a dovést je do Země zaslíbené. Film začíná vražděním všech izraelitských chlapečků, žijících v Egyptě. Pokračuje záchranou malého Mojžíše, jeho dětstvím na faraonově dvoře. Poté mnoha pohromami (krvavý Nil, kobylky, žáby, malomocenství), které Hospodin seslal na Egypťany, a konečně odchodem Izraelitů pod Mojžíšovým vedením do Země zaslíbené. Závěrečná pasáž prvního dílu je dramatické pronásledování Hebrejců faraonovou armádou. Mojžíše vynikajícím způsobem ztvárnil známý anglický herec Ben Kingsley.

Bible – Starý zákon: Mojžíš E2 (Moses E2) 1995

V tomto výpravném filmu budeme sledovat životní osudy Mojžíše, jehož si vybral Hospodin jako svého posla a dal mu nelehký úkol – vyvést Izraelity z Egypta a dovést je do Země zaslíbené. Film začíná vražděním všech izraelitských chlapečků, žijících v Egyptě. Pokračuje záchranou malého Mojžíše, jeho dětstvím na faraonově dvoře. Poté mnoha pohromami (krvavý Nil, kobylky, žáby, malomocenství), které Hospodin seslal na Egypťany, a konečně odchodem Izraelitů pod Mojžíšovým vedením do Země zaslíbené. Závěrečná pasáž prvního dílu je dramatické pronásledování Hebrejců faraonovou armádou. Mojžíše vynikajícím způsobem ztvárnil známý anglický herec Ben Kingsley.

Dangal (Dangal) 2016