Filmy žánru: Westernový

Trigun: Rachot v Badlands (TRIGUN BADLANDS RUMBLE) 2010

Povráva sa, že známy zlodej Gasback má namierené do Macca. Jeho starosta si preto najal lovcov odmien, ktorí dúfajú, že získajú odmenu za dolapenie zločinca, a preto ho sledujú od mesta k mestu. Na posúdenie situácie prichádzajú do Macca i Meryl a Milly v úlohách poisťovacích agentov. Okrem iných sa tu objavia Vash the Stampede, ako aj lovkyňa odmien Ameria a Nicholas D. Wolfwood.

Statečný Osceola (Osceola) 1971

Bílí plantážníci chtějí uchvátit půdu mírumilovného kmene Seminolů, a proto podnikají všemožné kroky, aby indiány přiměli k přestěhování do rezervace v Arkansasu. Mladý náčelník Osceola však své lidi varuje před zrádností bělochů, nedůvěřuje totiž nabídkám na vysoké odškodné. Jeho tušení je správné, farmáři skutečně chystají past. Jejich plány naštěstí vyslechne zpěvačka z místního kabaretu Peggy, prozradí je člověku, který s indiány sympatizuje, a ten informaci předá Osceolovi. Náčelník se snaží vyhnout krveprolití, farmáři ho k němu naopak chtějí vyprovokovat, a proto unesou jeho ženu. Osceola se jí vydává na pomoc…

Rána na oplátku (Backlash) 1956

Dramatické pátrání po ukradeném zlatě.Americký režisér začínal jako střihač a od padesátých let natáčel jako režisér vesměs westerny a dobrodružné snímky. U nás proslul zejména jako tvůrce klasického westernu podle japonské předlohy a epického válečného snímku . K méně známým filmům v jeho tvorbě patří western Rána na oplátku (1956), natočený podle románu Fort Starvation, který scenáristicky zpracoval známý westernový autor . Vypráví příběh Jima Slatera, který při pátrání po otci, jehož nikdy nepoznal, odhalí tajemné okolnosti někdejšího indiánského přepadení, při němž zahynulo pět mužů a zmizelo větší množství zlata. Hlavní roli ztělesnil častý představitel westernových hrdinů (, , , , apod.), jeho partnerkou byla populární herečka poválečných let (držitelka Oscara za vedlejší úlohu dívky z vojenského klubu Lorene v klasickém válečném snímku ). Snímek vznikal v různých arizonských exteriérech, zejména v okolí Tucsonu a v Sonorské poušti. Film nebyl dosud v ČR oficiálně uveden, někteří diváci ho znají z vysílání Slovenské televize.

Smrtelný omyl (Tödlicher Irrtum) 1970

Agent těžařské firmy Allison provádí načerno vrty na šošonském území. Když najde naftu, tvrdí, že z toho budou mít prospěch také Indiáni. Pět náčelníků s ním podepíše smlouvu o těžbě a podílu na ziscích, a brzy nato začnou postupně za podivných okolností umírat. Ve smlouvě je totiž klauzule, že v případě smrti náčelníka připadne jeho podíl Allisonovi. Syn nejvyššího náčelníka rezervace Hladká tvář lest prohlédne a povolá několik svých přátel, aby se s jejich pomocí domohl spravedlnosti, vrazi byli potrestáni a podíly na zisku zůstaly Indiánům. Allison je však zákeřný protivník, nezastaví se před ničím. Zosnuje dokonce vraždu svého člověka a nastraží falešné stopy, které ukazují, že šlo o indiánský útok…

Zlato v Black Hills (Sled sokola) 1968

Na území kmene Dakotů se objevuje stále víc bílých mužů. Zlatokopové Pat a Chat zde totiž objevili ložiska zlata a náčelník Šedý Medvěd se obává, že to indiánům způsobí velké problémy. Šéf výpravy, pán Bludgeon, dostane ďábelský nápad – nechá bizony jednoduše vystřílet, aby indiáni neměli co jíst a museli odtáhnout jinam. Když indiáni najdou pozabíjené bizony, rozhodnou se z pomsty přepadnout vlak. Proti dobře vyzbrojeným bělochům však mají jen velmi malou šanci. V noci se jim ale podaří aspoň ukrást pušky a munici. Bludgeon zuřivě pátrá po zlatě a neštítí se ani vraždy. V přestřelce zabije Chata a těžce zraní Pata. Náčelníci se poradí a rozhodnou se jednat s bělochy o míru. Jen Bystrooký Sokol zásadně nesouhlasí a chce s bílými dobyvateli bojovat a vyhnat je z jejich území Dakotů…

Bílí vlci (Weiße Wölfe) 1969

Ve volném pokračovaní filmu Zlato v Black Hills se indiánský bojovník Bystrooký sokol vrací zpět do Black Hills. Naleziště zlata u Black Hills stále lákají ziskuchtivé dobrodruhy. Zástupci Dakotů svolili k jednání v pevnosti, jménem svého kmene však důrazně odmítají opustit tradiční loviště a vystěhovat se do rezervace. V kraji řádí banda zlatokopů, kteří jsou pro krutost vůči Indiánům nazýváni Bílí vlci. Náčelník Bystrooký sokol se pouští po jejich stopách. Při jedné přestřelce je smrtelně raněna Sokolova žena a náčelník přísahá pomstu. Místní šerif vymyslel plán, jak bandu Bílých vlků dopadnout, a posílá svého indiánského pomocníka za Sokolem s prosbou o pomoc. Nepřátelství desperádů se nyní obrací i proti zástupci zákona…

Sedm mužů na zabití (Seven Men from Now) 1956

Bývalý šerif na stopě vrahů své ženy.Americký režisér se uplatnil především jako tvůrce westernů. Nejznámější z jeho tvorby je série sedmi westernových snímků z druhé poloviny padesátých let, v nichž hlavní roli mlčenlivého hrdiny vytvořil . Prvním z nich je film Sedm mužů na zabití (1956), v němž Scott ztělesnil bývalého šerifa Bena Stridea, neúnavně sledujícího stopu sedmi desperátů, kteří při přepadení kanceláře společnosti Wells Fargo zabili jeho ženu. Na své cestě se setkává s manželskou dvojicí Grierových, nezkušených osadníků putujících do Kalifornie, a rozhodne se jim pomoci. Jeho hlavním cílem však zůstává pomsta… Autorem scénáře byl , který se později sám stal režisérem westernů (u nás známe např. jeho parodii ). Vedle Randolpha Scotta ve snímku účinkuje v roli Annie Greerové bývalá smluvní herečka Paramountu , jejíž kariéra v té době už byla na ústupu kvůli problémům s alkoholem, a , který v roli někdejšího trestance Masterse podává nebývale plnokrevný výkon. Snímek se odehrává v Arizoně, ale natáčel se v oblíbené westernové lokaci u kalifornského městečka Lone Pine a také v Calabasas, ležícím v losangeleském San Fernando Valley. Producentem filmu, který vznikl ve výrobní společnosti , byl syn známého britského herce , který rovněž u westernů zůstal jako úspěšný režisér (mj. , nebo ).

Zastavení na Missouri (The Missouri Breaks) 1976

Rančer Braxton rád staví na odiv své bohatství. Zároveň jedná podle své vlastní spravedlnosti a tvrdě postupuje vůči každému, kdo se pokusí připravit ho o nějaké peníze. Když ale jednou nestačí na bandu zlodějů koní, najme si na pomoc pistolníka Lee Claytona. Lee však není nic jiného než chladnokrevný zabiják.

Cesta za záchranou (3:10 to Yuma) 1957

Sám proti přesile i vlastnímu strachu.Padesátá léta byla ve Spojených státech dobou velkého rozmachu televize. Úbytek diváků v kinech si vynutil čerstvé tvůrčí impulsy i u zavedených a úspěšných žánrů. Novému přístupu se neubránil ani western. Už nestačila jednoduchá akce a vítězství dobra nad zlem, korunované objetím hrdiny s jeho vyvolenou. Jedním ze směrů, jímž se tento populární žánr začal ubírat, byl tzv. psychologický western. Jeho klasickým příkladem je , v němž hlavní hrdina čelí vlastním pochybnostem i zbabělosti svých soukmenovců, a i když zůstane sám, přesto se postaví desperátům, kteří se mu chtějí pomstít. Film Vlak do Yumy (1957) má se zmíněným snímkem dost společného. I tady hraje důležitou úlohu vlak, který tentokrát nepřiváží zlosyny, ale naopak má jednoho padoucha odvézt před soud. Hlavním hrdinou je prostý farmář Dan Evans , který se z existenčních důvodů nechá najmout jako eskorta nebezpečného lupiče Bena Wadea , s nímž čeká v hotelovém pokoji na odpolední vlak do Yumy. Stejně jako šerif ve filmu V pravé poledne i Evans zůstává sám proti přesile Wadeovy bandy, která začne jejich hotel obléhat. A stejně jako on najde dostatek vnitřní síly, aby se hrozícímu zlu postavil… Film natočil westernový specialista, režisér , podle povídky známého autora . Oblíbený westernový hrdina Glenn Ford si překvapivě vybral roli Bena Wadea, ač mu byla nejdřív nabídnuta postava farmáře Evanse. Toho ztělesnil převážně charakterní herec Van Heflin. Snímek nezaznamenal v době svého prvního uvedení větší ohlas a byl náležitě oceněn až s časovým odstupem. V roce 2012 byl zařazen jako dílo trvalé hodnoty do Národní filmového registru při Knihovně kongresu. Po padesáti letech vznikl zbytečný remake, který se hrál v našich kinech pod názvem a který režíroval s (Wade) a (Evans) v hlavních rolích.

Johnny Guitar (Johnny Guitar) 1954

Láska, chamtivost, nenávist a  v hlavních rolích klasického amerického westernu.Americký western Johnny Guitar, natočený podle stejnojmenného románu Roye Chanslora z roku 1953, byl v době své premiéry v červnu 1954 jednoznačně odmítnut odbornou kritikou i diváckou veřejností. Prvním, kdo se filmu zastal a rozpoznal jeho kvality, byl francouzský kritik (a později slavný režisér) , který ve své dobové recenzi mj. napsal, že mu snímek připomíná Krásku a Zvíře s tím, že Kráskou je tu (představitel titulní postavy) a Zvířetem , která s gustem ztělesnila majitelku saloonu Viennu. Dnes je Johnny Guitar právem pokládán za klasické dílo padesátých let, které svým příběhem i zpracováním předběhlo dobu. Příběh tvrdé Vienny a její bývalé lásky, pistolníka Johnnyho Logana, který si teď říká Johnny Guitar, se sice odehrává ve westernových reáliích (natáčelo se v okolí arizonského městečka Sedona s proslulými červenými skalními útvary), ale svým laděním spíš inklinuje k tehdy populárnímu filmu noir. Příběh snímku není ani tak příběhem jeho titulního hrdiny, který je tu v podstatě vedlejší postavou, jako příběhem dvou navzájem se nenávidějících žen – Vienny a zběsilé rančerky Emmy (vynikající ), která svoji sokyni chce za každou cenu zlikvidovat. Právě obě ženy jsou nositelkami výbušné agresivity, která v tomto žánru jinak výhradně náleží mužům, a skutečná nevraživost obou hlavních představitelek značnou měrou přispěla k přesvědčivosti jejich postav.Film, jehož děj dopředu posunují emoce a nikoli akce, bývá také považován za skrytou alegorii mccarthyismu (scenárista byl známý tím, že svým jménem zaštiťoval práce kolegů, kteří byli na černé listině). Snímek překvapuje nezastřenou sexuální symbolikou (v dobovém hollywoodském kontextu naprosto výjimečnou), vizuální krásou (kamera ) a působivým hudebním doprovodem . Režisér (1911–1979) je u nás známý především úspěšným dramatickým portrétem odcizeného mládí s . Na sklonku svého života se objevil jako herec v úloze ukřičeného plukovníka ve a spolu s se podílel na dokumentu o svém životě a smrti, nazvaném . Některé motivy filmu (hlavní hrdina s hudebním nástrojem, ekonomické důsledky postupující železnice či postava tvrdé, soběstačné ženy) si vypůjčil“ do svého klasického díla .