Filmy žánru: Válečný

Waterloo (Waterloo) 1970

20. 4. 1814, Fontainebleau. Napoleon Bonaparte je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po necelém roce vrací a nastává období posledních sta dnů jeho vlády. Období bouřlivé, které začalo obnoveným slibem věrnosti jeho bývalých vojáků, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a skončilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou osudovou bitvou u Waterloo. Italský koproducent snímku Dino de Laurentiis pojal záměr zadat tuto látku právě režisérovi Sergeji Bondarčukovi po zhlédnutí jeho velkolepého zpracování Vojny a míru – a Bondarčuk nezůstal své pověsti nic dlužen. Historicky věrné zpracování, epická výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod Nina Roty a hlavně 17 000 statistů ve strhujícím zpracování samotné bitvy činí ze sledování tohoto filmu-monumentu skutečný zážitek.

The Wall (The Wall) 2017

Příběhy z Velké války (Quatre hommes dans la Grande guerre) 2014

Připomenutí osudů francouzských, britských, ruských a německých vojáků v letech 1914–1918.V létě roku 1914 se armády hlavních evropských velmocí daly na pochod. S nimi vyrazili do pole čtyři muži, jejichž skutečnými osudy se inspirovali francouzští dokumentaristé. Hugh Richard Scarlett byl důstojníkem britského dělostřelectva, Louis Blanc velel četě francouzských ženistů, Ivan Žižev ošetřoval ruské vojáky a Werner Dittmann sloužil v armádě německého císaře. Jejich dochované deníkové záznamy a korespondence výstižně dokumentují to, co lidé během prvního velkého konfliktu 20. století prožívali.

Operace Frankton (The Cockleshell Heroes) 1955

V roce 1942 britské Královské námořnictvo plánuje zničit německé lodě kotvící v přístavu Bordeaux. Jednotka dobrovolníků má být dopravena ponorkou do francouzských vod a vysazena 120 kilometrů od cíle, na místo se pak má dostat v lehkých kajacích. Náročného výcviku se ujímá čerstvě povýšený major Stringer spolu se starým veteránem, kapitánem Thompsonem. Každý z mužů má úplně jiný styl vedení, Stringer má skvělé nápady, chybí mu ale zkušenosti. Testovací mise ale končí katastrofou a Stringer přiznává chybu. Velení se ujímá Thompson. Náročný úkol je splněn, ale mimo Stringera a ještě jednoho vojáka jsou všichni včetně zraněného Thompsona zajati. Němci dosud nevědí, co bylo cílem mise. Zajatci to odmítnou prozradit, i když by si tím zachránili život. Jsou postaveni před popravčí četu, ale ještě než zazní smrtící výstřely, ozve se mohutná exploze.

Alfréd Veliký (Alfred the Great) 1969

Na úsvitu britských dějin, v 9. století, je Anglie zemí jenom podle jména – ve skutečnosti je vnitřně rozdělená a pustošená hordami loupeživých Dánů. Mladý následník trůnu Alfréd je horlivý křesťan, který víc než válce touží zasvětit svůj život rozjímání a stát se knězem. Po smrti svého otce je však nucen chopit se meče, sjednotit rozdrobenou zemi a stát se Alfrédem Velikým. Jen tak může uhájit svou zem i vlastní čest proti barbarským nájezdníkům.

Firebase (Firebase) 2017

Cesta do Číny (High Road to China) 1983

Eva Tozer je bohaté a rozmazlené děvče. O svém dědictví se doví, že podmínkou k jeho získání je do dvanácti dní přivézt otce z Asie domů. Právě proto musí cestovat až do Afgánistánu. Nikdo z jejích přátel ji nechce na tuto cestu půjčit soukromé letadlo, a tak se Eva seznamuje s trochu podivným soukromým pilotem Patrickem O’Malleym. Po dlouhém dohadování se se Patrick nakonec nechá na tuto cestu přemluvit. Možná, že na této cestě nakonec najdou i něco jiného…

Svítání Zuluů (Zulu Dawn) 1979

Jižní Afrika 1879. S ultimátem, které není možno dodržet, vyprovokuje Sir Henry Bartle Frere (JOHN MILLS) domorodé kmeny Zulů k ohromující ozbrojené agresi. Na základě falešných informací domnělých zajatců, činí generál Lord Chelmsford (PETER O’TOOLE) fatální chybné rozhodnutí rozdělit britské oddíly. Colonel Durnford (BURT LANCASTER) je nakonec konfrontován s mocnou přesilou. S jistou smrtí před očima bojuje se svými lidmi až do poslední vteřiny. Na konci bitvy stojí ničivá porážka britské koloniální armády, způsobená 25.000 odhodlaných válečníků kmene Zulů.

Úkryt v zoo (The Zookeeper’s Wife) 2017

Antonina Zabinská (Jessica Chastain) práci v manželem řízené zoologické zahradě ve Varšavě přímo zbožňuje. Se zvířaty si rozumí mnohem víc než s lidmi, nebojí se vlézt mezi neklidné slony do výběhu, je to vlastně ona, kdo svou energií a rozhodností celou zahradu vede. Ani ona však není schopná čelit valícím se dějinám. Když 1. září 1939 napadne Německo Polsko, pocítí to zahrada prakticky okamžitě. Bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Zabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a své odborné znalosti můžou Antonina a její muž Jan (Johan Heldenbergh) využívat jen k chovu prasat. Právě tady ale leží začátek cesty k jejich odvážnému plánu. Prasata totiž krmí zbytky, které vyprodukují obyvatelé varšavského ghetta. A pro ně jezdí Jan pravidelně s náklaďákem. Ale zpátky neodváží jenom ty zbytky, ale také lidi, které pak ukrývají ve sklepních prostorách pod zahradou. Riskantní operace je o to složitější, že kolem zahrady neustále krouží nacistický pohlavár Lutz Heck (Daniel Brühl), prominentní zoolog, který má pro Antoninu nejen profesionální slabost.

Jatka č. 5 (Slaughterhouse – Five) 1972

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks.