Archivy blogu

Protokol (Protocol) 1984

Ztřeštěnou hrdinkou je sympatická a notně energická Sunny, pracuje jako číšnice v poněkud zašlém washingtonském baru. Není vůbec šťastná, spíš naopak, unavená a bez vyhlídek. Ale pak se jedné noci všechno změní, když se ocitne v davu přihlížejícímu příjezdu jistého arabského emíra. Všimne si totiž ozbrojeného muže, vrhne se na něj a zabrání mu v chystaném atentátu. Je přitom sice postřelena do jistého značně choulostivého místa, to však vůbec nebrání tomu, aby při tiskovce v nemocnici neokouzlila přítomné i televizní diváky tak osvěžující upřímostí, že se okamžitě stane národní hrdinkou a hvězdou televizních show. Neodolá dokonce ani emir, který se do Sunny zamiluje, což se ovšem náramně hodí Bílému domu, který se ji rozhodne vyměnit za povolení ke stavbě vojenské základny v emirově zemi. Navštíví Sunny, nabídnou jí místo na ministerstvu zahraničí a přesvědčí ji o její důležitosti. Velmi brzy si však dívka začne uvědomovat, že něco není v pořádku, a než se naděje, už je v šejkově vlasti, krůček od toho, aby se stala jednou z jeho žen v luxusním harému. A to se jí vůbec nelíbí. Takže stejně rázně jako zatočila s atentátníkem, zatočí tentokrát s intrikány v Bílém domě.

Pochod ve stínu (Marche à l’ombre) 1984

Jsou švorc, toulají se po Paříži a hledají práci. Pak se oba kamarádi zakoukají do tanečnice, která je s sebou vezme na velkou výpravu.

Králi, já mám nápad (Králi, já mám nápad) 1984

Král je pohodlný a nechce se mu vládnout, a proto vyhlásí soutěž pro vynálezce. Chce, aby vymysleli něco, co mu ulehčí panování. Za odměnu dostane vítěz princeznu Hedviku za ženu. Princezna je nešťastná a chodí si stěžovat k mladému kováři . Vynálezci defilují před králem a princeznou s nesmyslnými nápady a vše vyvrcholí, když jeden z nich vymyslí hodiny, které prodlouží den o dalších 24 hodin…

O princezně Solimánské (O princezně Solimánské) 1984

Spisovatel, novinář a dramatik si při své bohaté literární činnosti našel čas i na pohádky. Dodnes obdivujeme jeho cit pro půvabný pohádkový příběh a talent vyprávět jej krásnou češtinou, s vtipem a humorem. Ten O princezně Solimánské vypráví o dívence , která se tatíčkovi sultánovi před očima jen ztrácela. Bledá byla, jíst jí nechutnalo, pořád jen polehávala a už to vypadalo, že bude stonat nadosmrti. Ale malé jazykové nedorozumění jí dopomohlo k vyléčení.

Jak se rozloučit s Odettkou (Jak se rozloučit s Odettkou) 1984

Detektivní příběh vypráví o jednom zvláštním manželství, v němž žena, která je v domácnosti, tráví spoustu času s přáteli, zatímco muž, který ji miluje, a dělá jí pomyšlení, netuší, co ona vlastně od života chce. Jarmila, zvaná Odettka, ráda koketuje s muži, věnuje svůj veškerý volný čas společnosti, a ráda má snad i muže vlastního, proto žárlí na jeho práci. Manžel Tomáš se trochu začíná probouzet ze své lásky a je po čase schopen u své milované vidět i chyby. Jednoho dne najde svou ženu doma mrtvou, nejdřív to vypadá, že spadla ze schodů, pak ale kriminálka zjistí, že byla surově zmlácená. Kdo vraždil a proč?

Holka na krátkou trať (Holka na krátkou trať) 1984

Někdy je těžké pochopit, co je v životě důležité… Hlavní hrdinka příběhu mladá Magda pracuje v malé severočeské textilní továrně. Nemá v životě žádné velké cíle, jen ty holčičí. Chce se bavit a hlavně si rychle vydělat nějaké peníze a vdát se. V novém prostředí má věčné konflikty se starým dělníkem , který nesnáší nedbalou práci. Magda se zamiluje do mladého železničáře , láska ale nedopadne podle jejích představ…

Figarova svatba (Figarova svatba) 1984

Televizní komedie o tom, co všechno se také může odehrát při slavnostním vstupu do společného života… Penzista Zahrádka jde na představení Figarovy svatby. Baví se s trafikantkou Koťátkovou, známou milovnicí detektivek, která mu nepokrytě nadbíhá. O chvíli později zastaví u Zahrádky auto se dvěma svatebčany, kteří jej oslovují jako Františka a odvezou ho na svatbu. Koťátková to považuje za únos, marně však o své hypotéze přesvědčuje strážmistra SNB. Nevěsta Miluška zatím s napětím očekává příjezd svého dědečka, který od rodiny před deseti lety odešel a kterého nyní pozvala na svatbu. Když Zahrádka přijede, nestačí se divit: všichni se k němu chovají jako ke starému známému. Marně všem vysvětluje, že jde o omyl. Zmatky vyvrcholí, když na svatbu dorazí skutečný dědeček, který je Zahrádkovi k nerozeznání podobný… Hlavní dvojroli si zahrál .

Všechno nebo nic (Všechno nebo nic) 1984

Přístupy k důležitým životním hodnotám se mohou různit: zatímco vrcholový sportovec, jenž se prosadil v cyklistice, se snaží svůj talent výhodně zpeněžit, jeho bratr se nemůže kvůli postižené ruce věnovat milované sochařině a hledá náhradní sebeuplatnění. Oba navíc spojuje – a současně rozděluje – milostný vztah k téže ženě. I tento snímek patří mezi nepříliš věrohodné pokusy o psychologický portrét současnosti, mondénně předváděný na ne zcela obvyklých profesích.

Falešný princ (Der falsche Prinz) 1984

Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který se oblékne do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhirského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi. Aby nebylo pochyb rozhodne se sultán ještě pro jednu zkoušku. Výpravná filmová pohádka natočená ve spolupráci Slovenských a Německých filmařů, vypráví známý příběh spisovatele Wilhelma Hauffa, který už v padesátých letech natočil Václav Krška pod názvem Labakan. Novým prvkem v pohádkovém příběhu je mluvící kouzelná jehla, natáčelo se v moravské Lednici a jugoslávském Dubrovníku a ve filmu zpívá Darina Rolincová.

Kouzelníkův návrat (Kouzelníkův návrat) 1984

I když název by tomu nasvědčoval, s pohádkami nemá tento snímek vůbec nic společného: odehrává se v severomoravském pohraničí těsně po skončení druhé války. Předkládá roztříštěnou mozaiku osudů mnoha lidí, navrátilců i přistěhovalců, kteří se pokoušeli začít nový život a uvěřili ve šťastnější zítřky. Ačkoli se režisér Antonín Kachlík pokoušel příběhu vdechnout jistou věrohodnost, podřizuje se ideologickým požadavkům 80. let. Severomoravské pohraničí v prvním poválečném roce: nesourodý a roztříštěný sled epizod zachycuje jednotlivé osudy navrátilců i nových přistěhovalců. Další titul, který snad ani nemusel vzniknout