Archivy blogu

Ružové sny (Ružové sny) 1976

Pošťák Jakub je bláznivý mladík s odstávajícíma ušima, který na svém kole brázdí vesnici a ve vaně šplouchá ploutvemi na svých nohách. Jeho dívka Jolanka je klidná, rozvážná a milující Romka, naprosto vzdálená běžné představě o kočovné a ohnivé femme fatale. Stojí společně na louce, před nimi dům bez stěn a nábytku, jen plný nádherných představ o šťastném životě. Ve svém vzdušném zámku se točí jeden kolem druhého v milostném námluvním tanci až do té doby, než jejich zámek nabude reálných rozměrů. Tehdy jejich růžové sny začnou šedivět. Variace na příběh Romea a Julie se stal první hereckou příležitostí pro Ivu Bittovou. Film sice reflektuje napjaté etnické problémy ve společnosti, poetická linka o rozplývajících se snech přesto zůstává stěžejní vrstvou tohoto kanonického díla Československé kinematografie.

Občanská policie (Vigilante Force) 1976

V tomto vzrušujícím akčním dobrodružství se musí občané jednoho zapadlého městečka potýkat se stále narůstajícími skupinami hrubých dělníků z naftových polí, kteří nemají vůbec žádnou úctu k zákonu a slovo pořádek zřejmě vůbec neznají. Když utrápeným obyvatelům definitivně dojde se zoufalou situací trpělivost, najmou veterána z Vietnamu (Kris Kristofferson), aby město vyčistil. Bývalý voják si přivede partu dalších veteránů, ale to je všechno, co udělá. Veteráni pak převezmou kontrolu nad městem, takže problém v zásadě přetrvává. Naštěstí zasáhne bratr jejich šéfa spolu se svými přáteli, kteří ho dokáží vyhnat a obnovit v ospalém městečku kýžený klid a mír.

Vrátný od Maxima (Le Chasseur de chez Maxim’s) 1976

Julien (Michel Galabru) vede dva životy. Je spořádaným otcem bohaté rodiny žijící v honosném venkovském zámku a vydává se za velkovýrobce zeleninových konzerv. Oficiálně ale pracuje jako vrátný v nejproslulejší pařížské restauraci, u Maxima. A ve skutečnosti je navíc šedou eminencí celého podniku. Dokonale se totiž vyzná ve slabostech svých zákazníků. Hrdinův spokojený život by zdárně pokračoval, kdyby mu manželka (Claude Gensac) jednoho dne nepředstavila synovce Octava a netrvala na tom, aby ho zaměstnal ve své továrně. Julienovi tedy nezbývá nic jiného, než představit mladíkovi svoji červenou uniformu vrátného a taky svoji milenku Totosche. Klient od Maxima, zchudlý markýz du Velin ve slabé chvíli nabídne Totoche sňatek, avšak ve skutečnosti se hodlá oženit z bohatou dívkou z jisté šlechtické rodiny, aniž pochopitelně tuší, že jeho vyvolená je Julienova extravagantní dcera Genevieve. Oklamaná salónní krasavice přísahá pomstu… Během markýzových námluv se na zámku postupně sejdou všichni aktéři svérázného milostného propletence. Hrozící skandál je však stále pod pokličkou, …tedy jen do té doby než vypočítavá Totoche zjistí, že šek za její mlčení je nekrytý. Julienova choť Germaina spolu s kanovníkem (Jean Lefebvre) vyráží hledat manžela, který uprchl i s Octavem na motocyklu a taky dceru, která pro změnu uprchla s markýzem v jeho autě. Všichni se samozřejmě sejdou u Maxima…

Cesta ke slávě (Bound for Glory) 1976

David Carradine podává brilantní výkon v roli Woodyho Guthrieho, toulavého zpěváka, který zpíval o radostech i strastech Ameriky během Velké hospodářské deprese.

Zastavení na Missouri (The Missouri Breaks) 1976

Rančer Braxton rád staví na odiv své bohatství. Zároveň jedná podle své vlastní spravedlnosti a tvrdě postupuje vůči každému, kdo se pokusí připravit ho o nějaké peníze. Když ale jednou nestačí na bandu zlodějů koní, najme si na pomoc pistolníka Lee Claytona. Lee však není nic jiného než chladnokrevný zabiják.

Den pro mou lásku (Den pro mou lásku) 1976

Režisér Juraj Herz tentokrát překvapil citově působivým příběhem o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí, které ničivě zasáhla do jejího soužití. Režiséru se podařilo i v časech vypjaté normalizace vyprávění zbavit jakýchkoli politických odkazů, hrdinové si žijí jakoby navzdory době, uzavírajíce se do svého soukromí, do svých radostí i strastí… Všimneme si téměř karnevalového veselí, když i s kamarády podnikají bezmála happeningové akce, smyslem pro nenápadné postižení všední tváře velkoměsta (podíl kameramana Jiřího Macháně na lyrizaci obrazu je nesporný). Režisér nikde nepodlehl svodům melodramatu, příběh líčí střízlivě i emočně vypjaté scény. Film upoutal na svou dobu odvážnou, byť něžně natočenou milostnou scénou.

Poslední magnát (The Last Tycoon) 1976

Posledním dílem geniálního režiséra Elii Kazana se stala adaptace nedokončeného románu F. Scotta Fitzgeralda. Robert De Niro se v něm v roli filmového magnáta Monroea Stahra stává nepřímým průvodcem po Hollywoodu v éře 30. let, v době, kdy se ze svatého háje“ postupně stávala opravdová továrna na sny…

Policejní kolt vzor 357 (Police Python 357) 1976

Orléanský policejní inspektor Marc Ferrot žije spořádaným a samotářským životem, věnuje se jen svému zájmu o střelné zbraně. Při vyšetřování drobného deliktu se seznámí s mladou Sylvií, která se stane jeho milenkou. Sylvie ale zároveň udržuje vztah s Ferrotovým nadřízeným, komisařem Ganayem, který ji v návalu vášně zabije. Ferrot začne vyšetřovat její vraždu a s překvapením zjišťuje, že všechny důkazy směřují proti jemu samotnému… Režisér Alain Corneau se po svém slibném debutu uvedl filmem Policejní kolt vzor 357 (POLICE PYTHON 357) mezi nadějnou tvůrčí generaci sedmdesátých let. Filmy s tématikou zločinu a policie byly ve Francii vždy velmi oblíbené, Corneau navíc předvedl nápaditý režijní přístup a v kombinaci s výbornou kamerou a přesvědčivými hereckými výkony vytvořil jeden ze svých nejlepších filmů. Ve Francii měl film premiéru 31. března 1976 a o rok později zabodoval při udílení francouzských Cézarů.

Pohádka z Větrného lesa (Pohádka z Větrného lesa) 1976

O kouzelné podušce.

Až bude padat hvězda (Až bude padat hvězda) 1976

Televizní film nás zavede do prostředí zdravotnické školy, odehrává se ke konci studií, tedy při praxi v nemocnici a při závěrečných zkouškách studentek. Hrdinkami jsou dívky různých povah, na jedné straně bezstarostná veselá Irena, na druhé straně Víťa, přímá a obětavá, s hlubokým smyslem pro zodpovědnost. Víťa s opravdovou láskou pečuje o dětské pacienty, prožívá drobné ústrky, musí se vyrovnávat s tím, že ji její třídní učitelka nemá ráda, ale i se vztahem k mladíkovi Vildovi, který je vážně nemocen.Televizní film vznikl podle scénáře Františka Pavlíčka, kterému v té době režim neumožnil publikovat, a proto je v titulcích uvedena scenáristka Bohumila Zelenková, pod jejímž jménem byla realizace jeho scénáře umožněna.