Archivy blogu

Paleta lásky (Paleta lásky) 1976

Snímek vychází z obsáhlé románové předlohy, ze které ale vybírá jen několik epizod. Autoři scénáře se soustředili zejména na léta Mánesových studií na výtvarných školách a na období, kdy již zralý a osobitý umělec prosazoval své pojetí nové výzdoby Staroměstského orloje… Koncepce filmu svým pojetím v mnohém připomínala žánrově podobné tituly realizované v první polovině 50. let (zejména od Václava Kršky). Ne všechny návraty bývají úspěšné – platí to i o tomto čítankově osvětářském výkladu historie.

Sherlock Holmes ve Vídni (The Seven-Per-Cent Solution) 1976

Poté, co se doktor Watson oženil a odstěhoval od svého přítele Sherlocka Holmese, začal slavný detektiv holdovat kokainu více než je zdrávo a proto jej Watson na začátku snímku nachází jako zdrogovanou trosku. Holmes si navíc vsugeroval, že jeho bývalý učitel z dětství, profesor Moriarty, je vlastně Napoleonem zločinu, ovládajícím celé londýnské podsvětí a neustále Moriartyho pronásleduje. Doktor Watson vyláká svého přítele do Vídně ke slavnému lékaři Sigmundu Freudovi, který zřejmě jako jediný může Holmesovi pomoci zbavit se závislosti.

Záletník (Un éléphant ça trompe énormément) 1976

Do života úspěšného muže po čtyřicítce vstoupí nečekaně atraktivní mladá žena, která rázem rozvrátí jeho dosavadní spořádaný systém. Etienne Dorsay – vedoucí informačního oddělení jistého ministerstva je v oboru záletnictví skutečný začátečník. Na svou první nevěru se proto připravuje zvláště obezřetně a promyšleně. Rafinovaný plán však končí úplnou katastrofou a Etienne se ocitá na římse nejvyššího patra pařížského domu a ptá se sám sebe, jak k tomu vlastně mohlo dojít. Okouzlující Jean Rochefort je v komedii Záletník režiséra Yvese Roberta v plné formě.

Hra o jablko (Hra o jablko) 1976

Film Hra o jablko režisérky Věry Chytilové se pokouší komediální formou zachytit podstatu neustálého sporu mezi mužem a ženou a zároveň najít odpovědi na otázku, do jaké míry je možná hra s lidskými city a kdy a jak přestává být hrou. Hrdiny příběhu jsou porodník dr. John, svobodný muž po třicítce, v soukromém životě značně sobecký, a mladá zdravotní sestra Anna Šímová, která vzdor svému na pohled ztřeštěnému chování má k životu mnohem odpovědnější přístup. John k dívce naváže, jako před tím k tolika jiným, povrchní vztah. Jeho hra na lásku se však tentokrát obrátí proti němu. Když se pokusí napravit svou chybu, je už pozdě. Lze si totiž hrát v životě, ale nelze si hrát na život. Proto na Johnovo: Ale já už si nechci hrát Anna odpoví: To je škoda, my právě hledáme někoho, kdo to umí. Motiv jablka, provázející příběh, je symbolem poznání charakteru lidí, symbolem ovoce lidského konání i symbolem plodu lidské lásky – dítěte…

Soudce a vrah (Le juge et l’assassin) 1976

Ambiciózní venkovský soudce pátrá na sklonku 19. století po sériovém vrahovi mladých žen. V jeho hledáčku se ocitne psychicky nemocný tulák, který má vojenskou minulost…Vysloužilý voják Joseph Bouvier požádá krásnou Louisu o ruku. Ta ho však odmítne. Nešťastný Bouvier vidí jediné řešení z této situace, zastřelí Louisu a poté i sebe. Vražda a sebevražda mu však nevyjde, Louise i on přežije. Z vojenské nemocnice odjíždí Bouvier do sanatoria pro duševně choré, neboť se z něho stal anarchista a stoupenec socialismu, jeho myšlení je nelogické a často se odvolává na Boží vůli nebo chorou mysl. Když je propuštěn i z tohoto zařízení, toulá se po Francii. Jako vysloužilý voják vždy někde dostane polévku a trochu jídla. Při svých cestách Bouvier nezapomíná stále psát dopisy Louise. Zároveň se však pomatený Bouvier dopouští brutálního vraždění na mladých dívkách a chlapcích. Sérii těchto vražd začíná vyšetřovat soudce Rousseau, který věří, že tento případ objasní. Rád by si totiž na případu Bouviera kariérně polepšil. Když je Bouvier při svém posledním přepadení zadržen místními občany, je předán soudci Rousseauovi. Ten si je zcela jist, že Bouvier je onen brutální vrah. Bohužel mu však chybí důkazy, aby ho mohl obvinit ze všech vražd. Rousseau začne pomalu hrát s Bouvierem psychologickou hru, při které se mu Bouvier nejenže přizná, sdělí mu detaily všech případů, ale dokonce se i ochotně nechává fotografovat do novin. Rousseau musí postupovat velmi opatrně, je si vědom, že pokud by byl Bouvier odborníky uznán za blázna, nemůže být za své činy trestně stíhán…

Situace je vážná, nikoli však zoufalá (La Situation est grave… mais pas désespérée) 1976

Podnikatel Bertrand Duvernois má velké plány a k jejich uskutečnění nutně potřebuje přímluvu ministra Mazarda. Taková záležitost se nejlépe projednává v soukromí, Bertrand tedy pozval politika na víkend do zámku své snoubenky. Mazardovi to přišlo vhod, neboť s sebou mohl vzít utajovanou milenku. Diskrétní atmosféra ale rázem vezme za své, když se v zámeckém parku začne ozývat střelba a všude se to přímo hemží uniformami a novináři. Z vězení totiž uprchl trestanec, jehož matka bydlí v sousedství, a policisté se rozhodli zřídit si hlavní stan právě na místě, kde pobývá záletný pan ministr. Hnízdečko lásky se mění v hotový průchozí dům…

Ružové sny (Ružové sny) 1976

Pošťák Jakub je bláznivý mladík s odstávajícíma ušima, který na svém kole brázdí vesnici a ve vaně šplouchá ploutvemi na svých nohách. Jeho dívka Jolanka je klidná, rozvážná a milující Romka, naprosto vzdálená běžné představě o kočovné a ohnivé femme fatale. Stojí společně na louce, před nimi dům bez stěn a nábytku, jen plný nádherných představ o šťastném životě. Ve svém vzdušném zámku se točí jeden kolem druhého v milostném námluvním tanci až do té doby, než jejich zámek nabude reálných rozměrů. Tehdy jejich růžové sny začnou šedivět. Variace na příběh Romea a Julie se stal první hereckou příležitostí pro Ivu Bittovou. Film sice reflektuje napjaté etnické problémy ve společnosti, poetická linka o rozplývajících se snech přesto zůstává stěžejní vrstvou tohoto kanonického díla Československé kinematografie.

Občanská policie (Vigilante Force) 1976

V tomto vzrušujícím akčním dobrodružství se musí občané jednoho zapadlého městečka potýkat se stále narůstajícími skupinami hrubých dělníků z naftových polí, kteří nemají vůbec žádnou úctu k zákonu a slovo pořádek zřejmě vůbec neznají. Když utrápeným obyvatelům definitivně dojde se zoufalou situací trpělivost, najmou veterána z Vietnamu (Kris Kristofferson), aby město vyčistil. Bývalý voják si přivede partu dalších veteránů, ale to je všechno, co udělá. Veteráni pak převezmou kontrolu nad městem, takže problém v zásadě přetrvává. Naštěstí zasáhne bratr jejich šéfa spolu se svými přáteli, kteří ho dokáží vyhnat a obnovit v ospalém městečku kýžený klid a mír.

Vrátný od Maxima (Le Chasseur de chez Maxim’s) 1976

Julien (Michel Galabru) vede dva životy. Je spořádaným otcem bohaté rodiny žijící v honosném venkovském zámku a vydává se za velkovýrobce zeleninových konzerv. Oficiálně ale pracuje jako vrátný v nejproslulejší pařížské restauraci, u Maxima. A ve skutečnosti je navíc šedou eminencí celého podniku. Dokonale se totiž vyzná ve slabostech svých zákazníků. Hrdinův spokojený život by zdárně pokračoval, kdyby mu manželka (Claude Gensac) jednoho dne nepředstavila synovce Octava a netrvala na tom, aby ho zaměstnal ve své továrně. Julienovi tedy nezbývá nic jiného, než představit mladíkovi svoji červenou uniformu vrátného a taky svoji milenku Totosche. Klient od Maxima, zchudlý markýz du Velin ve slabé chvíli nabídne Totoche sňatek, avšak ve skutečnosti se hodlá oženit z bohatou dívkou z jisté šlechtické rodiny, aniž pochopitelně tuší, že jeho vyvolená je Julienova extravagantní dcera Genevieve. Oklamaná salónní krasavice přísahá pomstu… Během markýzových námluv se na zámku postupně sejdou všichni aktéři svérázného milostného propletence. Hrozící skandál je však stále pod pokličkou, …tedy jen do té doby než vypočítavá Totoche zjistí, že šek za její mlčení je nekrytý. Julienova choť Germaina spolu s kanovníkem (Jean Lefebvre) vyráží hledat manžela, který uprchl i s Octavem na motocyklu a taky dceru, která pro změnu uprchla s markýzem v jeho autě. Všichni se samozřejmě sejdou u Maxima…

Cesta ke slávě (Bound for Glory) 1976

David Carradine podává brilantní výkon v roli Woodyho Guthrieho, toulavého zpěváka, který zpíval o radostech i strastech Ameriky během Velké hospodářské deprese.