Archivy blogu

Žádný problém (Pas de problème!) 1975

Mladá Pařížanka Anita (Miou – Miou) je zcela samostatná dívka, takže se vůbec nepodiví, když jednou v noci v jejím bytě zazvoní zvonek. Avšak místo jejího přítele stojí ve dveřích úplně cizí chlap s pistolí v ruce. Než se Anita vzpamatuje, muž se sesune k zemi a je mrtev. Dívka nechce volat policii, proto požádá v baru o pomoc jednoho studenta. Společně zabalí mrtvého do koberce a ve studentově autě ho odvážejí někam ukrýt.

Rooster Cogburn (Rooster Cogburn) 1975

Ve westernu režiséra Millara hrají dvě hollywoodské legendy: Role Marshala Roostera Cogbuma, který je vždy připraven střílet stejně jako se napít, jak kdyby byla Johnu Waynovi napsána na míru. Katharine Hepburnová zde zase ztvárnila dceru faráře, která zbraním rozumí stejně jako bibli. Ačkoli Hepburnová vždycky toužila zahrát si ve filmu spolu s Dukem, je tento western jediným filmem, v němž obě hvězdy hrály pospolu.

Pacho, hybský zbojník (Pacho, hybský zbojník) 1975

Slovenská komédia, ktorá rozpráva príbeh o legendárnom hybskom zbojníkovi Pachovi, sa radí k divácky najúspešnejším filmom. Pacho nie je historická postava. Je len modelom možného a vysnívaného zbojníka, ktorý okrem toho, že bohatým berie a chudobným dáva, neznáša krivdy a feudálny útlak. Častejšie ako svaly používa rozum. Vie si poradiť v každej situácii za pomoci sebe tak vlastnej šikovnosti a prešibanosti. So svojou družinou, pritom zažíva nevšedné dobrodružstvá. Rešpekt a obdiv nevzbudzuje len u mužov. Napriek tomu, že nepatrí záletníkom, ženy, nevynímajúc cisárovnú Máriu Teréziu, sa bijú o jeho priazeň…

Láska a smrt (Love and Death) 1975

Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života. Film Láska a smrt je neobyčejně vtipnou filozofickou lahůdkou na existenciálně pojaté téma – sex a konec života, stejně jako parodií na historické romány typu Vojna a mír. Také tady nalezneme Allenovy originální vizuální gagy, nejednou inspirované proslavenými tituly světové kinematografie: Kachní polévka, Světla velkoměsta, Sedmá pečeť (postava Smrti, která si odvádí nebožtíky) a Křižník Potěmkin. Děj provázi hudba Sergeje Prokofjeva, za kamerou tentokrát stál klasik frankofonního filmu Ghislain Cloquet.

Škaredá dědina (Skaredá dedina) 1975

Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí… Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti.

Den kobylek (The Day of the Locust) 1975

Hollywood, město snů, se mění v děsivou noční můru v adaptaci legendárního románu Nathanaela Westa. Mladý nadějný režisér se zamiluje do začínající herečky a chce z ní udělat hvězdu. Čím blíže ji poznává, tím horší je pro něho přihlížet jejímu soužití s otcem alkoholikem ve společnosti náboženských fanatiků…

Povídka o policajtovi (1975) (Flic Story) 1975

Roger Borniche pracuje u Surete, již nějakou dobu fakticky vykonává práci vrchního inspektora, ale oficiální jmenování do této funkce, díky kterému by se konečně dočkal vyššího platu a mohl se oženit, stále nepřichází. Emile Buisson je patologický zabiják, kterému se právě podařilo uprchnout z vězeňské psychiatrické léčebny. Je 3. září 1947. Zatímco Buisson si začíná vyřizovat účty a buduje novou síť spolupracovníků, Borniche si v policejním archivu vyzvedává jeho složku. Pátrání jde pomalu, past několikrát sklapne naprázdno, ale každý má nějaké slabé místo, každý někdy udělá chybu. Napínavé kriminální retro podle skutečných událostí zdobí i herecké výkony obou hlavních představitelů: Jeana Louise Trintignanta jako Buissona a Alaina Delona jako Borniche. S jeho autentickým výkonem byl prý mimořádně spokojen i autor literární předlohy, skutečný Roger Borniche.

Divoch (Le Sauvage) 1975

Půvabná Nelly se právě zasnoubila s venezuelským boháčem Vittoriem. V noci se jí to ale rozleží v hlavě, nahází do kufru pár svršků a jeho honosnou vilu opouští. To ještě netuší, co tím způsobí. Jihoameričané totiž chápou útěk ženy jako druhé nejhorší ponížení po impotenci, a tak rozlícený Vittorio nasadí své špehy. Napoprvé se Nelly podaří uniknout, ale pronásledování pokračuje. Při něm se Nelly seznámí s mlčenlivým mladíkem Martinem, u kterého se ukryje. Vittorio se ovšem lehce nevzdává…

Rocky Horror Picture Show (The Rocky Horror Picture Show) 1975

Kuriózní parodie na béčkové horrory s trochou sci-fi a rockové muziky, která vznikla podle již 25 let úspěšného britského muzikálu. Film i muzikál se záhy po uvedení staly kultovním hitem. Je to taková erotická noční můra, která neuznává žádné hranice. Mladý pár Janet (Susan Sarandon) a Brad (Barry Bostwick) se ztratí na silnici v dešti a narazí do kostela doktora Frank-A-Furtera (Tim Curry) – transvestity, který zrovna pořádá výroční shromáždění návštěvníků z planety Transsexual galaxie Transylvania.

Velký Waldo Pepper (The Great Waldo Pepper) 1975

Waldo je nadšený průkopník létání, vydělává si pořádáním vyhlídkových letů, jenže rostoucí konkurence ho nutí vymýšlet stále atraktivnější postupy. Při jednom z nich, jakési letecké revue však zahyne dívka jeho přítele a Waldo čelí nařčení z neúmyslného zabití. Vzápětí při předvádění letounu vlastní konstrukce zahyne jeho přítel a Waldo konsternovaný jeho smrtí udělá další malér, po němž má doživotně zakázáno létat. Se změněným jménem se objevuje mezi leteckými kaskadéry, kde se setkává s německým válečným esem a svým idolem Ernstem Kesslerem.