Archivy blogu

Klobouk plný deště (Klobouk plný deště) 1973

Televizní inscenace divadelní hry amerického dramatika M. Gazza, která měla v New Yorku premiéru v roce 1955, rozvíjí drama otce a jeho dvou synů. Režisér F. Filip tuto československou premiéru (v roce 1973) vlastně předurčil do zlatého fondu české televize už tím, že zvolil skvělé herecké představitele: Jana Pivce (pro něhož to byla poslední televizní role), Luďka Munzara, Janu Hlaváčovou a Petra Haničince.

Dlouhé loučení (The Long Goodbye) 1973

Soukromý detektiv Philip Marlowe (Elliott Gould) je velmi překvapen, když se u něj v pozdní hodinu vynoří přítel Terry Lennox (Jim Bouton) a prosí, aby ho Marlowe zavezl přes hranice do Mexika. Sotva se Philip vrátí ze své noční projížďky, je v Los Angeles vzat do vyšetřovací vazby. Lennox údajně zabil svoji ženu a Marlowe mu tak pomohl k útěku. Marlowe tomu však věří stejně jako následné zprávě o přítelově sebevraždě… Podle románu The Long Goodbye Raymonda Chandlera.

Urážka (The Offence) 1973

Ve snímku Urážka ztvárnil Sean Connery postavu zkušeného detektiva Johnsona, britského policejního inspektora, kterého obvykle hned tak něco nerozhází. Dvacet let práce na vraždách, znásilněních a dalších násilných činech se na něm však postupně podepsalo natolik, že při jednom rutinním výslechu vybuchne a naprosto ztratí kontrolu. Hluboce jím totiž otřese chování vyslýchaného pedofila, kterého následně zabije a je proto suspendován. Tento incident vede k tomu, že se detektiv nervově zhroutí. Navíc samotný fakt, že ubil devianta k smrti, jej vede ke snaze očistit sebe sama od vlastních, důkladně skrytých pedofilních tendencí. Film byl natočen podle divadelní hry Johna Hopkinse This Story of Yours, přičemž scénář k němu napsal sám autor hry a režíroval jej zkušený Sidney Lumet

Nevím nic, ale řeknu všechno (Je sais rien, mais je dirai tout) 1973

Pierre Richard je synem bezcharakterního výrobce zbraní, který jde jen za svým ziskem. Když ho otec zaměstná ve své továrně, netuší, jaké hrůzné následky to pro celý podnik bude mít…

Pat Garrett a Billy Kid (Pat Garrett and Billy the Kid) 1973

Tahle země stárne a já chci zestárnout s ní, říká Pat Garrett bývalému kumpánovi a záhy nato soupeři z protější strany zákona Billymu Kidovi. Zdůvodňuje tak rozhodnutí, jež mu dopomohlo k šerifské hvězdě a zároveň ho přinutilo k nenáviděné misi – dopadnout Kida a předat jej spravedlnosti. Další z Peckinpahových snímků, drasticky prostříhaných studiem bez režisérovy možnosti zasáhnout, se vrací k modelu dvou přátel, kteří jsou z vlastní či cizí vůle donuceni namířit kolty proti sobě. Stejně jako v Divoké bandě však i v dalším z melancholických westernů krvavého Sama přátelství trvá až do smrti jednoho z jeho aktérů. Násilné přerušení života je věc naprosto bezvýznamná, peckinpahovští hrdinové smrt se stejnou lehkostí rozsívají i přijímají. James Coburn coby Garrett dokazuje, že ani více než deset let po Sedmi statečných neztratil nic na stoickém klidu a přesné mušce, jen své umění ovládat nůž zde přenechal poněkud překvapivě obsazenému Bobu Dylanovi, jinak autorovi nepřeslechnutelného hudebního doprovodu filmu. Oba dva ovšem zůstávají ve stínu začínajícího Krise Kristoffersona, dosud pouze známého zpěváka a skladatele. Legendární postava Divokého západu William Bonney alias Billy Kid je v jeho podání zneklidňující, hravý, nebezpečný, uhrančivý i tak šarmantní, jak jen po třídenní jízdě vysočinou může být.

Ze Soboty na Šimka (Ze Soboty na Šimka aneb Návštěvní den v divadle Semafor) 1973

Hudebně zábavnou šou uvádějí M. Šimek, L. Sobota a P. Nárožný.

Přátelé Eddieho Coylea (The Friends of Eddie Coyle) 1973

Britský režisér Peter Yates (1929-2011) se prosadil zručně natočeným kriminálním snímkem Loupež (1967), inspirovaným proslulou Velkou vlakovou loupeží, jenž mu zajistil angažmá v Hollywoodu. Za velkou louží se prosadil příběhem svérázného detektiva Bullittův případ (1968) se slavnou automobilovou honičkou ve strmých sanfranciských ulicích. V jeho americké tvorbě však také nalezneme opomíjenou adaptaci kriminálního románu George V. Higginse Přátelé Eddieho Coylea (1973). Jejím titulním hrdinou je drobný zlodějíček, který se snaží uživit rodinu a vyhnout se vězení, jež mu hrozí za jeden starší delikt. Kvůli tomu se odhodlá prásknout policistovi Foleymu (Richard Jordan) bandu bankovních lupičů, jimž dodává kradené zbraně. Jeho snaha přežít však nemá v ponurém světě bostonského podsvětí sebemenší naději na úspěch… Realisticky natočený snímek se kromě působivě vykreslené atmosféry Bostonu a jeho okolí může pochlubit zejména pozoruhodnými hereckými kreacemi. Představitel drsných chlapíků z desítek filmů Robert Mitchum je přesvědčivý i v poněkud atypické roli středostavovského kriminálníka, kterého tíha okolností dostává do prakticky neřešitelné situace. V malé ale výrazné úloze slizkého barmana září známý představitel charakterních postav Peter Boyle (monstrum v Mladém Frankensteinovi).

Tajemství zlatého Buddhy (Tajemství zlatého Buddhy) 1973

V druhé půli 19. století zuřily sociální bouře, chudí dělníci protestovali proti vykořisťování, domáhali se zlepšení životních podmínek. V této kulise se odehrává kriminálně laděný příběh kolem hledání kompromitujících materiálů, které by prozradily ledasco nelichotivého na boháče. Jsou totiž skryty v titulové sošce… Nevýrazný film podle předlohy, která rozhodně nepatří k vrcholům tvorby Josefa Nesvadby.

Mackintoshův člověk (The MacKintosh Man) 1973

Joseph Rearden je britský agent pracující v utajení. Jeho úkolem je stát se tím, kým on sám není – zlodějem a trestancem, pokud to situace vyžaduje. Jeho dalším úkolem je vyváznout se zdravou kůží. Paul Newman v hlavní roli napínavého thrilleru režírovaném legendárním Johnem Houstonem podle scénáře Waltera Hilla (48 hodin). V dalších rolích uvidíte Dominique Sandu, Harryho Andrewse a Iana Bannena. James Mason (Newmanův protivník v Rozsudku) hraje nepřátelského agenta ukrytého za maskou člena parlamentu a proslovy, plné práva a pořádku. Ačkoliv se příběh odehrává za studené války, zima vám při sledování Mackintoshova člověka určitě nebude.

Milenci v roce jedna (Milenci v roce jedna) 1973

Konec války přinesl těm, kteří se ho dožili, nejen radost, ale také vážná traumata z trýznivých zážitků. Když nadšený filmový amatér, poněkud lehkomyslný mladík Pavel okouzleně natáčí plachou, do sebe uzavřenou dívku Helenu, netuší, že ona má za sebou zkušenost s koncentrákem. Vznikající milostný vztah mezi nimi je proto křehký a snadno zranitelný. Jako zajímavost lze doplnit, že původně měla být dívka židovského původu, ale tato okolnost musela být zamlčena.