Archivy blogu

Muž, který miloval Kočičí tanec (Man Who Loved Cat Dancing, The) 1973

Westernové drama natočené podle úspěšného románu Marilyn Durhamové. Jeho hrdinou je Jay Grobart, který vzal spravedlnost do vlastních rukou, když zabil muže, jenž znásilnil jeho indiánskou manželku Tančící kočku. Po propuštění z vězení společně s kumpány Dawesem, Charliem a Billym přepadne vlak kde ukradne sto tisíc dolarů. Nedobrovolně je tu nucena se k nim připojit Catherine, mladá žena, která právě opustila manžela. Jay ženu chrání před kumpány a ona postupně odhaluje jeho příběh i to, že přepadl vlak, aby získal peníze a mohl vykoupit své děti od manželčina bratra Železného orla. Současně s tím jak narůstají konflikty mezi členy bandy, Jay a Catherine se začínají sbližovat. Před sebou však mají řadu nebezpečných míst a v patách pronásledovatele, v jejichž čele je zkušeným Lapchance a také Crocker, který chce zpět svou ženu.

Na straně zákona (White Lightning) 1973

V Boganském okrese jsou chladnokrevně zavražděni dva studenti. Všichni ví, že za jejich vraždou stojí místní šerif, kterému se mladíci vzepřeli, ale nikdo se neodváží zasáhnout. Gator McKlusky, bratr jednoho ze zavražděných, který si odpykává trest ve věznici za rozvoz nelegálně vyráběného alkoholu, se rozhodne spolupracovat s federálními agenty a usvědčit šerifa z daňových úniků a výroby nelegálního alkoholu. Je to jediný způsob, jak se předčasně dostat z věznice a jediná příležitost, jak bratra pomstít.Děj filmu se odehrává na začátku 70. let na jihu Spojených států, v prostředí nelegálních výrobců populárního Moonshine, doma pálené bílé whisky. K tomuto druhu podnikání nerozlučně patřily automobilové honičky policistů s pašeráky, kterými je film doslova nabit. Pro zajímavost – hlavní hrdina bravurně používá proslavený trik krále pašeráckých jezdců Junior Johnsona (skutečná historická postava, Johnson se stal po opuštění kariéry pašeráka legendárním závodním jezdcem), otočku vozu o 180 stupňů a únik v protisměru.

Bláznova smrt (Bláznova smrt) 1973

Kapitán Exner vyšetřuje smrt nepohodlného svědka. Detektivka s oblíbeným českým kriminalistou.Dramatizace románu Václava Erbena s hlavním hrdinou, vyšetřovatelem, kapitánem Exnerem, tentokrát v podání Petra Kostky. V centru kriminálního příběhu je velmi početná rodina Krempových, žijících v rodinné vile spolu s dalšími příbuznými a podnájemníkem. Rodiče měli čtyři dospělé děti, dva syny a dvě dcery, z nichž jedna nedávno zemřela. Vyšetřování se soustřeďuje na současné úmrtí syna Jana. Mladík byl považován za rodinného blázna, kterého neměl nikdo kromě matky v oblibě, protože každému prováděl různé škodolibé kousky. Jenže jeho smrt, jak vyšetří kapitán Exner, nebyla nešťastná náhoda, ale vražda. Kdo mohl mít na jeho smrti zájem? Byl vrahem někdo z nejbližší rodiny? Kapitán Exner hledá motiv…

Klobouk plný deště (Klobouk plný deště) 1973

Televizní inscenace divadelní hry amerického dramatika M. Gazza, která měla v New Yorku premiéru v roce 1955, rozvíjí drama otce a jeho dvou synů. Režisér F. Filip tuto československou premiéru (v roce 1973) vlastně předurčil do zlatého fondu české televize už tím, že zvolil skvělé herecké představitele: Jana Pivce (pro něhož to byla poslední televizní role), Luďka Munzara, Janu Hlaváčovou a Petra Haničince.

Dlouhé loučení (The Long Goodbye) 1973

Soukromý detektiv Philip Marlowe (Elliott Gould) je velmi překvapen, když se u něj v pozdní hodinu vynoří přítel Terry Lennox (Jim Bouton) a prosí, aby ho Marlowe zavezl přes hranice do Mexika. Sotva se Philip vrátí ze své noční projížďky, je v Los Angeles vzat do vyšetřovací vazby. Lennox údajně zabil svoji ženu a Marlowe mu tak pomohl k útěku. Marlowe tomu však věří stejně jako následné zprávě o přítelově sebevraždě… Podle románu The Long Goodbye Raymonda Chandlera.

Urážka (The Offence) 1973

Ve snímku Urážka ztvárnil Sean Connery postavu zkušeného detektiva Johnsona, britského policejního inspektora, kterého obvykle hned tak něco nerozhází. Dvacet let práce na vraždách, znásilněních a dalších násilných činech se na něm však postupně podepsalo natolik, že při jednom rutinním výslechu vybuchne a naprosto ztratí kontrolu. Hluboce jím totiž otřese chování vyslýchaného pedofila, kterého následně zabije a je proto suspendován. Tento incident vede k tomu, že se detektiv nervově zhroutí. Navíc samotný fakt, že ubil devianta k smrti, jej vede ke snaze očistit sebe sama od vlastních, důkladně skrytých pedofilních tendencí. Film byl natočen podle divadelní hry Johna Hopkinse This Story of Yours, přičemž scénář k němu napsal sám autor hry a režíroval jej zkušený Sidney Lumet

Nevím nic, ale řeknu všechno (Je sais rien, mais je dirai tout) 1973

Pierre Richard je synem bezcharakterního výrobce zbraní, který jde jen za svým ziskem. Když ho otec zaměstná ve své továrně, netuší, jaké hrůzné následky to pro celý podnik bude mít…

Pat Garrett a Billy Kid (Pat Garrett and Billy the Kid) 1973

Tahle země stárne a já chci zestárnout s ní, říká Pat Garrett bývalému kumpánovi a záhy nato soupeři z protější strany zákona Billymu Kidovi. Zdůvodňuje tak rozhodnutí, jež mu dopomohlo k šerifské hvězdě a zároveň ho přinutilo k nenáviděné misi – dopadnout Kida a předat jej spravedlnosti. Další z Peckinpahových snímků, drasticky prostříhaných studiem bez režisérovy možnosti zasáhnout, se vrací k modelu dvou přátel, kteří jsou z vlastní či cizí vůle donuceni namířit kolty proti sobě. Stejně jako v Divoké bandě však i v dalším z melancholických westernů krvavého Sama přátelství trvá až do smrti jednoho z jeho aktérů. Násilné přerušení života je věc naprosto bezvýznamná, peckinpahovští hrdinové smrt se stejnou lehkostí rozsívají i přijímají. James Coburn coby Garrett dokazuje, že ani více než deset let po Sedmi statečných neztratil nic na stoickém klidu a přesné mušce, jen své umění ovládat nůž zde přenechal poněkud překvapivě obsazenému Bobu Dylanovi, jinak autorovi nepřeslechnutelného hudebního doprovodu filmu. Oba dva ovšem zůstávají ve stínu začínajícího Krise Kristoffersona, dosud pouze známého zpěváka a skladatele. Legendární postava Divokého západu William Bonney alias Billy Kid je v jeho podání zneklidňující, hravý, nebezpečný, uhrančivý i tak šarmantní, jak jen po třídenní jízdě vysočinou může být.

Ze Soboty na Šimka (Ze Soboty na Šimka aneb Návštěvní den v divadle Semafor) 1973

Hudebně zábavnou šou uvádějí M. Šimek, L. Sobota a P. Nárožný.

Přátelé Eddieho Coylea (The Friends of Eddie Coyle) 1973

Britský režisér Peter Yates (1929-2011) se prosadil zručně natočeným kriminálním snímkem Loupež (1967), inspirovaným proslulou Velkou vlakovou loupeží, jenž mu zajistil angažmá v Hollywoodu. Za velkou louží se prosadil příběhem svérázného detektiva Bullittův případ (1968) se slavnou automobilovou honičkou ve strmých sanfranciských ulicích. V jeho americké tvorbě však také nalezneme opomíjenou adaptaci kriminálního románu George V. Higginse Přátelé Eddieho Coylea (1973). Jejím titulním hrdinou je drobný zlodějíček, který se snaží uživit rodinu a vyhnout se vězení, jež mu hrozí za jeden starší delikt. Kvůli tomu se odhodlá prásknout policistovi Foleymu (Richard Jordan) bandu bankovních lupičů, jimž dodává kradené zbraně. Jeho snaha přežít však nemá v ponurém světě bostonského podsvětí sebemenší naději na úspěch… Realisticky natočený snímek se kromě působivě vykreslené atmosféry Bostonu a jeho okolí může pochlubit zejména pozoruhodnými hereckými kreacemi. Představitel drsných chlapíků z desítek filmů Robert Mitchum je přesvědčivý i v poněkud atypické roli středostavovského kriminálníka, kterého tíha okolností dostává do prakticky neřešitelné situace. V malé ale výrazné úloze slizkého barmana září známý představitel charakterních postav Peter Boyle (monstrum v Mladém Frankensteinovi).