Archivy blogu

Tristana (Tristana) 1970

Snímek režiséra se odehrává ve španělském Toledu dvacátých let minulého století. Tato mistrovská, komická a místy i erotická studie zvrhlosti, pokrytectví a nemoci zkoumá zvrácený vztah Tristany a jejího poručníka Dona Lopeho , který se dívky ujme po smrti její matky. Stárnoucí bonviván Lope, který se navenek prezentuje jako velice zbožný muž, zatímco v soukromí se oddává všem svých choutkám, je krásnou Tristanou tak hluboce přitahován, že se nedokáže ubránit jejímu svedení. Katolická hierarchie ignoruje to, co Lopez dívce udělal a káže poslušnost jeho učení, což Tristanu rozzuří a začne spřádat plán pomsty.

Mark of the Devil (Mark of the Devil) 1970

Na počátku 17. století se seznamujeme s mužem, který je jedním z nejlepších lovců čarodějnic. Krutým mučením a upalováním si získal pověst bezcitného zabijáka. Ovšem toto neustálé zabíjení se mnohým nelíbí a proto je do této oblasti poslán muž, který má za úkol zjistit, jak to zde s tímto čarodějnictvím je a jestli procesy, které jsou tu s obžalovanými prováděny, jsou v pořádku.

Archa bláznů aneb Vyprávění z konce života (Archa bláznů) 1970

Toto ponuré, černobíle natočené podobenství, inspirované Čechovovou povídkou Pavilón č. 6, nesměl režisér Ivan Balaďa dokončit – teprve po pádu komunismu, s více než dvacetiletým odstupem, se film dostal na plátna kin, bohužel se zanedbatelným ohlasem. Vlastně až nyní si můžeme plně vychutnat příběh stárnoucího, stále vyčerpanějšího lékaře z léčebny do duševně choré, jenž nezadržitelně klesá na úroveň svých pacientů.

Království dne a noci (Království dne a noci) 1970

Do dnešního cyklu Pohádka pro pamětníky jsme pro vás vybrali televizní zpracování klasické pohádky podle o líném Honzovi, jenž si za službu v nebi u nebeské babičky vysloužil vzácný dar… Máma měla s Honzou samé trápení. Jen se na peci povaloval, věčně hladový, a když se přece jenom chopil nějaké práce, nadělal víc škody než užitku. A tak ho máma poslala do světa. Honza ale nešel daleko. Uviděl žebřík až do nebe a vyšplhal se po něm k nebeské babičce . Ta ho přijala do služby. On ale všechno popletl a převrátil. Když ale opravil zbořené chlívky, dala mu na cestu za odměnu nebeský chlebíček…

Básník a kočička (Sova a kočička) 1970

Jí vadilo jeho věčné ťukání na stroji, jemu zase její zástupy sexuchtivých zákazníků. Oba bydleli v jednom domě. Bydleli…

Vykoupení L.B. Jonese (The Liberation of L.B. Jones) 1970

L.B. Jones je jedním z nejbohatších černochů v Tennessee a právě se rozvádí s manželkou, která se zapletla s bílým policajtem. Za svůj protirasistický postoj je sužován nepřátelskou partou jižanských fanatiků i řadou negativních stereotypů.Spravedlnost má v tomto silném jižanském dramatu pachuť krve. Steve Mundine je mladý advokát, který krátce po svatbě se svou milovanou Nellou přijme místo v právnické firmě v malém jižanském městečku, v jejímž čele stojí jeho strýc Oman Hedgepath. Afroameričan L. B. Jones je úspěšným majitelem pohřebního ústavu, který u Hedgepathovy společnosti hledá pomoc se zastupováním u soudu. Jones se chce nechat rozvést se svou manželkou Emmou, ovšem jeho důvody dělají z případu ožehavou záležitost – Jones se dozvěděl, že má jeho žena poměr s bílým policejním důstojníkem Williem Joem Worthem, který je otcem Emmina nenarozeného dítěte. Worth rozhodně nestojí o to, aby se celá aféra dostala před soud, a tak společně se svým kolegou Stanleyem Bumpasem vezmou věci do vlastních rukou, což vyústí v krvavý střet plný mučení a rasových výpadů.

Pan domácí (The Landlord) 1970

V této sociální satiře ztvárnil Beau Bridges bohatého mladého muže, který opustí rodinnou usedlost a hledá lásku v brooklynském ghettu. Zámožný a krutý mladík Elgar Enders (Beau Bridges) ve dvaceti devíti letech utíká z dobře zaopatřeného domova na rodinném sídle na Long Islandu. Jeho útěk však spočívá v tom, že si koupí dům v černošském ghettu v Brooklynu a plánuje, že současné obyvatele vystěhuje a vybuduje si v něm luxusní bydlení. Když se však vypraví do domu podívat, kupodivu si jeho chudé nájemníky nejrůznější barvy pleti oblíbí. Dokonce dokáže odhodit své bělošské předsudky a oblíbí si zdejší dívky, zvláště pak Fanny (Diana Sands), manželku černošského radikála, a také se zamiluje do mulatky Lanie (Marki Bey), v každém případě však ztratí zájem o renovaci domu. Jeho matka Joyce (Lee Grant) se ale tohoto cíle nevzdává… Film představuje v prvé řadě komedii, avšak také odhaluje základní kruté pravdy o životě v ghettu. Elgar Enders pak funguje jako pohled diváka, s ním se učíme a s ním se také vyvíjíme. Ve snímku oslavil svůj režisérský debut držitel Oscara za střih Hal Ashby.

Rošťák (Le Voyou) 1970

Únos dítěte z bohaté rodiny šel jako po drátkách, pohodlný život za tučné výkupné je nadosah, ale najednou se objeví komplikace… Příběh o nepoučitelném zloději, jeho slávě i pádu. Simon se právě dostal z vězení a nejprve se ukryje u mladé Janine , která podlehne jeho šarmu. Následně se ale vrhne zpět do práce: kontaktuje svého starého kamaráda Charlese a bývalou ženu Martine , která se však provdala za boháče. Simon před svým zatčením unesl malého chlapce a pak vydíral banku, kde pracuje jeho otec, aby zaplatila výkupné milion dolarů. Banka měla strach o svoji pověst u veřejnosti, a výkupné se rozhodla vyplatit. Simon si teď po svém propuštění dojde pro ukryté peníze. S nimi a s komplicem Charlesem se rozhodne utéct do USA, ale přitom záměrně zanechává stopy a indicie, že je jejich cílem Kanada. Tam je také již očekává policie. Jaké je ale překvapení obou zločinců, když se ke konci letu dovědí, že kvůli špatnému počasí nepřistane jejich letadlo v New Yorku, ale v Montrealu! … a zde předvádějí svižnější a odlehčenější role, než na jaké jsme u nich byli zvyklí z jiných snímků. Množství neobvyklých detailů, nekonvenčních postupů či prolínajících se rovin drží diváka neustále v pozornosti, což z tohoto snímku dělá velmi zdařilé dílo evropské kinematografie.

Kalifův prsten (Kalifův prsten) 1970

Dnešní Pohádka pro pamětníky je orientální a vypráví o dvou přátelích, líném barvíři a pracovitém lazebníkovi. Přátelé Abú Sir a Abú Kír – lazebník a barvíř hledají v cizím městě uplatnění. Barvíř se prosadí díky tomu, že umí barvit látky se vzorem a zbohatne, přitom ale podvede a zradí svého přítele. Ten se ale záhy uchytí jako stavitel lázní a stane se kalífovým chráněncem. To mu barvíř závidí a vymyslí intriku, jak lazebníka kalífovy náklonnosti zbavit…

Kapitán Korda (Captain Korda) 1970

V poetice dětského filmu lze řešit závažné problémy – třeba citovou rozervanost malého chlapce z dětského domova, jenž přilnul ke svým adoptivním rodičům, avšak po čase se ozvala jeho biologická matka… Příběh je samozřejmě hodně didaktický, uzpůsoben vnímání cílové divácké skupiny, takže mu odpustíme lecjaká zjednodušení, avšak vyhmátnutí ústředního sporu je přesné.