Archivy blogu

322 (322) 1969

Hraný celovečerní debut Dušana Hanáka je jedním z klí­čových titulů československé nové vlny sklonku 60. let. Protagonistou minimalistického, dokumentárně ladě­ného příběhu s experimentálními prvky je kuchař Lauko (Václav Lohniský), který je konfrontován s hrozbou smr­ti. Lékaři mu totiž diagnostikují rakovinu hrdla. V Haná­kově metaforickém jazyce ovšem nemožností mluvit trpí celá společnost…

Mladý Billy Young (Young Billy Young) 1969

Autorem scénáře tohoto solidního westernu je veterán žánru, režisér Burt Kennedy. Scénář vychází z románu Willa Henryho Kdo to jede s Wyattem? (Who Rides with Wyatt?) a snímek se také objevil pod názvem Kdo to jede s Kanem? (Who Rides with Kane?). Robert Mitchum ztvárnil hlavní roli Bena Kanea a také zpívá titulní píseň. Kane býval šerif, teď však touží hlavně po tom dostat Franka Boonea (John Anderson), který mu zavraždil syna – vzpomínka na onu hrozivou noc ho straší už léta. Na pomoc si bere nájemného pistolníka Billyho Younga (Robert Walker), jehož opustil parťák Jesse Boone (David Carradine), a to po atentátu na mexického generála, který spolu provedli. Kane se stává šerifem města Lordsburg a zamiluje se do tanečnice Lily Beloitové (Angie Dickinson). John Behan (Jack Kelly) a Jesse Boone se pokoušejí Kanea zabít, Lily jej však včas varuje. Kane Jesse Boonea zatýká, a když se dovídá, že je syn člověka, který mu zabil syna, chce ho použít jako návnadu, aby se dostal k jeho otci Frankovi. Zavražděného filmového syna pistolníka Roberta Mitchuma si zde zahrál jeho skutečný potomek Chris.

Pasiáns (Pasiáns) 1969

Umělecký obraz totalitního systému. Společnost šesti mužů a jedné ženy se ocitla v bezvýchodné situaci v prostorách, z nichž není úniku.Televizní hra Jiřího Hubače z roku 1969 vytváří modelový obraz totalitního systému. Autor zde rozehrál příběh šesti mužů a jedné ženy, kteří při prohlídce podzemní části starého paláce zjistí, že jsou tu zavřeni, že odtud není návratu. Dá se tu přežít, ale je pouhé přežívání život? Tuto otázku si klade každý z nich, jen odpovědi se liší. Vedení skupiny se zmocní průvodce, který je ztělesněný typ diktátora. V mezní fantaskní situaci se během doby prověřují charaktery dalších, vzájemně neznámých lidí. Mistrovské ztvárnění situace bezvýchodnosti a morální pasivity způsobilo, že tato hra byla normalizační televizí zakázána a premiéry se dočkala až po jedenadvaceti letech v roce 1990.

Putování meče (Bao biao) 1969

Věhlasný bojovník Yin Ke-Feng (Ching Miao) už na sobě začíná pociťovat tíhu let – zeslábl natolik, že neudrží zbraň, natož aby se s ní oháněl. Vzhledem k jeho význačnému postavení mezi mistry bojových umění je nanejvýš nežádoucí, aby se o jeho indispozici vědělo – takže je svojí slabosti navzdory nucen (tak jako každý rok ve stejnou dobou) vést ozbrojenou eskortu, jež má do hlavního města bezpečně přepravit 200 000 prutů stříbra. Skutečná zodpovědnost ale bude tentokrát ležet na bedrech mladší generace: pyšný a horkokrevný Hsiang (Ti Lung) a jeho půvabná snoubenka Yun Piao Piao (Li Ching) musí uchránit nejen stříbro, ale i potenciálně nebezpečné tajemství o ne zcela utěšeném zdravotním stavu mistra Yina. Na stříbro už se ovšem třese početná smečka po zuby ozbrojených lupičů v čele s nelítostným Jiau Hongem (Ku Feng). A jako by situace nebyla už tak dost komplikovaná, na scéně se objeví záhadný bojovník Yi Lo (David Chiang), který, přestože disponuje vynikajícími schopnostmi, nemá v kapse ani vindru – a nedá se tak docela vyloučit, že je ve spolku s Jiau Hongovou bandou. Yun Piao Piao se k němu od počátku staví vstřícně, zato Hsiang nešetří projevy nedůvěry a nepřátelství. Mezi oběma muži vzniká nemalé napětí, které ještě nabírá na intenzitě s tím, jak narůstá vzájemná náklonnost mezi Yi Loem a Yun Piao Piao.

Bílí vlci (Weiße Wölfe) 1969

Ve volném pokračovaní filmu Zlato v Black Hills se indiánský bojovník Bystrooký sokol vrací zpět do Black Hills. Naleziště zlata u Black Hills stále lákají ziskuchtivé dobrodruhy. Zástupci Dakotů svolili k jednání v pevnosti, jménem svého kmene však důrazně odmítají opustit tradiční loviště a vystěhovat se do rezervace. V kraji řádí banda zlatokopů, kteří jsou pro krutost vůči Indiánům nazýváni Bílí vlci. Náčelník Bystrooký sokol se pouští po jejich stopách. Při jedné přestřelce je smrtelně raněna Sokolova žena a náčelník přísahá pomstu. Místní šerif vymyslel plán, jak bandu Bílých vlků dopadnout, a posílá svého indiánského pomocníka za Sokolem s prosbou o pomoc. Nepřátelství desperádů se nyní obrací i proti zástupci zákona…

Vtáčkovia, siroty a blázni (Vtáčkovia, siroty a blázni) 1969

O lásce a bláznovství dvou kamarádů a jedné dívky Znovuzrození po 30ti letech v komunistickém trezore!První film z Jakubiskové Trilogie o štěstí je plný fikce a expresívních obrazů,kde láska, štěstí, svoboda a smrt jsou základními principy života. Nekonvenční příběh třech přátel – sirot Yoricka, a Andreja a jejich společné lásky Marty se odehrává ve světe plném násilí, cynizmu a krutosti,kde jedinou cestou ke štěstí je bláznovstvíDalšími filmy trilogie jsou Sedím na konári a je mi dobře a Lepšie by bohatý a zdravý ako chudobný a chorý.

Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy) 1969

Slavné americké filmové drama režiséra Johna Schlesingera. Film obdržel v roce 1970 Oscary v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a scénář. Deziluzivní pohled anglického režiséra na New York jako místo příkrých sociálních protikladů, zklamaných snů a nadějí naivního venkovského kluka z Dalekého západu, salónního kovboje Joe Bucka (Jon Voight). Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance. Premiérové prolomení oscarové bariéry i pro snímky mládeži nepřístupné (v roce 1970 získal Půlnoční kovboj ze sedmi nominací nakonec tři sošky) zůstane pro Schlesingerův snímek patrně navždy tou nejhlubší brázdou v oficiálních kronikách filmu. Pro okruh tehdy začínajících filmařů mělo zase dílo natolik inspirativní náboj, že se pro Půlnočního kovboje vžilo neskromné označení bible nezávislého filmu. Příběh naivního playboye Joea (teprve třetí role Jona Voighta), který živen přesvědčením o své atraktivnosti pro newyorské solventní paničky opustí zaplivaný texaský bar, aby se mu velkoměsto nakonec odvděčilo zvláštním přátelstvím s dalším životním ztroskotancem (Dustin Hoffman), je obvykle čten jako deziluzivní procitnutí z amerického snu.Do filmu se navíc obtiskla nálada konce šedesátých let, kdy pozvolné skomírání představy o realizovatelné (a zároveň udržitelné řečeno dnešním slovníkem) alternativě vůči stávajícímu establishmentu kopírovala rok od roku stále větší frustrace z blamáže ve Vietnamu. Kombinace pohledu cizince zvenčí (pro Angličana Schlesingera to byla první zámořská filmová zkušenost) s časovým protnutím vzrušivou atmosférou (rok 1969 ani předčasné varování, ani skeptický plakátek s nostalgickým pohledem zpět) nakonec vyústila do jiskřivých obrazů bez sklonu podléhat dobové patině.Napájen iluzemi snad z úplně jiných časů, musí Joe Buck po příjezdu do New Yorku působit jako nemístný anachronismus stejně tak působí jeho kovbojský obleček, ve kterém loví na rušných křižovatkách dámy ve středních letech. Jeho představy o živnosti gigola nabourá hned první zakázka, která končí scénou, ve které Joe nakonec dává zdrcené ženě deset dolarů na taxi. Krize donutí kovboje i k dočasné změně orientace (mladý chlapec v pornokině) a zároveň se setkává se zmrzačeným zlodějíčkem Ratsem klasický model až do očí bijící nesourodosti dvojice, která je i přes vzájemné trable snoubena pevným poutem, tu zafungoval s čistou průzračností. Bezvýchodnost útěků z reality viděné dennodenně na ulicích ilustruje jak halucinogenní večírek hippie komunity (končící v podivné závrati nad nekontrolovanou haluzí), tak pomatenost cirkusovým překroucením víry (kdy je Joe donucen blouznícím fanatikem k modlitbě před blikající plastovou soškou Krista ukrytou v šatníku jeho bytu). Ratsův rozkládající se příbytek je protipólem světa, ze kterého Joe dostane dlouho očekávanou nabídku právě ve chvíli, kdy drogami a postupující TBC ničený Ratso vycítí poslední šanci splnit si své dlouholeté přání: okrádat boháče na Floridě. Cesta za americkým snem pak končí na zadním sedadle autobusu.

Satyricon (Fellini – Satyricon) 1969

Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta půlka se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový člen týmu, Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře… Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) – a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

Vítězství (Winning) 1969

Rychlá auta, vášnivá láska a záběry ze zákulisí světoznámého závodu 500 mil v Indianapolis – to všechno přináší film Winning. Paul Newman jako závodnická hvězda Frank Capua dělá vždycky všechno pro to, aby vyhrával. Jeho závodnická posedlost ho ale málem připraví o manželku Eloru (Joanne Woodward) i o přátelství se soupeřem Lutherem Erdingem (Robert Wagner).Film Winning nabízí věrohodný dramatický příběh, atraktivní záběry ze závodu Indy 500 z roku 1968 včetně proslulé hromadné havárie 17 automobilů a na lidi, kteří by za rychlost dali život, nahlíží nesmlouvavou optikou.

Lavina (Avalanche) 1969

Skupina dětí z Anglie se vydala na prázdninovou túru do Alp, v horách je však ohrožuje lavina.