Archivy blogu

Cooganův styl (Coogan’s Bluff) 1968

Film ve westernovém stylu z New Yorku šedesátých let, vypráví o arizonském šerifovi, který doprovází vězně vydaného spravednosti, a ztratí ho v betonových kaňonech Manhattanu. Eastwoodův nevyzpytatelný a nebezpečný muž ze západu ho musí najít a při tom potkává různé pasáky, zloděje, mladé hippie a policajty. není překvapením, že tento snímek patří k Siegelovým nejzábavnějším a zároveň nejnásilnějším. Společně s filmem Madigan je skvělou studií života ve městě a individualismu. COOGANůV TRIK je, na rozdíl od svého předchůdce, uvolněnější a nabízí širokou paletu charakterů a míst.

Dnes já, zítra ty (Oggi a me… domani a te!) 1968

Pistolník Bill je propuštěn z vězení a vyhledá další čtyři pistolníky, O’Banniona, Colt Morana, Bennyho Foxe a šerifa Jeffa Miltona, aby pomstil smrt své ženy. Tu zavraždil bandita Elfego, který poté na Billa svalil loupež poštovního dostavníku. Bill a jeho parta Elfega vystopují, ale jsou zajati jeho lidmi… V hlavních rolích Brett Halsey alias Montgomery Ford a Bud Spencer.

Zbraně pro San Sebastian (La Bataille de San Sebastian) 1968

Anthony Quinn se snaží v roce 1746 v Mexiku ubránit vesnici proti nájezdu indiánského kmene. Jeho úloha zde není jednoduchá, jelikož i přes počáteční neúspěch se divoši vracejí, aby udeřili znovu a důrazněji… Mexiko 1746. Pistolník Leon Alastray prchá před zákonem, ale nad uprchlíkem se slituje otec Josef a ukryje ho. Když místní zjistí, že kněz chrání kriminálníka, vyženou je z města. Leon cestuje v přestrojení za mnicha. Společně dorazí do vylidněné vesnice, kterou terorizují indiáni. Farář je zabit ostřelovačem a Alastray poznává míšence Tecla, který by ho viděl rád jako nového duchovního vůdce. Přes značné rozpaky se nakonec rozhodne postavit se s ním dalšímu nájezdu indiánského kmene.

Trumfové eso (I quattro dell’Ave Maria) 1968

Bud Spencer a Terence Hill v boji s nebezpečnými pistolníky a falešnými hráči. O velkých penězích a účinných intrikách, o dvou přátelích, kteří lehkovážně pozbyli a s velkou námahou nabyli zpět své bohatství, o mužích, kteří dokáží nebezpečně dobře zacházet s pistolí, a o jiných, kteří se vyznají ve falešných hrách.

Salt a Pepper (Salt and Pepper) 1968

Titulní postavy ztvárnili neotřesitelní členové klanu Franka Sinatry Peter Lawford a Sammy Davis Jr. V londýnském distriktu Soho provozují noční klub a, i když nepříliš ochotně, fungují také jako tajní agenti. Jejich aktuálním úkolem je zastavit nepříliš inteligentního vojenského poručíka (John LeMesurier), jenž plánuje unést jadernou ponorku a držet Anglii v šachu. Tento humorný snímek se jako celek drží filmových postupů 60. let, příkladem jsou neobvyklé úhly záběru či rozostřené optické efekty. Dalšími typickými složkami jsou povolné dívenky v minisukních a akční scény ve stylu Jamese Bonda. O dva roky později po tomto filmu následovalo pokračování s názevm Ještě jednou.

Will Penny (Will Penny) 1968

Stárnoucí osamělý kovboj Will Penny (Charlon Heston) se smyslem pro právo a spravedlnost je v tvrdém a nelítostném boji se zloději dobytka těžce raněn a v době jeho uzdravování o něj pečuje mladá osadnice Catherine se svým malým synem. Třebaže se do ní Will hluboce zamiluje, cítí, že se na ni nemůže vázat, a vydává se opět na svobodu. Will Penny je realistický příběh o tom, co to znamená být kovbojem.

Divotvorný hrnec (Finian’s Rainbow) 1968

Nestárnoucí muzikál v režii Francise Forda Coppoly se skvělým Fredem Astairem je založen na brodwayské show ze 40. let. Tajemný Ir se přestěhuje do malého jižanského městečka. Má v plánu zakopat kouzelný hrnec zlata, který ukradl skřítkovi Ogovi, a vypěstovat si tak bohatou úrodu. Ale jeho plány jsou zničeny ve chvíli, kdy jeho dcera Sharon vysloví nesprávné přání ve chvíli, kdy stojí nad kouzelným hrncem.

Lovci skalpů (The Scalphunters) 1968

Příběh zkušeného lovce kožešin, jehož indiáni z kmene Kiowů připraví o úlovky výměnou za zajatce, o něhož vůbec nestál. Pro svůj třetí celovečerní film si režisér Sydney Pollack zvolil westernový žánr a do hlavní role trapera Joa Basse obsadil Burta Lancastera. Joe má po úspěšné lovecké sezoně namířeno do obchodní stanice, aby zde vše prodal, na cestě územím Kiowů jej však přepadnou indiáni a přinutí jej vyměnit všechny kožešiny za otroka Josepha (Ossie Davis). Joe i Joseph se okamžitě vydávají za indiány, aby kožešiny získali zpět, s indiány se ale setkává také Jim Howie (Telly Savalas), a ten si nejen veškeré kožešiny přivlastní, ale navíc Joeovi ukradne také otroka Josepha. Howie pak se svou milenkou Kate (Shelley Winters) směřuje do Mexika, což se Josephovi zamlouvá, protože otroctví je tam zakázáno. V patách však mají indiány, kteří chtějí zpět ukradené kožešiny.

Bostonský případ (The Boston Strangler) 1968

Když už si bostonská policie neví rady při řešení série brutálních vražd žen, které evidentně nic nespojuje, je rozhodnuto vytvořit zvláštní komisi v čele se známým právním teoretikem Johnem Botomlym (Henry Fonda). Vraždění sice pokračuje dále, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. A tak jednoho dne přivede náhoda Botomlyho a jeho spolupracovníka detektiva Di Natala (George Kennedy) vrahovi na stopu. Vyřešení složitého případu je pak překvapivé. Ve filmu, který je inspirován skutečným případem, zaujme zejména mimořádný herecký výkon Tonyho Curtise v roli mnohonásobného vraha Alberta De Salvy.

Takhle se s dámou nejedná (No Way to Treat a Lady) 1968

Vražda jedné bezvýznamné postarší vdovy, k níž dojde jednoho pozdního odpoledne v New Yorku, by asi ani v těch relativně ještě poklidných šedesátých letech minulého století nebyla žádnou velkou událostí. I když si vrah zřejmě pohrál s naaranžováním její mrtvoly, i když ji opatřil jakousi svou poznávací značkou, zapadl by tento zločin brzy do zapomnění, kdyby… Kdyby po něm nenásledoval další, provedený naprosto stejným způsobem. A při třetím případu je už i policii jasné, že mají co do činění nejen s mimořádně vychytralým a rafinovaným sériovým vrahem, ale i s člověkem, nadaným jakýmsi zvráceným smyslem pro humor. S člověkem, jehož evidentně baví tahat policii za nos…