Archivy blogu

Můj miláček Brouk (The Love Bug) 1968

Jim je automobilový závodník, kterému se příliš nedaří. Žije společně se svým kamarádem Tennesseem, který dělá ze starých nepojízdných aut umělecká díla a zároveň pomáhá Jimovi udržovat jeho závodní stroj v chodu. Jednoho dne, když se Jim od svého manažera dozví, že už je na závodění starý, ho čeká další katastrofa. Tennessee jeho auto použil do nové sochy. Musí se podívat po nějakém levném voze. Cestou se zastaví v autosalónu bývalého závodníka Petera Thorndykea. Seznámí se tam s jeho asistentkou Carole a zaujme ho nové Lamborghini. Na to však Jim nemá. Následně do něj vrazí malý Volkswagen Brouk, o který samozřejmě nemá zájem. Ke svému překvapení je Jim druhý den ráno probuzen policistou, který mu oznamuje, že za krádež Volkswagenu, který stojí před jeho domem, mu hrozí soud. Jeho kamarád Tennessee je přesvědčen, že Herbie, jak auto pojmenoval, má pravou duši závodníka.

Bohouš (Bohouš) 1968

Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku – jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské.

Třináctá komnata (Třináctá komnata) 1968

Podle románu Vladimíra Neffa natočil Otakar Vávra značně přeumělkovaný vhled do dětské mentality a zjitřené představivosti. Dvě děti, fascinovány tajemným vzhledem starobylé vily ukryté v členité zahradě. Chtějí odhalit, co se skrývá za jejími zdmi, kdo tam bydlí, co zamýšlí – a netuší, že se vydávají na nebezpečnou výpravu, že zahrávat si s osudovými znameními může být zhoubné… Režisér, jenž celý příběh posunul do přítomnosti, kombinuje černobílý a barevný materiál, snaží se ozvláštňovat vypravěčské postupy. Mírně již pozapomenutý film vznikl v období mezi dvěma režisérovými vrcholy – mezi Romancí pro křídlovku a Kladivem na čarodějnice.

Muž, který lže (L’Homme qui ment) 1968

Krátce po válce se vrací do horské vesničky muž jménem Boris. V místní hospodě se dozví o jistém Jánovi, který se ztratil. Přijde do jeho domu a představí se rodině jako jeho přítel. Domácím – sestře, manželce, otcovi vypráví příběh, který vypointuje až do Jánovy smrti. Sylvia se do Borise zamiluje, stane se jeho milenkou bez toho, že by chtěla vědět, zda k ní něco cítí. Otec rodiny umírá a Laura je dalším objektem Borisovy touhy. Nikdy se nesmířila s myšlenkou, že její manžel je mrtvý, ale neodolá kouzlu neznámého. Jednoho dne se však Ján vrátí…

Vánoce s Alžbětou (Vánoce s Alžbětou) 1968

Alzbětu Tomajdesovou (21) propustili na podmínku z nápravného zařízení. Ihned nastoupila do zaměstnání jako závoznice. Padesátiletý řidič, s nímž rozváží potravinářské zboží po venkovských prodejnách, dlouho hledá k uzavřené dívce osobnější vztah… Snímek vznikl jako náhrada za odložený společensky ožehavější projekt a nepatří ve filmografii režiséra Karla Kachyni k těm zásadním dílům.

Anzio (Lo sbarco di Anzio) 1968

Itálie 1943. Američtí vojáci se vyloďují na Sicílii a jejich postup do Říma na sebe nenechá dlouho čekat. Válečný korespondent Dick Ennis (Robert Mitchum) přiváží depeši generálu Carsonovi (Robert Ryan) do města Anzio. Během cesty nepotkal jediného Německého vojáka. Ovšem velící generál Lesley (Arthur Kennedy) nevydá rozkaz k postupu, ale rozkáže čekat na ostatní jednotky, které se mají vylodit. Za tu dobu se Německé vojsko opevní kolem cesty k Anziu a Americkou armádu čeká krvavá řež. Z mnohočetného pluku zbyde jen hrstka vojáků. Dick Ennis se spolu s dobrodruhem Rabinoffem (Peter Falk) ujímají vedení a chtějí do Anzia skrz početné Německé vojsko projít za každou cenu.

Cooganův styl (Coogan’s Bluff) 1968

Film ve westernovém stylu z New Yorku šedesátých let, vypráví o arizonském šerifovi, který doprovází vězně vydaného spravednosti, a ztratí ho v betonových kaňonech Manhattanu. Eastwoodův nevyzpytatelný a nebezpečný muž ze západu ho musí najít a při tom potkává různé pasáky, zloděje, mladé hippie a policajty. není překvapením, že tento snímek patří k Siegelovým nejzábavnějším a zároveň nejnásilnějším. Společně s filmem Madigan je skvělou studií života ve městě a individualismu. COOGANůV TRIK je, na rozdíl od svého předchůdce, uvolněnější a nabízí širokou paletu charakterů a míst.

Dnes já, zítra ty (Oggi a me… domani a te!) 1968

Pistolník Bill je propuštěn z vězení a vyhledá další čtyři pistolníky, O’Banniona, Colt Morana, Bennyho Foxe a šerifa Jeffa Miltona, aby pomstil smrt své ženy. Tu zavraždil bandita Elfego, který poté na Billa svalil loupež poštovního dostavníku. Bill a jeho parta Elfega vystopují, ale jsou zajati jeho lidmi… V hlavních rolích Brett Halsey alias Montgomery Ford a Bud Spencer.

Zbraně pro San Sebastian (La Bataille de San Sebastian) 1968

Anthony Quinn se snaží v roce 1746 v Mexiku ubránit vesnici proti nájezdu indiánského kmene. Jeho úloha zde není jednoduchá, jelikož i přes počáteční neúspěch se divoši vracejí, aby udeřili znovu a důrazněji… Mexiko 1746. Pistolník Leon Alastray prchá před zákonem, ale nad uprchlíkem se slituje otec Josef a ukryje ho. Když místní zjistí, že kněz chrání kriminálníka, vyženou je z města. Leon cestuje v přestrojení za mnicha. Společně dorazí do vylidněné vesnice, kterou terorizují indiáni. Farář je zabit ostřelovačem a Alastray poznává míšence Tecla, který by ho viděl rád jako nového duchovního vůdce. Přes značné rozpaky se nakonec rozhodne postavit se s ním dalšímu nájezdu indiánského kmene.

Trumfové eso (I quattro dell’Ave Maria) 1968

Bud Spencer a Terence Hill v boji s nebezpečnými pistolníky a falešnými hráči. O velkých penězích a účinných intrikách, o dvou přátelích, kteří lehkovážně pozbyli a s velkou námahou nabyli zpět své bohatství, o mužích, kteří dokáží nebezpečně dobře zacházet s pistolí, a o jiných, kteří se vyznají ve falešných hrách.