Archivy blogu

Inspektor Clouseau (Inspector Clouseau) 1968

Zjistit, že banda zlotřilců chystá největší loupež všech dob, to není tak těžké. Ovšem proniknout do spletité zločinecké sítě, odhalit a usvědčit její jednotlivé aktéry, překazit akci v samém zárodku, na to jsou ve Scotland Yardu krátcí. Žádný div, že požádali o přátelskou výpomoc francouzskou Sureté, která má tu čest být domovskou organizací nejgeniálnějšího detektiva světa! A Jacques Clouseau nezaváhá ani na okamžik, neboť boj se zločinem je pro něj svatá věc. Před i za Kanálem. Zdá se však, že britská půda jeho genialitě zrovna dvakrát nesvědčí. Ba dokonce by se dalo říct, že přes všechnu svou snahu prohrává jednu bitvu za druhou. Ovšem co je do jednotlivých bitev, že! Důležité je vyhrát válku. A o tomto výsledku Clouseau nepochybuje ani na vteřinu. V pořadí třetí panteří komedie (z roku 1968) je dílem jiného tvůrčího i hereckého týmu než předcházející dvě. Režie se (namísto B. Edwardse) ujal Bud Yorkin, který do role geniálního poplety Clouseaua obsadil Američana Alana Arkina (Čekej do tmy, Srdce je osamělý lovec, Hlava 22, Havana atd.). V roli jeho protihráče Weavera se představí jeden z nejobsazovanějších britských herců Frank Finlay, dobře známý našim divákům např. jako Porthos ze slavných Tří mušketýrů Richarda Lestera.

Funny Girl (Funny Girl) 1968

Jeden z nejznámějších zfilmovaných muzikálů je příběhem komediantky Fanny Brice (Barbra Streisand). Film sleduje její kariéru od začátků až po nástup do Follies, nejslavnější show, kterého se stává hvězdou. Zamiluje se do Nicky Arnsteina (Omar Sharif), krásného hazardního hráče. Jeho hráčské štěstí ho však opustí. Zatímco ona je stále populárnější, on se propadá a končí ve vězení. Po návratu zjišťuje, že s Fanny již nedokáže žít a rozvádějí se. Barbra Streisand za tuto roli dostala Oskara za nejlepší ženský herecký výkon. Lidé, kteří vidí Funny Girl, jsou ti nejšťastnější na světě.

Firecreek (Firecreek) 1968

Mierumilovný šerif mestečka Firecreek – farmár Johnny Cobb – musí čeliť bande gangstrov, ktorí jedného dňa vtrhnú do mestečka. Ich vodca Larkin si totiž musí ošetriť menšiu ranu. Banditi sú vo výhode – obyvatelia mestečka sú zastrašení a gangstri majú z toho zábavu. Larkin ich správanie síce neschvaľuje, až sa rozhodne, že si overí svoju vodcovskú úlohu: šerif Cobb tiež nie je ochotný trpieť vo svojom meste týchto asociálov. Napokon jeden z banditov napadne miestnu indiánsku ženu – Meli – ale mentálne slabší Arthur jej príde na pomoc a útočníka zhodou okolností zabije. Cobb Arthura zavrie za mreže – lenže gangstri vtrhnú do väznice a chlapca lynčujú. Cobb pochopí, že musí zasiahnuť.

Můj miláček Brouk (The Love Bug) 1968

Jim je automobilový závodník, kterému se příliš nedaří. Žije společně se svým kamarádem Tennesseem, který dělá ze starých nepojízdných aut umělecká díla a zároveň pomáhá Jimovi udržovat jeho závodní stroj v chodu. Jednoho dne, když se Jim od svého manažera dozví, že už je na závodění starý, ho čeká další katastrofa. Tennessee jeho auto použil do nové sochy. Musí se podívat po nějakém levném voze. Cestou se zastaví v autosalónu bývalého závodníka Petera Thorndykea. Seznámí se tam s jeho asistentkou Carole a zaujme ho nové Lamborghini. Na to však Jim nemá. Následně do něj vrazí malý Volkswagen Brouk, o který samozřejmě nemá zájem. Ke svému překvapení je Jim druhý den ráno probuzen policistou, který mu oznamuje, že za krádež Volkswagenu, který stojí před jeho domem, mu hrozí soud. Jeho kamarád Tennessee je přesvědčen, že Herbie, jak auto pojmenoval, má pravou duši závodníka.

Bohouš (Bohouš) 1968

Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku – jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské.

Třináctá komnata (Třináctá komnata) 1968

Podle románu Vladimíra Neffa natočil Otakar Vávra značně přeumělkovaný vhled do dětské mentality a zjitřené představivosti. Dvě děti, fascinovány tajemným vzhledem starobylé vily ukryté v členité zahradě. Chtějí odhalit, co se skrývá za jejími zdmi, kdo tam bydlí, co zamýšlí – a netuší, že se vydávají na nebezpečnou výpravu, že zahrávat si s osudovými znameními může být zhoubné… Režisér, jenž celý příběh posunul do přítomnosti, kombinuje černobílý a barevný materiál, snaží se ozvláštňovat vypravěčské postupy. Mírně již pozapomenutý film vznikl v období mezi dvěma režisérovými vrcholy – mezi Romancí pro křídlovku a Kladivem na čarodějnice.

Muž, který lže (L’Homme qui ment) 1968

Krátce po válce se vrací do horské vesničky muž jménem Boris. V místní hospodě se dozví o jistém Jánovi, který se ztratil. Přijde do jeho domu a představí se rodině jako jeho přítel. Domácím – sestře, manželce, otcovi vypráví příběh, který vypointuje až do Jánovy smrti. Sylvia se do Borise zamiluje, stane se jeho milenkou bez toho, že by chtěla vědět, zda k ní něco cítí. Otec rodiny umírá a Laura je dalším objektem Borisovy touhy. Nikdy se nesmířila s myšlenkou, že její manžel je mrtvý, ale neodolá kouzlu neznámého. Jednoho dne se však Ján vrátí…

Vánoce s Alžbětou (Vánoce s Alžbětou) 1968

Alzbětu Tomajdesovou (21) propustili na podmínku z nápravného zařízení. Ihned nastoupila do zaměstnání jako závoznice. Padesátiletý řidič, s nímž rozváží potravinářské zboží po venkovských prodejnách, dlouho hledá k uzavřené dívce osobnější vztah… Snímek vznikl jako náhrada za odložený společensky ožehavější projekt a nepatří ve filmografii režiséra Karla Kachyni k těm zásadním dílům.

Anzio (Lo sbarco di Anzio) 1968

Itálie 1943. Američtí vojáci se vyloďují na Sicílii a jejich postup do Říma na sebe nenechá dlouho čekat. Válečný korespondent Dick Ennis (Robert Mitchum) přiváží depeši generálu Carsonovi (Robert Ryan) do města Anzio. Během cesty nepotkal jediného Německého vojáka. Ovšem velící generál Lesley (Arthur Kennedy) nevydá rozkaz k postupu, ale rozkáže čekat na ostatní jednotky, které se mají vylodit. Za tu dobu se Německé vojsko opevní kolem cesty k Anziu a Americkou armádu čeká krvavá řež. Z mnohočetného pluku zbyde jen hrstka vojáků. Dick Ennis se spolu s dobrodruhem Rabinoffem (Peter Falk) ujímají vedení a chtějí do Anzia skrz početné Německé vojsko projít za každou cenu.

Cooganův styl (Coogan’s Bluff) 1968

Film ve westernovém stylu z New Yorku šedesátých let, vypráví o arizonském šerifovi, který doprovází vězně vydaného spravednosti, a ztratí ho v betonových kaňonech Manhattanu. Eastwoodův nevyzpytatelný a nebezpečný muž ze západu ho musí najít a při tom potkává různé pasáky, zloděje, mladé hippie a policajty. není překvapením, že tento snímek patří k Siegelovým nejzábavnějším a zároveň nejnásilnějším. Společně s filmem Madigan je skvělou studií života ve městě a individualismu. COOGANůV TRIK je, na rozdíl od svého předchůdce, uvolněnější a nabízí širokou paletu charakterů a míst.