Archivy blogu

Sběratel (The Collector) 1965

Mladý bankovní úředník (Terence Stamp) vyhraje ohromnou sumu ve sportovních sázkách. Rozhodne se, zakoupit odlehlou nemovitost a tím si začne plnit svůj utajený sen. Je vášnivý sběratel motýlů, ale příběh bohužel odkrývá, že ne jen to mu stačí k životu. Unese mladou, pohlednou studentku(Samantha Eggar), kterou zná ze základní školy. Snaží se jí přesvědčit, že i v zajetí se do něho časem zamiluje. Dívka se díky náhodě málem osvobodí a divák zjištuje, že (T. Stamp) není úplně duševně v pořádku. Ať už to dopadne, jak to dopadne, nechová se k lidem nijak špatně, ale v závěru snímku přijde nečekané zjištění… je to opravdu sběratel …

Giulietta a duchové (Juliet of the Spirits) 1965

Giulietta žije v krásném domě u oceánu. Její sestry – a především matka – ji zastiňují svou krásou. Je to duchovní, pověrčivá a naivní žena. Jednoho dne navštíví věštkyni, která jí řekne, že musí následovat svět prodejného sexu, aby byla šťastná. Zanedlouho se Giulietta setká s výstřední a přitažlivou sousedkou Suzy, která podle všeho vypadá jako luxusní prostitutka. Ta začne pobízet Giuliettu k sexuálním praktikám, které však nezkušenou ženu znervózňují a cítí se kvůli nim provinile. Uprostřed noci, kdy je její manžel výjimečně doma, se probudí a přistihne ho, jak mluví po telefonu s jinou ženou. Ze spaní pak vykřikuje jméno Gabriella…

Odkaz (Odkaz) 1965

Hledá se Bunny Lakeová (Bunny Lake Is Missing) 1965

Američanka Ann Lakeová (Carol Lynleyová) je v Anglii jen pár dní a právě se stěhuje do pronajatého bytu. Nejdřív ale musí poprvé nechat ve školce svou čtyřletou dcerku Bunny. Protože zde nezastihne žádnou z učitelek, nechá dcerku ve třídě, poprosí nabručenou kuchařku, aby na ni dohlédla a spěchá za stěhováky. Když si ale odpoledne přijde dcerku vyzvednout, nemůže ji najít. Postupně se ukazuje, že malou Bunny nikdo ze zaměstnanců neviděl. Zoufalá Ann prosí o pomoc s hledáním bratra, ale bezvýsledně. Dítě nikde schované není. Na scénu vstupuje Scotland Yard. Superintendent Newhouse (Laurence Olivier) zjišťuje, že zároveň s dítětem zmizelo z Annina bytu vše, co holčičce patřilo – od hraček po cestovní pas. Zoufalá matka musí prokázat, že není blázen a že si dítě jen nevymyslela… Britský film natočil třikrát na Oscara nominovaný režisér Otto Preminger (ANATOMIE VRAŽDY) na motivy literární předlohy Evelyn Piperové. Z hereckého obsazení je třeba upozornit především na Laurence Oliviera jako citlivě jednajícího policejního důstojníka. Dotěrného domácího si zahrál u nás nepříliš známý britský populární dramatik, herec, režisér, skladatel a textař Noel Coward (MOŘE, NÁŠ OSUD). Film získal dvě nominace na cenu BAFTA.

Zlatá reneta (Zlatá reneta) 1965

Od poloviny 60. let, možná i pod vlivem svých nedávných studentů z FAMU, prožívá Otakar Vávra mimořádnou obrodu svého talentu. Dokázal se totiž zařadit po bok generace o mnoho mladší a veřejnost uchvátit jak křehce lyrickým pohledem, tak zvážnělým zamyšlením nad nenadálými zvraty obyčejných lidských osudů, zvláště marněným životem. Hrdinou tohoto filmu, natočeného podle Hrubínovy předlohy, je knihovník, ušláplý človíček, jenž na prahu stárnutí podnikne cestu do vesnice, kde kdysi prožil mládí. Pokouší se oživit dávné vzpomínky, ale záhy zjišťuje marnost takového počínání. Vávra natočil mimořádně působivý ponor do lidské psychiky, jen stěží se smiřující s poznáním, že minulost nelze vrátit. Vynikající je i tlumená herecká kreace jako vždy uměřeného Karla Högra.

Par un beau matin d’été (Secuestro bajo el sol) 1965

Když zestárlého gangstera Franka Kramera připraví obchodník Lucas na burze o všechny peníze, je nucen se vrátit ke starým kriminálním metodám a připraví únos dcery textilního magnáta Van Willieho. Do holportu přibere ještě svého starého přítele Maxe a divokého ambiciózního Francise s jeho sestrou Monikou. Vyjednavačem o výkupném se proti své vůli stává Victor Dermott, jehož ženu a dítě zadržují únosci. Mezi členy bandy se stále více prohlubují rozpory, až se nakonec Francis rozhodne jednat na vlastní pěst.

Štěstí (Le Bonheur) 1965

Štěstím je pro hrdinu tohoto filmu všechno, jeho manželka, děti, rodina, práce, příroda. Jednoho dne se objeví druhá, neméně láskyhodná žena, a štěstí je zase o něco větší. Navíc ho ještě umocňuje Mozartova hudba a Renoirovy filmové obrazy (v televizi náhodou“ běží ). Jedna z milujících žen ale najednou z filmu nečekaně zmizí… štěstí nikoliv. Feministická kritika v hořkosladce ironickém podání? Nebo cosi jiného, méně jednoznačného a více znepokojivého? Dnes klasika, kdysi film vyvolávající značně protichůdné reakce.

Když do deště se dá (Baby the Rain Must Fall) 1965

Henryho Thomase pustili na čestné slovo z vězení do jeho rodného města, kde každý večer v místním baru vystupuje jako zpěvák, kytarista a vedoucí malé kapely. Právě to nejlépe vyhovuje jeho plánům a snům o životní kariéře. Při tom ale zapomíná na některé důležité věci. Za Henrym poněkud nečekaně přijíždí jeho žena Georgette s dcerou, která chce, aby konečně spolu začali žít jako rodina…

Morituri (The Saboteur: Code Name Morituri) 1965

Jsou nepřátelé na život a na smrt, ale přesto na jedné lodi.Kapitán německé nákladní lodi Müller (Yul Brynner) dostane během druhé světové války rozkaz přepravit náklad kaučuku z Japonska do Bordeaux. Jde o nejcennější náklad, jaký momentálně na světě existuje: kaučuk je totiž klíčovou strategickou surovinou, určenou k výrobě pneumatik pro německou armádu. V žádném případě se náklad nesmí dostat do rukou nepřítele. Pro každý případ jsou po celé lodi rozmístěny výbušniny, aby kapitán mohl v případě hrozícího zajetí plavidlo i s nákladem potopit. O přepravě cenného nákladu se však dozví britská tajná služba. Ta vydíráním donutí německého uprchlíka Roberta Craina (Marlon Brando), aby na Müllerovu loď pronikl v přestrojení za důstojníka SS, zneškodnil nálože a umožnil tak britské flotile ukořistit loď v předem určené oblasti. Crain se totiž ve skutečnosti jmenuje Schröder a až do své emigrace byl záložním důstojníkem ženijního demoličního praporu. Jeho úkol na lodi Ingo však od samého počátku provázejí problémy: kapitán Müller omezí Crainovi pohyb na lodi. Zanedlouho se Ingo setká s nepřátelskými loděmi a musí změnit původní kurz…

Po zlém (Vstříc zlu) 1965

Museli žít a bojovat, jako kdyby nebylo zítřka. Příběh strůjce námořní operace, která měla být odvetou za japonský útok na Pearl Harbor… Významný hollywoodský režisér (1905–1986) se ve své poválečné tvorbě systematicky věnoval palčivým problémům americké společnosti. Renomovaný tvůrce zároveň produkoval svá díla, v nichž se často zabýval kontroverzními tématy. V ponurém dramatu se jako jeden z prvních věnoval problematice drogové závislosti. Působivé soudní drama řeší otázku násilné pomsty za znásilnění. Do kontextu jeho díla zapadá i epický válečný snímek Vstříc zlu (1965). Ten pojednává nejen o námořních bitvách druhé světové války, ale věrně zrcadlí odvrácené stránky války, které měly drtivé celospolečenské dopady. Snímek představuje osudy lidí, kteří dokázali obětovat svůj osobní život ve jménu vlasti a museli se vyrovnávat s tragickými následky války. V ikonické roli tvrdého, ale spravedlivého, kapitána Rockwella Torreyho velícího americké bitevní lodi se představil legendární herec . Po zničujícím útoku japonských letounů na Pearl Harbor dostává za úkol vypátrat a eliminovat nepřátelskou flotilu. Vzhledem k nedostatku paliva na dokončení mise ale přistoupí k riskantnímu manévru. Kvůli tomuto kontroverznímu rozhodnutí je následně zbaven velení až do výsledku vyšetřovacího soudu. Dostává na starosti administrativní vedení konvojů, ale po několika měsících se dočká nečekané druhé šance. Námořnictvo Spojených států amerických mu svěří taktické velení operace, jejímž cílem je dobytí strategického ostrova v Tichomoří. Na pozadí námořních bitev se odvíjí často mnohem dramatičtější osudy Rockwellových podřízených námořníků, kteří se odhodlaně vydávají vstříc zlu. Ve vedlejší roli bouřlivého komandéra Eddingtona zazářil , hvězdné herecké obsazení doplňují , nebo .