Filmy žánru: Historický

Osm mužů z kola ven (Eight Men Out) 1988

V roce 1919 se odehrála událost, jež navěky změnila tvář moderního amerického sportu. Hráči tehdy hvězdného baseballového týmu Chicago White Socks přijali peníze, za něž měli prohrát ve finále světové série. Každý z devíti mužů, kteří se nechali uplatit soupeřem, měl ke svému konání jiné pohnutky a každý se se svým činem jinak vypořádal. Někteří se dokonce vzepřeli osudu a pokusili se o zvrat událostí. Sportovní drama režiséra Johna Saylese rozehrává psychologickou bouři, jejímiž hlavními motory jsou Jace Alexander, John Cusack, mladičký Charlie Sheen a další slavné hollywoodské hvězdy.

Podzim Čejenů (Cheyenne Autumn) 1964

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků. Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962). Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty. Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce – Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka). V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday. Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara.

Skrytá čísla (Hidden Figures) 2016

Během závodu mezi Spojenými státy a Ruskem o to, kdo dřív vyšle člověka do vesmíru, NASA objevila nevyužitý talent ve skupince afroamerických matematiček, které sloužily jako mozek v jedné z největších operací v historii USA. V příběhu, jenž je založen na neuvěřitelných skutečných událostech, sledujeme tři ženy, které nesly označení lidské počítače, jak se rychle vyšplhaly do řad NASA mezi velké myslitele, kteří byli pověřeni výpočtem důležitého vypuštění astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu a zajištěním jeho bezpečného návratu. Dorothy Vaughn , Mary Jackson  a Katherine Johnson se střetly s názory na jejich pohlaví, rasu a s pochybami o jejich profesionalitě. Ovšem jejich genialita a touha snít ve velkém, až za hranice věcí, dosud nedosažených lidskou rasou, je napevno zapsala do americké historie jako skutečné hrdinky.

Po holocaustu (After the Holocaust) 2015

Během holocaustu zahynulo 6 milionů Židů. Na temnou dobu dějin vzpomínají pamětníci, historici a ti, co soudili válečné zločince. 8. května 1945 skončila na evropském kontinentu druhá světová válka. Zároveň ustal i osobní boj proti Židům. Ten si vyžádal životy šesti milionů mužů, žen a dětí. Na konci války byly tábory smrti osvobozeny. Většina nacistických vrahů byla zabita, některým se podařilo uniknout. Před evropskými Židy, kteří přežili, zela prázdnota. Jejich starý svět zmizel. Tisíce lidí přišly o své kořeny, a tak se vydali hledat nový domov. Dokument ukazuje výpovědi přímých účastníků a komentáře předních historiků a spisovatelů. Divák uvidí také unikátní záběry ze soudů s válečnými zločinci a rozhovor s Benjaminem Ferenczem, mužem, který obviněné vyslýchal v Norimberku.

Blokáda Leningradu (The Siege of Leningrad) 2013

Trvala nekonečných 872 dnů. Ze dvou a půl milionu obyvatel zde na konci onoho martýria zůstalo jen asi 600 tisíc lidí.Město Petrohrad založil v 18. století car Petr Veliký a několik let po říjnové revoluci bylo přejmenováno na Leningrad. V létě roku 1941 se stalo dějištěm nejhoršího obléhání v rámci 2. světové války. Až 27. ledna 1944 válka v této části Sovětského svazu skončila. Toho dne, v 19 hodin a 45 minut, mohli generál Govorov, velitel Leningradského frontu, a členové vojenské rady Ždanov a Kuzněcov prohlásit: Blokáda skončila. Skončilo i barbarské ostřelování města. Smrt německým okupantům! V tisku se psalo, že tento den se stal nejvýznamnější událostí v historii Leningradu, nicméně už krátce po skončení války se sovětská propaganda na příkaz Stalina pokoušela vymazat z paměti lidí ty nejúděsnější jevy, které obléhání provázely. Historie oněch stovek dní se měla omezit na hrdinství obránců Leningradu a jeho obyvatel. Podle odhadů historiků zemřel asi jeden milion Leningraďanů – hlavní příčinou byl hlad a mráz. Blokáda se stala příběhem nezlomného odhodlání, mučednictví, hrdinství, ale i pochybení.

Jeder stirbt für sich allein (Alone in Berlin) 2016

Červen 1940 v Berlíně. Nacistická propaganda oslavuje vítězství nad Francií, zatímco v bytě  manželů Anny a Oty Quangelových v Prenzlauer Berg panuje hluboký zármutek. Jejich syn padl na frontě. Oba manželé dlouho věřili vůdci a věrně jej následovali. Nyní však poznávají v jeho slibech lži a podvody. Oba začínají psát pohlednice na znamení odporu, ke kterému chtějí vyburcovat ostatní: zastavte válečnou mašinerii! S nasazením života roznášejí pohlednice dům od domu. Záhy se jim dostáva na stopu SS a gestapo. A také pro vlastní sousedy se stávají nebezpečím… Poslední román (1893-1947), napsaný na podzim roku 1946 za čtyři týdny horečné práce, je autentickým svědectvím každodenního života v Berlíně během nacistické éry.

Dvadcať vosem panfilovcev (Dvadtsat vosem panfilovtsev) 2016

HELGA L-520 (HELGA L-520) 2011

Umělecký animovaný dokument je inspirován životními osudy Helgy Weissové – Hoškové (nar. 1929) za pobytu v terezínském ghettu – 7. 12. 1941 až 4. 10. 1944. Vychází z originálů jedinečných kreseb v osobním vlastnictví paní Helgy (faksimile jsou součástí expozic dějin holocaustu – ČR, Izrael, USA, Polsko, Německo, atd.). Obrazová složka filmu staví na kontrastu animovaných kreseb, dobových materiálů na jedné straně a současných záběrů Helgy v Terezíně. Výpověď se odehrává hlavně v rovině obrazové – pomocí animace autentických kreseb. Sekvence s jasnou symbolikou (Helga na křižovatce, Kašpárek – rodinná hračka, fotky malé Helgy, atd.) vznikly reálným natáčením a pixilací přímo v Terezíně. Film Helga – Terezínský deník má být druhým projektem Terezínského triptychu. Volně navazuje na oceňovaný absolventský film M. Zvěřiny Uvězněné sny. Nejdůležitějším adresátem filmu jsou děti a mládež. Touto netradiční, nenásilnou a zajímavou formou chce připomenout, že dějiny světa nejsou lineární. Život v multikulturním prostoru a demokracii není samozřejmostí, vyžaduje citlivost pro jedinečné hodnoty tradic národů, empatii k hodnotám celých generací. Určité projevy xenofobie jsou stálou výstrahou, nelze je přeceňovat, ale ani historicky podcenit.

Mlčení (Silence) 2016

Silence je příběh dvou mladých mnichů, kteří se v 17. století vydají hledat svého zmizelého učitele v tajemném a exotickém Japonsku, kde je jejich víra postavená mimo zákon a jejich přítomnost zakázaná. Následuje oslňující a napínavá zkouška jejich vytrvalosti, víry a schopnosti přežít.

Incheonsangryukjakjeon (Operation Chromite) 2016