Filmy žánru: Historický

Tisícročná včela (Tisícročná včela) 1983

Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 – 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny… Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby…

Michael Collins (Michael Collins) 1996

Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik… Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu.Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal ipředmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér posunuje a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného světového filmového diváka (ze stejného prohřešku je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů – to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.

Mladý Karl Marx (Le Jeune Karl Marx) 2017

Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse.Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce… Režisér snímku je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela.

Joseonmyeongtamjeong: heumhyeolgwimaeui bimil (Detective K: Secret of the Living Dead) 2018

Jeskyně zapomenutých snů (Cave of Forgotten Dreams) 2010

Když v roce 1994 vstoupil francouzský archelog Chauvet a jeho tým do neznámého jeskynního systému v malebném údolí řeky Ardeche, netušil, že právě učinil fascinující objev, kterým se navždy zapíše do dějin. V jeskyni, která dodnes nese jeho jméno, totiž narazil na dosud nevídanou kolekci jeskynních maleb, jež jsou jednou tak staré než jakékoliv předchozí objevy. Desítky tisíc let hermeticky uzavřená jeskyně vydala kromě maleb i mnoho dalších stop po životě člověka a zvířat, která ho v té době obklopovala. Vzhledem ke křehkosti celého systému je jeskyně veřejnosti nepřístupná a oscarový režisér Werner Herzog (ikona světové kinematografie, autor řady hraných i dokumentárních filmů) byl prvním a zřejmě i posledním filmařem, jenž dostal možnost v jejích prostorách natáčet. Vznikl tak film, který nás díky zvolené 3D technologii dokonale provede místem, jež nám příroda a naši předci uchovali ve stavu, v jakém byl opuštěn před 20 000 lety.

Jánošík II. (Jánošík II.) 1963

Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962-63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Palo Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený herec žádnému z herců, ale mladému lékaři z Iľavy, Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný, realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova lágera) a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografi.

1715: Smrt Krále Slunce (La mort de Louis XIV) 2015

Umírání legendárního Krále Slunce, Ludvíka XIV, bylo velkolepým představením. Audience ve versailleském paláci nikdy nebyla tak krásná a dekadentní zároveň…Jeho vláda byla nejdelší v historii. Jeho současníci si dokonce mysleli, že je skutečně nesmrtelný. Ale v létě roku 1715 Ludvíka XIV. nakonec stihnul jeho osud a zemřel ve věku 76 let v nitru svého architektonického skvostu: zámku Versailles. Podlehl zdrcující nemoci, kterou byla gangréna. Agónie Krále Slunce trvala celých 23 dní a odhalila neschopnost lékařů, tajné intriky na jeho dvoře i zhoubnou žárlivost. Po jeho smrti se Francie propadla do krize. Spory o následnictví postupně ovlivnily celou Evropu. Stala se zlomovým okamžikem dvou historických období: tak zvané Velké století nadobro skončilo a místo něj začala doba osvícenství. Ludvík XIV. pojal vlastní skon stejně jako celou svou vládu. Byla to jedna velká úžasná show. Odehrávala se přímo před zraky veřejnosti a stala se závěrečným aktem výjimečného života, který stvrdil legendu o největším králi Francie.

Jánošík I. (Jánošík I.) 1963

Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962-63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Palo Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený herec žádnému z herců, ale mladému lékaři z Iľavy, Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný, realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova lágera) a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografi.

La Princesse de Montpensier (La Princesse de Montpensier) 2010

Mladá šlechtična Marie de Mézières je od svých mladých let zamilovaná do vévody Jindřicha de Guise. Otec ji však provdá za prince de Montepensier. Píše se ale druhá polovina šestnáctého století a ve Francii Karla IX. mezi sebou soupeří stoupenci reformace s příslusníky katolické církve. Novomanžel je povolan do boje proti protestantům. Marii odešle na zámek Champigny. Společníka jí děla preceptor, hrabě de Chabannes. Marie se marně pokouší zapomenout na svou lásku Jindřicha a nechtěně stane ve středu rivalských a násilnických vášní, do kterých vstoupí také vévoda z Anjou, budoucí král Jindřich III.

Mimo zákon (Hors-la-loi) 2010

Mimo zákon je volným pokračováním Búšarebova filmu Den vítězství (Indigènes, 2006) o bojích alžírských vojáků ve francouzské armádě za druhé světové války.  Válka skončila a bratři Saíd, Messaúd a Abdelkáder se spolu se svou matkou stěhují do Francie. Messaúd odjede jako voják bojovat do Indočíny, z Abdelkara se stane vůdce alžírského hnutí za nezávislost ve Francii a Saíd se usadí v Paříži, kde si vydělává na živobytí v obskurních klubech na Pigalle. Po letech se ale všichni setkají v Paříži, kde je potřeba definitivně vybojovat svobodu.