Filmy žánru: Historický

Mugen no džúnin (Blade of the Immortal) 2017

Mandži je samuraj, který byl proklet nesmrtelností – zabít jej může jen velmi vzácný jed. Mandži je také vrah sta lidí. A zrovna jeho se rozhodne vyhledá Rin, jejíž rodiče byli brutálně zavražděni. Chce, aby jí pomohl na cestě za pomstou proti klanu bojovníků, jejichž umění a často i krutost překonává meze normálních bytostí. Mandži souhlasí, neboť touží odčinit hříchy minulosti: za jednoho dobrého člověka, co zabil, musí totiž, aby hřích splatil, zabít sto zlých.

Legenda o Pekelné bráně (The Legend of Hell’s Gate: An American Conspiracy) 2011

Příběh o tom, jak Pekelná brána u jezera Possum Kingdom v Texasu přišla ke svému jménu. Prožijte příběh tří psanců v dobách westernového Texasu roku 1870, na který budou vzpomínat celý svůj život…

Lenin: Cesta k moci (Lénine, une autre histoire de la révolution russe) 2015

Petrohrad se v roce 1917 stal svědkem dramatických bojů o vládu nad největší zemí světa.Když v únoru roku 1917 propukla v Rusku revoluce, světová veřejnost tomu nechtěla zpočátku věřit. Málokdo si dovedl představit, že třísetletá monarchie Romanovců – a největší impérium světa – se tak rychle zhroutí. V říjnu téhož roku se vlády chopili bolševici. Úspěch revoluce poznamenal celé dvacáté století. Převzetí moci malou, ale dobře organizovanou skupinou vedenou nepříliš známým radikálním politikem, takřka nikdo nepředpokládal. Svět se divil, jak k tomu mohlo dojít. Odpověď je třeba hledat v převratných a často zcela nepředvídatelných událostech, ke kterým v zemi došlo mezi únorem a říjnem 1917. A je nutné položit si otázku, zda Lenin sám byl ve vleku těchto událostí, nebo si jako neomylný vůdce proletariátu razil vlastní a jedinou správnou cestu.

Ruská cesta k revoluci (Russia 1917: Countdown to Revolution) 2017

Na podzim roku 1917 se svět navždy změnil, Rusko se stalo první komunistickou zemí v dějinách.Události zaskočily úplně všechny, včetně těch, kteří stáli v čele dění. , a se museli prodrat k moci silou a mnoha úskoky. Tito muži propásli pokus o revoluci v únoru roku 1917, nikdo z nich nebyl v té době na území Ruska. Lenin byl v Curychu, kde trávil již sedmnáctý rok exilu coby nebezpečný revolucionář. Trockij jako velice sečtělý kosmopolita procestoval celý svět, žil v New Yorku i ve Vídni. Dlouhých dvacet let byl nezávislým revolucionářem a Leninovým rivalem. Brzy je však čekala spolupráce. Stalin se o únorové revoluci dozvěděl o několik dní později, tři a půl tisíce kilometrů od Petrohradu, na Sibiři, kde byl ve vyhnanství za loupež. Lenin chtěl druhou revoluci, která by svrhla Prozatímní vládu. Požadoval, aby zemi řídily sověty – výbory dělníků, vojáků a rolníků. V Rusku to vřelo a i onen slavný útok na Zimní palác v Petrohradu, kterým odstartovala nová etapa dějin, byl uskutečněn jen díky shodě náhod. Nešlo o tak masové povstání, jaké je znázorňováno v pozdějších filmech. Lenin využil událostí, nastolil bolševickou diktaturu a stal se předsedou Rady lidových komisařů. Trockij byl jmenován lidovým komisařem zahraničních věcí a Stalin se stal lidovým komisařem pro národnostní záležitosti. Vznikl totalitní stát s vládou jedné strany.

First They Killed My Father (First They Killed My Father) 2017

Králův nesouhlas (Kongens Nei) 2016

Snímek Králův nesouhlas je inspirován skutečným příběhem o třech dramatických dnech v dubnu roku 1940, během nichž dostane norský král od německých ozbrojených sil nepředstavitelné ultimátum – buď se vzdá, nebo zemře. S nacistickými vojáky v patách je královská nucena uprchnout z hlavního města. Korunní princezna Märtha se v nejlepším zájmu rodiny rozhodne opustit s dětmi Norsko a hledá útočiště ve Švédsku, zatímco král Haakon a korunní princ Olav utečou do malé zemědělské oblasti nedaleko Elverumu, kde se střetnou s Němci. Po třech dnech, kdy se zoufale snaží vymanit z jejich spárů, učiní král Haakon finální rozhodnutí. Odmítne kapitulovat, i kdyby za to měl nejen on, ale i jeho rodina a mnoho dalších Norů zaplatit životem.

Tajný závod o atomovou bombu (Bombe atomique: secrets d’un compte à rebours) 2016

Než Spojené státy svrhly v srpnu 1945 atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, odehrál se nelítostný závod s časem o to, kdo tuto vrcholně smrtící zbraň získá jako první. A to nejen mezi USA a nepřátelským Německem, ale i mezi USA a jejich spojencem Sovětským svazem…Píše se rok 1945. Američané právě shodili dvě atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki a vymazali je z povrchu Země. Zahynulo více než 180 tisíc lidí. Tak smrtícímu úderu nemohlo Japonské císařství odolat, a tak 2. září 1945 kapitulovalo. Ale to není všechno. Tento příběh má ještě jinou stránku, o které se však příliš neví. Původ atomové bomby sahá až do nacistického Německa, kde proběhly vůbec první testy této nové technologie. Americký prezident Roosevelt byl přesvědčený o tom, že Hitler je krůček od dokončení vlastní bomby, a tak udělal všechno, co mohl, aby ho předběhl. Spojené státy americké rozjely největší tajnou operaci v dějinách, utratily astronomických 26 miliard dolarů a daly dohromady největší vědecké mozky z celého světa. Krycí jméno: projekt Manhattan. Zběsilý závod s časem zároveň probíhal i mezi Spojenci, protože Sověti chtěli vlastní jadernou pumu. Tento film prozrazuje poslední tajemství o nekontrolovatelném závodu ve zbrojení, na kterém závisel další osud svobodného světa.

Taeksi unjeonsa (A Taxi Driver) 2017

Alésia: Poslední bitva (Le dernier Gaulois) 2015

Příběh porážky galských kmenů římským vojskem, vedeným Caesarem.Ve dvaapadesátém roce před naším letopočtem se odehrála bitva o Alésii mezi Římany vedenými Juliem Caesarem a Galy s Vercingetorixem. Došlo zde ke krutému střetnutí. Římané nehodlali nic riskovat, boji muže proti muži se vyhýbali. Skryti za opevněním, Galy zasypávali šípy a kameny. Obratný diplomat Caesar slíbil některým galským náčelníkům, že je ušetří na životě, pokud neprodleně ustoupí. Třetí den se sto tisíc mužů obrátilo na ústup. Poměr sil se opět zvrátil a Vercingetorix, uvězněný lstí v Alésii, nedokázal koordinovat pohyb sil. Nezbývalo než se Caesarovi vzdát. Nad Alésií se naposled vznášela ideální vize – sen o propojení galských kmenů, vědomých si – přes existující rozdíly – vzájemné sounáležitosti vyplývající z kořenů lidu, který žil na území Francie, Belgie, Švýcarska a Lucemburska. Galie se stala římskou provincií – začalo galsko-římské období trvalo čtyři století a zásadním způsobem změnilo galskou civilizaci.

Unaveni sluncem (Utomljonnyje solncem) 1994

Píše se polovina třicátých let a zasloužilý hrdina revoluce plukovník Kotov tráví zaslouženou dovolenou spolu se svou rodinou. Je to asi padesátilý muž s nezanedbatelným kouzlem osobnosti. Má pohlednou mladou ženu a šestiletou dceru Naďu. Jeho prázdniny probíhají celkem uspokojivě, je nádherné počasí a v domě vládne pohoda a blahobyt, jaký si v Rusku jistě nemohl dovolit jen tak někdo. Zásahy okolního světa narušují idylu jen zřídka, o to závažnější bývají. Jedno z takových vyrušení představuje několik tanků, které se objeví nedaleko Kotovovy dači na poli. Každý člověk s nezeleným mozkem pochopí, že dělat vojenské cvičení ve vzrostlém obilí je nesmysl, a Kotov má kromě takového mozku i docela slušnou autoritu, vojáci tedy zase odjedou a dovolená může pokračovat. A pak přijede Míťa, který si kdysi chtěl vzít za ženu nynější Marusju Kotovovou a který pracuje pro KGB.Film Unaveni sluncem natočil v roce 1994 ruský režisér Nikita Michalkov a natočil jej velmi dobře. Nepříliš složitý děj je vyprávěn pomalu, což vyvolává poklidnou atmosféru letních prázdnin a v první polovině filmu se zdá, že se vlastně vůbec nic nestane. Později se napětí mezi Kotovem a Míťou stupňuje, oba muži jsou však dost chytří na to, aby svému okolí nekazili léto, a divák je tak stále udržován v příjemně bezstarostné náladě. Brutální, nespravedlivý a nevyhnutelný konec filmu je pak o to působivější. Značnou zásluhu na kvalitě filmu mají herci.Režisér filmu Nikita Michalkov obsadil do role plukovníka Kotova sám sebe a své herecké schopnosti zcela jistě nepřecenil. Jeho Kotov je silný a statečný muž, milující manžel a výborný otec. Roli malé Nadi ztvárnila Michalkovova dcera Naděžda a svým výkonem s přehledem strčila do kapsy Andreje Chalimona, u nás a v Americe lépe známého pod jménem Kolja. Další bezchybný výkon podal Oleg Menšikov coby Míťa, člověk, který dělá to, co dělá, jenom proto, že mu nic jiného nezbývá, a to už poměrně dlouhou dobu. Jak již bylo řečeno, Unaveni sluncem je znamenitý film. Někomu jako důkaz postačí fakt, že byl v roce 1994 oceněn Hlavní cenou poroty na festivalu v Cannes a o rok později Oscarem.