Filmy žánru: Drama

Rudá volavka (Red Sparrow) 2018

Baletky, které musí předčasně ukončit svou kariéru, to nemají jednoduché. Celý svůj život do té chvíle věnovaly jen tanci a jejich příprava na skutečný život není dokonalá. Až na maximální sebekázeň a vůli dohnanou až do krajnosti. Bývalá primabalerína Dominika Jegorovová navíc žije v dnešním Rusku a se svou matkou čelí bezútěšné a nejisté budoucnosti. Díky tomu se stává snadnou kořistí ruské tajné zpravodajské služby a dostává se do jejího kurzu, v němž školí volavky“. Zde probíhá tvrdý výcvik, jehož cílem je naučit své žákyně“, aby v roli profesionálních svůdnic využívaly své tělo a mysl jako dokonalé zbraně. Po ukončení zvráceného a sadistického tréninku je Dominika jako nejnebezpečnější volavka nasazena na Nathaniela Nashe , důstojníka CIA, který řídí jednoho z nejdůležitějších špiónů v Rusku. Dominika s Nathanielem vede souboj silných vůlí plný špionských triků, nedůvěry, ale především vnitřně bojují s nevyhnutelnou vzájemnou touhou. Dokáže ji Nathaniel přesvědčit, že je právě on tou jedinou osobou, které může věřit?

Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy) 1969

Slavné americké filmové drama režiséra Johna Schlesingera. Film obdržel v roce 1970 Oscary v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a scénář. Deziluzivní pohled anglického režiséra na New York jako místo příkrých sociálních protikladů, zklamaných snů a nadějí naivního venkovského kluka z Dalekého západu, salónního kovboje Joe Bucka (Jon Voight). Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance. Premiérové prolomení oscarové bariéry i pro snímky mládeži nepřístupné (v roce 1970 získal Půlnoční kovboj ze sedmi nominací nakonec tři sošky) zůstane pro Schlesingerův snímek patrně navždy tou nejhlubší brázdou v oficiálních kronikách filmu. Pro okruh tehdy začínajících filmařů mělo zase dílo natolik inspirativní náboj, že se pro Půlnočního kovboje vžilo neskromné označení bible nezávislého filmu. Příběh naivního playboye Joea (teprve třetí role Jona Voighta), který živen přesvědčením o své atraktivnosti pro newyorské solventní paničky opustí zaplivaný texaský bar, aby se mu velkoměsto nakonec odvděčilo zvláštním přátelstvím s dalším životním ztroskotancem (Dustin Hoffman), je obvykle čten jako deziluzivní procitnutí z amerického snu.Do filmu se navíc obtiskla nálada konce šedesátých let, kdy pozvolné skomírání představy o realizovatelné (a zároveň udržitelné řečeno dnešním slovníkem) alternativě vůči stávajícímu establishmentu kopírovala rok od roku stále větší frustrace z blamáže ve Vietnamu. Kombinace pohledu cizince zvenčí (pro Angličana Schlesingera to byla první zámořská filmová zkušenost) s časovým protnutím vzrušivou atmosférou (rok 1969 ani předčasné varování, ani skeptický plakátek s nostalgickým pohledem zpět) nakonec vyústila do jiskřivých obrazů bez sklonu podléhat dobové patině.Napájen iluzemi snad z úplně jiných časů, musí Joe Buck po příjezdu do New Yorku působit jako nemístný anachronismus stejně tak působí jeho kovbojský obleček, ve kterém loví na rušných křižovatkách dámy ve středních letech. Jeho představy o živnosti gigola nabourá hned první zakázka, která končí scénou, ve které Joe nakonec dává zdrcené ženě deset dolarů na taxi. Krize donutí kovboje i k dočasné změně orientace (mladý chlapec v pornokině) a zároveň se setkává se zmrzačeným zlodějíčkem Ratsem klasický model až do očí bijící nesourodosti dvojice, která je i přes vzájemné trable snoubena pevným poutem, tu zafungoval s čistou průzračností. Bezvýchodnost útěků z reality viděné dennodenně na ulicích ilustruje jak halucinogenní večírek hippie komunity (končící v podivné závrati nad nekontrolovanou haluzí), tak pomatenost cirkusovým překroucením víry (kdy je Joe donucen blouznícím fanatikem k modlitbě před blikající plastovou soškou Krista ukrytou v šatníku jeho bytu). Ratsův rozkládající se příbytek je protipólem světa, ze kterého Joe dostane dlouho očekávanou nabídku právě ve chvíli, kdy drogami a postupující TBC ničený Ratso vycítí poslední šanci splnit si své dlouholeté přání: okrádat boháče na Floridě. Cesta za americkým snem pak končí na zadním sedadle autobusu.

La Princesse de Montpensier (La Princesse de Montpensier) 2010

Mladá šlechtična Marie de Mézières je od svých mladých let zamilovaná do vévody Jindřicha de Guise. Otec ji však provdá za prince de Montepensier. Píše se ale druhá polovina šestnáctého století a ve Francii Karla IX. mezi sebou soupeří stoupenci reformace s příslusníky katolické církve. Novomanžel je povolan do boje proti protestantům. Marii odešle na zámek Champigny. Společníka jí děla preceptor, hrabě de Chabannes. Marie se marně pokouší zapomenout na svou lásku Jindřicha a nechtěně stane ve středu rivalských a násilnických vášní, do kterých vstoupí také vévoda z Anjou, budoucí král Jindřich III.

Posedlost (Fatale) 1992

Stephen Fleming (Jeremy Irons), dobre situovaný muž, člen vládneho kabinetu žije naplnený rodinný a profesionálny život. Jeho manželstvo s Ingrid je vyrovnané, až do chvíle, keď sa zoznámi s Annou (Juliette Binoche), priateľkou svojho syna Martyna. Vzplanie v ňom neovládateľná vášeň a je schopný urobiť čokoľvek, aby bol s ňou. Posadnutosť Annou Stephena tak pohltí, že nie je schopný a ani ochotný ničivý vzťah ukončiť. Keď Anna Stephenovi oznámi, že ju Marty požiadal o ruku a ona súhlasila, zhubný milenecký štvoruholník sa blíži k nevyhnutnej tragédii. Anna zostáva mimo, no Stephen a jeho rodina zaplatia krutú daň.

Mimo zákon (Hors-la-loi) 2010

Mimo zákon je volným pokračováním Búšarebova filmu Den vítězství (Indigènes, 2006) o bojích alžírských vojáků ve francouzské armádě za druhé světové války.  Válka skončila a bratři Saíd, Messaúd a Abdelkáder se spolu se svou matkou stěhují do Francie. Messaúd odjede jako voják bojovat do Indočíny, z Abdelkara se stane vůdce alžírského hnutí za nezávislost ve Francii a Saíd se usadí v Paříži, kde si vydělává na živobytí v obskurních klubech na Pigalle. Po letech se ale všichni setkají v Paříži, kde je potřeba definitivně vybojovat svobodu.

Poslední metro (The Last Metro) 1980

Gérard Depardieu, Catherine Deneuveová a malé pařížské divadlo za okupace.Po okupaci Paříže v roce 1940 je Lucas Steiner, majitel divadla Montmartre, nucen se kvůli svému židovskému původu skrývat. Všichni jsou přesvědčeni, že uprchl do svobodné zóny, ale skrývá se ve sklepě divadla. Vedení divadla se ujme jeho žena Marion, která zkouší novou hru podle manželových poznámek. Hra má název Ztracená a Marion v hlavní roli sekunduje nenapravitelný sukničkář Bernard Granger, který přišel z jiného divadla. V kritickém období se divadlo více než kdy jindy stává obrazem života: každý něco předstírá, hraje svou roli a nikdo nemůže nikomu věřit. Scénář je schválen úřadem propagandy a začíná kolo zkoušek. Lucas poslouchá ze sklepa herce a připravuje pro Marion režijní poznámky. Ta se mezitím snaží získat kontakty na převaděče, aby se Lucas dostal přes demarkační linii do svobodné zóny a poté do Španělska. Divadlo navštěvuje divadelní kritik Daxiat, který kolaboruje s nacisty, ale on divadlu nepomůže. Vše se komplikuje, když Němci ovládnou Svobodnou zónu.

Válka světů (The War of the Worlds) 1953

Jedné noci dopadne někde do kopců poblíž malého městečka domnělý meteorit. Z vzniklého kráteru se ovšem po dopadu ozývají podezřelé zvuky. Záhy se ukáže, že na zemi nedopadl žádný kámen z vesmíru, nýbrž jedna z mnoha kasplí obsahující nepřátelsky naladěné mimozemšťany. vetřelci jsou bohužel technicky výrazně vyspělejší než lidstvo, takže i po zuby ozbrojená armáda je proti nim zcela bezmocná. Dr. Calyton Forrester se svou partnerkou Sylvií se krom záchrany vlastních životů pokouší naleznout způsob, jak postupující invazi zastavit. Jenže to možná nejsou lidé, ale zcela jiní tvorové, jež mohou pro neurvalé kolonizátory Země představovat hrozbu…Válka světů režiséra Byrona Haskina je kupodivu teprve první filmovou adaptací slavného románu H.G. Wellse. Zatímco v románu autor kritizuje kolonizátorství a všeobecnou lidskou nabubřelost, v tomto filmu je jasně patrná analogie k studené válce a obavám z útoku ze strany Sovětského svazu. Taktéž stroje mimozemšťanů, původně kráčející na trojici nohou, jsou zde nahrazeny stroji létajícímí.V roce 2005 se pak Válka světů dočkala vnitřně věrnější adaptace od Stevena Spielberga, na jejíž reklamní kampani se patrně snažili přiživit ještě dva další, tentokráte brakové, projekty stejného názvu i inspiračního zdroje.

Nit z přízraků (Phantom Thread) 2017

Mít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti. Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra , stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby si ráno při snídani trochu hlasitěji mazala topinku máslem a už se pakovala z jeho života. Když v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval. Nápor citů se však velmi negativně začal odrážet na jeho tvorbě, a umělcova praktická sestra se proto rozhodne rázně zakročit.

Předtím a potom (Before and After) 1996

PŘEDTÍM byli spokojenou rodinou, jíž ke štěstí nechybělo takřka nic. Carolyn Ryanová byla dětská lékařka, její muž Ben byl sochař, dospívající syn Jacob a malá dcerka Judith po všech stránkách prospívali. Pak ale přišel den, kdy se všechno změnilo a bylo už jen POTOM. Ve sněhu byla nalezena mrtvá dívka a do domu Ryanových přichází policie. Ben rozhodně odmítá šerifovo podezření, že by jeho syn mohl mít se zločinem cokoliv společného a ve své snaze chránit Jacoba zničí všechny usvědčující důkazy. Ovšem Jacob zmizel, což ještě posílilo podezření vyšetřovatelů i obyvatel malého městečka. Rodina Ryanových na vlastní kůži poznává, co znamená veřejné odsouzení, ale jejich důvěrou v Jacobovu nevinu nemůže otřást nic. Ani to, že když je chlapec po několika týdnech zatčen, odmítá s rodiči komunikovat a o tom, co se onoho dne stalo, zarytě mlčí. Okolnosti zločinu se Ryanovi dozvídají až později a k jejich klidu rozhodně nepřispějí – Jacob dívku skutečně zabil, i když jen nešťastnou náhodou. Rodina ztrácí svou dosavadní jednotu – matka věří síle pravdy a chce, aby se syn přiznal, otec se především snaží ochránit Jacoba a je ochoten i ke lži. Stejného názoru je i jejich právní zástupce, ovšem Jacob se nakonec rozhodne podle svého – jedná tak, jak musí…

Nikdys nebyl (You Were Never Really Here) 2017

Joe je válečný veterán, který si nese celou řadu jizev. Nejen z nasazení v Afghánistánu, ale i z dětství, kdy musel čelit brutálnímu otci, a ze své kariéry agenta jednotky FBI pro boj s prostitucí. Svůj bezvýchodný život tráví mezi domem, kde žije jeho podivínská matka, a nebezpečnými misemi, na nichž zachraňuje ženy, které se staly oběťmi obchodu s bílým masem. Významný senátor si ho najme, aby přivedl zpět jeho nezletilou dceru, která skončila v jednom z anonymních domů, v nichž kvete dětská prostituce. Joe bere své osvědčené kladivo a vydává se na další výpravu za spravedlností. Tentokrát však nezůstane jen u záchrany bezbranné ženy. Joe mimoděk zasáhne do pedofilní sítě, jejíž vlákna vedou vysoko… Od té chvíle se jeho existence dostává do krvavé spirály, jejíž násilnost překonává i předchozí traumatické zážitky.