Filmy žánru: Dokumentární

V té vodě něco je (There’s Something in the Water) 2019

Kanada se zvnějšku často jeví jako rozlehlá země s nedotčenou přírodou a otevřeností svých obyvatel, která se nemusí potýkat s problémy svého velkého jižního souseda. Při pohledu zblízka se však tento obraz ideální země rozpadá kvůli přetrvávajícímu rasismu a dědictví kolonialismu, které dopadají na etnické menšiny obývající tuto multikulturní zemi. Současná environmentální krize nevede k větší solidaritě, naopak staré nerovnosti ještě více vyostřuje, když důsledky znečišťování životního prostředí dopadají v první řadě na původní obyvatele. po boku několika žen z komunit původních obyvatel sleduje jejich boj za vlastní práva a za spravedlivější budoucnost pro jejich děti.

Naše planeta – Ze zákulisí (Our Planet: Behind the Scenes) 2019

Když se roky natáčejí zvířata ze všech koutů světa, musí zákonitě dojít i na pěkně dramatické momenty. Nahlédněte s námi do zákulisí.

Planet of the Humans (Planet of the Humans) 2020

Krásy divoké Šumavy E1 (Der Böhmerwald – Eine Wildnis mitten in Europa E1) 2017

Šumava je velice rozlehlá oblast, kde stále vládne příroda. Člověka na svém území nechává, i když jí někdy ubližuje… Uprostřed Evropy leží poslední rozsáhlá divočina tohoto kontinentu: Šumava. Nekonečné lesy, čarovná vřesoviště a žulové skály tvoří malebnou krajinu, která je jako žádná jiná. Tato oblast se nachází na bývalé hranici mezi západní Evropou a východním blokem, kde se setkávají Německo, Rakousko a Česká republika. Žijí tady zvláštní a výjimeční lidé, ochotní překročit jakoukoli hranici, aby přírodní dědictví Šumavy zachovali. Šumava vděčí za svou jedinečnost vlastní bouřlivé historii. Od středověku byla domovem různorodé skupiny lidí, kteří se nechali nalákat hluboko do lesů vyhlášenými sklárnami a dobře dostupným dřevem. Je to úžasný kraj se zajímavými obyvateli, jejich tajuplnými osudy a vlastním přírodním bohatstvím.

Krásy divoké Šumavy E2 (Der Böhmerwald – Eine Wildnis mitten in Europa E2) 2017

Šumava je velice rozlehlá oblast, kde stále vládne příroda. Člověka na svém území nechává, i když jí někdy ubližuje… Uprostřed Evropy leží poslední rozsáhlá divočina tohoto kontinentu: Šumava. Nekonečné lesy, čarovná vřesoviště a žulové skály tvoří malebnou krajinu, která je jako žádná jiná. Tato oblast se nachází na bývalé hranici mezi západní Evropou a východním blokem, kde se setkávají Německo, Rakousko a Česká republika. Žijí tady zvláštní a výjimeční lidé, ochotní překročit jakoukoli hranici, aby přírodní dědictví Šumavy zachovali. Šumava vděčí za svou jedinečnost vlastní bouřlivé historii. Od středověku byla domovem různorodé skupiny lidí, kteří se nechali nalákat hluboko do lesů vyhlášenými sklárnami a dobře dostupným dřevem. Je to úžasný kraj se zajímavými obyvateli, jejich tajuplnými osudy a vlastním přírodním bohatstvím.

Vlak smrti (Geschichte im Ersten: Todeszug in die Freiheit) 2018

Konec 2. světové války byl spojen s nevídanými přesuny lidí. A to z nejrůznějších důvodů. K nejtristnějším událostem tohoto období patří tzv. pochody a transporty smrti. Deseti tisíce vězňů z koncentračních táborů, k nimž se blížili Spojenci, se nedobrovolně vydaly na cestu, o jejímž konci si nedělaly iluze. Putovaly pěšky nebo v otevřených nákladních vagonech. Ve zmatku konce světového konfliktu, bez řádné stravy, bez lékařského ošetření, v roztrhaném oblečení. Podobný transport smrti projížděl naším územím ve dnech 29. dubna až 8. května 1945. Jeho jízda však probíhala poněkud jinak než v oblastech obývaných německým obyvatelstvem. Během zastávek v Kralupech nad Vltavou, v Roztokách u Prahy, v Praze samé, v Olbramovicích a ve Velešíně, projevovali Češi vůči nešťastníkům namačkaným v sedmdesáti sedmi nákladních vagonech své sympatie. Přes nebezpečí, které hrozilo od esesáckých strážných, lidé přinášeli vězňům jídlo, poskytovali jim zdravotnickou pomoc a řadě z nich dokonce napomohli k útěku. Jízda vlaku č. 94–803 skončila 8. května 1945 osvobozením transportu u jihočeského Velešína. Ze 4000 jeho nedobrovolných cestujících, jich až sem dorazilo 2500. 1300 vězňům se podařilo uprchnout a dvě stě jich transport smrti nepřežilo. Peripetie oněch dramatických dnů připomíná německý dokumentární film autorů Andrey Mocellinové a Thomase Muggenthalera, kteří za něj v roce 2018 obdrželi Cenu Mileny Jesenské udělovanou Česko-německým fondem budoucnosti.

Dámy na Spitfirech (Spitfire Sisters) 2010

Osudy žen, které během 2. světové války sloužily po boku mužů u britské Letecké přepravní služby… Úkolem statečných žen a dívek bylo přelétávání nejrůznějších typů vojenských letadel mezi leteckými továrnami a opravnami a základnami RAF. Během 2. světové války nalétali piloti a pilotky Letecké přepravní služby 415 000 hodin a přepravili 308 000 letadel různých typů. Sto sedmdesát čtyři příslušníků Air Transport Auxiliary (ATA) zahynulo, z toho šestnáct žen. Pamětnice vzpomínají na své první zkušenosti s létáním a na válečné dny, kdy jejich služba nemalou měrou přispěla k vítězství spojeneckých jednotek ve válce.

Podivuhodná Dlouhá zeď (Flying the Great Wall) 2017

Zajímavé putování po nejdelším a možná i nejslavnějším stavebním díle lidské historie… Objevnou cestu zahájíme u Staré dračí hlavy, kde dlouhý čínský drak“ noří svou hlavu v podobě pevnosti do oceánu. Následně přes celou její délku dojdeme až ke konci Velké zdi z doby dynastie Ming nad roklinou v pohoří Čchi-lien-šan, kterou vyhloubila řeka Tchao-laj. Slunce, jemuž zabere osmdesát minut, než obsáhne celou délku zdi od východu na západ, může každý den sledovat místa, kudy kráčely dějiny. I my se po nich vydáme. Za jejich tichou, majestátní krásou, se však ukrývají staletí čínských válek, loupeživých nájezdníků a všemocných císařů. Své postřehy a znalosti o této neskutečné stavbě nám během putování nabídne William Lindesay, který se historii i současnosti monumentálního díla věnuje už třicet let.

Fahrenheit 11/9 (Fahrenheit 11/9) 2018

V demilitarizované zóně (Frères ennemis) 2015

Cesta do země nikoho mezi dvěma Koreami.Pásmo podél 38. rovnoběžky na Korejském poloostrově je vylidněné, ovládají ho pouze hlídkující vojáci. Autoři dokumentu měli ojedinělou šanci podívat se tam, kam se běžný smrtelník nemá šanci dostat. Seznámíme se s korejským spisovatelem Kimem Hoonem, který během dlouhé cesty zemí nikoho glosuje to, co vidí. Povídá si s vojáky a obdivuje desítky let nedotčenou přírodu. Autoři nás vezmou také na historickou exkurzi do 50. let minulého století, kdy se rozpoutávala studená válka a Korea byla místem střetu mocností.