Filmy žánru: Dokumentární

Top Gear: Middle East Special (Top Gear: Middle East Special) 2010

Tentokrát  se pokusí projet z Iráku až do Betléma v kabrioletech jako Tři králové.

Nebezpečný svět Rajka Dolečka (Nebezpečný svět Rajka Dolečka) 2015

Mladá režisérka se vydává za stárnoucím profesorem hledat recepty na život těla a duše. Co ale dívce s rodinou v Bosně poradí srbský nacionalista a blízký přítel Ratka Mladiče? Dialog o překračování vlastních předsudků a ideologií se snahou najít smíření.

Hitler a jeho závislosti (Hitler the Junkie) 2014

Tento snímek se zaměřuje na Hitlerovy drogy, v jakém množství je užíval a zda měly vliv na jeho ohavné chování a rozhodnutí.

Po holocaustu (After the Holocaust) 2015

Během holocaustu zahynulo 6 milionů Židů. Na temnou dobu dějin vzpomínají pamětníci, historici a ti, co soudili válečné zločince. 8. května 1945 skončila na evropském kontinentu druhá světová válka. Zároveň ustal i osobní boj proti Židům. Ten si vyžádal životy šesti milionů mužů, žen a dětí. Na konci války byly tábory smrti osvobozeny. Většina nacistických vrahů byla zabita, některým se podařilo uniknout. Před evropskými Židy, kteří přežili, zela prázdnota. Jejich starý svět zmizel. Tisíce lidí přišly o své kořeny, a tak se vydali hledat nový domov. Dokument ukazuje výpovědi přímých účastníků a komentáře předních historiků a spisovatelů. Divák uvidí také unikátní záběry ze soudů s válečnými zločinci a rozhovor s Benjaminem Ferenczem, mužem, který obviněné vyslýchal v Norimberku.

RINO – Příběh špióna (RINO – Příběh špióna) 2016

Vítejte ve světě mezinárodní špionáže. Komu věřit a komu ne, na jakou stranu se přiklonit? Celovečerní dokumentární portrét Karla Köchera, nejslavnějšího československého špiona druhé poloviny 20. století. Köcher je známý jako jediný špion bývalého východního bloku, jemuž se podařilo úspěšně proniknout do americké CIA a vynášet odtud pro československou rozvědku a KGB informace. Köcher byl spolu se svou mladou ženou vysazen v USA roku 1965 a na své misi proti státu, v němž našel druhý domov, pracoval dlouhých devatenáct let. Své pravé poslání dokonale skrýval až do roku 1984, kdy byl zatčen FBI a po ročním věznění vyměněn na berlínském Mostě špionů za prominentního sovětského disidenta Šaranského.

Blokáda Leningradu (The Siege of Leningrad) 2013

Trvala nekonečných 872 dnů. Ze dvou a půl milionu obyvatel zde na konci onoho martýria zůstalo jen asi 600 tisíc lidí.Město Petrohrad založil v 18. století car Petr Veliký a několik let po říjnové revoluci bylo přejmenováno na Leningrad. V létě roku 1941 se stalo dějištěm nejhoršího obléhání v rámci 2. světové války. Až 27. ledna 1944 válka v této části Sovětského svazu skončila. Toho dne, v 19 hodin a 45 minut, mohli generál Govorov, velitel Leningradského frontu, a členové vojenské rady Ždanov a Kuzněcov prohlásit: Blokáda skončila. Skončilo i barbarské ostřelování města. Smrt německým okupantům! V tisku se psalo, že tento den se stal nejvýznamnější událostí v historii Leningradu, nicméně už krátce po skončení války se sovětská propaganda na příkaz Stalina pokoušela vymazat z paměti lidí ty nejúděsnější jevy, které obléhání provázely. Historie oněch stovek dní se měla omezit na hrdinství obránců Leningradu a jeho obyvatel. Podle odhadů historiků zemřel asi jeden milion Leningraďanů – hlavní příčinou byl hlad a mráz. Blokáda se stala příběhem nezlomného odhodlání, mučednictví, hrdinství, ale i pochybení.

Jedinečný medojed (Ultimate Honey Badger) 2014

Uvidíte Badgie, která se sama učí přežít v africké divočině. Kamery ji sledují z jejího úhlu pohledu při lovu myší, hadů a škorpionů.

Útěk z Islámského státu (Escape from ISIS) 2015

Osudy žen, kterým se podařilo uniknout z vlivu fanatických islamistů. V Islámském státu žijí více než 4 miliony žen. Musejí se řídit místním velmi přísným právem, chodí zahalené od hlavy k patě a vdávat se mohou už v devíti letech. Ve snímku vypovídají bývalé radikální bojovnice i ženy, které byly na trzích prodávány jako zboží. Díky skrytým záběrům nahlížejí autoři dokumentu na syrovou realitu postavení žen v místní společnosti. Přes všechno napětí se mnohým ženám podaří utéci a právě díky nim máme unikátní možnost dozvědět se více o životě na území, kde by si žádná žena nedovolila porušit nejryzejší pravidla islámu.

Dračí brána (Das Tor des Drachen) 2009

Ve druhém století před naším letopočtem sjednotil Čínu císař Čchin. Dokázal postavit armádu čítající milion vojáků a postavit obrannou zeď na severu. Začal dlouhý vzestup Číny… Číňané tisíce let věřili, že je jejich říše středem celého světa. Čínští císaři přetvořili celé impérium do podoby striktně izolované země s naprosto jedinečnou civilizací. Progresivnější čínští vládci se přesto snažili otevřít zemi okolnímu světu – a snaží se o to dodnes. Abychom porozuměli dnešní Číně, je třeba podívat se zblízka na její monumentální kulturu i opatrné krůčky vstříc otevřenosti, které se vždy zastavily příliš brzy. Nekonečné napětí v mezinárodních vztazích, přetrvávající nedůvěra vůči západnímu světu i autokratický přístup vycházejí z mnoha zmařených příležitostí sjednotit tradiční s moderním a vyměnit izolaci za otevřenost.

HELGA L-520 (HELGA L-520) 2011

Umělecký animovaný dokument je inspirován životními osudy Helgy Weissové – Hoškové (nar. 1929) za pobytu v terezínském ghettu – 7. 12. 1941 až 4. 10. 1944. Vychází z originálů jedinečných kreseb v osobním vlastnictví paní Helgy (faksimile jsou součástí expozic dějin holocaustu – ČR, Izrael, USA, Polsko, Německo, atd.). Obrazová složka filmu staví na kontrastu animovaných kreseb, dobových materiálů na jedné straně a současných záběrů Helgy v Terezíně. Výpověď se odehrává hlavně v rovině obrazové – pomocí animace autentických kreseb. Sekvence s jasnou symbolikou (Helga na křižovatce, Kašpárek – rodinná hračka, fotky malé Helgy, atd.) vznikly reálným natáčením a pixilací přímo v Terezíně. Film Helga – Terezínský deník má být druhým projektem Terezínského triptychu. Volně navazuje na oceňovaný absolventský film M. Zvěřiny Uvězněné sny. Nejdůležitějším adresátem filmu jsou děti a mládež. Touto netradiční, nenásilnou a zajímavou formou chce připomenout, že dějiny světa nejsou lineární. Život v multikulturním prostoru a demokracii není samozřejmostí, vyžaduje citlivost pro jedinečné hodnoty tradic národů, empatii k hodnotám celých generací. Určité projevy xenofobie jsou stálou výstrahou, nelze je přeceňovat, ale ani historicky podcenit.